Kvůli své spravedlnosti

Prožíváme-li cokoli, co je pro náš život zatěžující, potom hledáme pomoc. Tu můžeme najít sami v sobě, ve svých schopnostech, v naší odolnosti. Můžeme ji nalézt u lidí nám blízkých či odborníků. Může se nám jí dostat díky schopnostem dnešní vědy, techniky a farmaceutického průmyslu. Ale ne vždy a ve všech záležitostech je taková snaha o pomoc dostačující. Dědeček, bývalý námořník, vyprávěl vnukovi o svých cestách po mořích. Jednou se dostali do tak bezvýchodné situace, že jim nezbylo nic jiného než se modlit. I nám mnohdy zůstává „jenom“ ta modlitba. Jenže co nás opravňuje k modlitbě? Co přineseme, co můžeme nabídnout? Naši velkou víru? Naše vzorné jednání? Náš spravedlivý životní styl?

Čteme, že pisatel žalmu se modlí: „pro svou spravedlnost, Bože…“ Překlad Slovo na cestu uvádí „kvůli své spravedlnosti mě zachraň“. A to je jistota, kterou můžeme v modlitbě vyjádřit. Jistota Boží spravedlnosti, která je nabízena i nám. Je osvobozující, když víme, že neplatí „Pane, JÁ jsem přinesl, obětoval, a proto TY…“. Ani „Pane, Ty pomoz, a JÁ potom…“. Tady platí pouze „Pane, TY a Tvoje spravedlnost…, a proto TY můžeš…“.

Nestojí to tak, že TY, Pane, musíš a JÁ nemusím. Ale mohu se opřít o jistotu Boží nabídky. Mohu vyznat, že nejsem schopen nic přinést mimo Boží spravedlnost, která se mně nabízí a která je naprosto rozhodující pro mé vysvobození z jakéhokoli problému mého života.

Pane, děkuji, že nemusím spoléhat na své zásluhy, svoji duchovní dokonalost, ale mohu se opřít o jistotu Tvé spravedlnosti. Jdu k Tobě s prázdnýma rukama, které naplníš pouze Ty, a to i dnešní den.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.