Juda (ať je chválen)

Na konci svého dlouhého a neklidného života Jákob požehnal svým synům. V Gn 49 spojil poznatky, které měl o charakteru svých synů, s prorockým vhledem, který mu dal Bůh. Na adresu Judy, posledního syna, kterého měl s Leou, vyslovil jen pozitivní slova. Je to pozoruhodné, protože Juda nejednal vždy dobře. Epizoda, která je zaznamenána v 38. kapitole knihy Genesis, odhaluje jeho negativní stránky. V této kapitole se vypráví příběh o Judově nevěstě Támar, která byla připravena udělat cokoliv, jen aby získala syna. Dokonce byla ochotna stát se na chvíli nevěstkou. Kdo byl jejím „zákazníkem“? Její tchán Juda! V Gn 44 vidíme jiný obraz Judy. Juda se nachází v paláci před Josefem, který se stal druhým po egyptském králi, a vyjadřuje lítost nad tím, že Josefa prodali do egyptského otroctví. Je dokonce připraven sloužit Josefovi jako otrok, získá-li tím svobodu pro nejmladšího bratra Benjamína.

Když Jákob žehnal Judovi, řekl: „Tobě, Judo, tobě vzdají čest tví bratři“ (Gn 49,8). Judu přirovnal ke lvu! A dále pronesl: „Juda nikdy nebude zbaven žezla“ (v. 10). Juda se skutečně stal předkem „lva“ – Mesiáše. Život mnoha z nás se podobá Judovu životu. Možná jsme vykonali mnoho dobrého, ale dopustili jsme se i několika vážných chyb. Budeme-li se kát z těchto hříchů, Bůh nás může nakonec bohatě požehnat – podobně jako Jákob požehnal Judu.

Pane, uvědomuji si, že podobně jako Juda, ani já často nedělám to, co ode mě chceš. Děkuji Ti za odpuštění a ujištění, že přesto mohu dostat Tvé požehnání.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.