Skála naší spásy

Již podruhé uvažujeme o skále. O něčem tak obyčejném, nacházejícím se téměř všude. V rozdrceném stavu ji používáme ve stavebnictví a nepřipadá nám nijak vzácná. Na druhé straně, skála nebo skály jsou úžasným estetickým prvkem v krajině, jsou vyhledávanými turistickými místy, jsou výzvou pro odvážné horolezce, jsou místy, kde se stavěly téměř nedobytné hrady. Ale skála nebo skály jsou také symbolem pro pevnost, stabilitu, sílu a trvanlivost. Jde pouze o to, z jakého úhlu pohledu se na toto slovo podíváme.

Ze souvislosti, ve které používá tento pojem žalmista, je jasně patrné, že jde o symbolické vyjádření, jímž chce pisatel zdůraznit pevnost, neměnnost a z toho vyplývající nevyvratitelnou jistotu. Tuto jistotu, pevnost a neměnnost spojuje se svým spasením, tedy se svojí pozitivní budoucností. Žalmista není sám, kdo takto uvažuje. Stejně tak vysvětluje Ježíš nutnost postavit dům svého života na skále, nikoli na nepevném materiálu, jako je písek (Mt 7,24). Bůh jako skála našeho života, naší budoucnosti, našeho spasení. To je to, co chce Ježíš i žalmista říct.

Není to něco, co je v naší současnosti, kde jedinou jistotou je, že nic není jisté, nesmírně potřebné? Není úžasné mít jistotu, že takový neměnný Bůh má naše životy, naši budoucnost ve svých rukou? Děkujme za to našemu nebeskému Otci a žijme v radosti z této skutečnosti.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.