Jeho přízeň je stálá

Boží nesouhlas s naším činěním, jeho lítost i jeho hněv nad urážkou jeho samého ze strany člověka jsou pochopitelné. „Obrátili se ke mně zády, a ne tváří, stále znovu jsem je učil, ale neposlouchali a kázeň nepřijímali“ (Jr 32,33). Boží reakce je samozřejmě oprávněná. Ale… Kolikrát takto reagujeme na jednání svých dětí, kdy se v nás mísí nesouhlas, hněv, lítost a to vše ještě s láskou. Jak dlouho se vydržíme na naše děti hněvat? Jsme „jenom“ lidé, a přesto se nedokážeme jako rodiče na svoje děti hněvat dlouho.

Jsme také Boží děti. A i když má náš nebeský Otec právo se na nás zlobit, je úžasné, že jeho hněv trvá pouze chvíli, zatímco jeho přízeň je stálá. Trvá celý náš život. Jestliže se k Bohu neobracíme zády, potom i když mnohdy nemůže souhlasit s naším jednáním, myšlenkami či pohnutkami, přesto neztrácíme jeho přízeň, která je stálá. Nedostává se nám pouze tehdy, když ji trvale, plánovitě, vědomě a promyšleně odmítáme. A i tehdy jeho hněv trvá pouze chvíli a jeho přízeň je nám stále nabízena, ale k nám se nedostane pro náš nezájem.

Díky, Pane, že Tvůj vztah k nám je tak vstřícný, i když si to nezasloužíme. Díky, že Tvoje přízeň a láska k nám trvají věčně, a pokud po tom toužíme, jsou nám stále k dispozici.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.