Jiný úhel pohledu
Apoštol Pavel píše bratřím a sestrám do města Filipis. Sám je ve vězení, a jak píše, je tam proto, aby obhájil evangelium (1,7). Právem by si mohl stěžovat, protože je nejen ve vězení, ale někteří dělají všechno pro to, aby mu ještě způsobili bolest (1,17). A tak by mohl ve svém dopise naříkat, vzbuzovat lítost, možná i klást otázky, proč to Bůh dovolil, když přece pracuje ve prospěch jeho díla. Ale Pavel toto nedělá. On se na celou věc dívá z jiného úhlu pohledu. A s jistotou píše, že je důležité, aby adresáti listu vyhodnotili jeho situaci tak, že je to ve prospěch evangelia. Nemusíme prožívat přesně to, co prožíval Pavel. A přesto můžeme naříkat, možná se litovat, snad i klást Bohu otázky typu
„proč se právě toto stalo a proč právě mně“. Nezmiňuji to jako odsouzení takového jednání, protože to mnohdy opravdu není snadné. Pouze chci naznačit, že je dobré někdy svůj pohled na to, co se se mnou nebo s mými milými děje, přesměrovat. Podívat se na věc z jiného úhlu. A najednou zjistíme, že sice je pravdivý pohled, který vidí věci negativně, ale že je možné vidět danou situaci i pozitivně. Pavel na jiném místě píše: „Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému“ (Ř 8,28). I lidské přísloví říká, že „všechno zlé je k něčemu dobré“.
A tak se můžeme s Boží pomocí povzbudit tím, že se na situaci, která se stala, budeme dívat nejenom očima momentálních emocí, ale i očima, které hledají možné pozitivum.
Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.