Publius (latinsky: patřící lidu)

Příběh o tom, jak byl Pavel jako vězeň převezen z Palestiny do Říma, je docela napínavý. Poté, co loď, na které Pavla převáželi, ztroskotala nedaleko ostrova Malta, Pavel se téměř utopil. Všem se nakonec přece jen podařilo bezpečně dostat na ostrov. Místní obyvatelstvo je srdečně přijalo. Domorodci zapálili oheň, aby se muži, kteří se dostali do bezpečí, zahřáli. Brzy je však postihlo další neštěstí. Horko přinutilo hada, který se skrýval v roští, opustit svůj úkryt. Zmije se zakousla Pavlovi do ruky. K překvapení všech se u něj neprojevily žádné následky.

Když se římský náčelník Publius dozvěděl, co se stalo, chtěl, aby ho Pavel se svým doprovodem (včetně Lukáše, který tento příběh později zaznamenal a použil tvar „my“) navštívil. Publius se o své hosty staral tři dny. To skutečně nebyl způsob, jakým se zacházelo s vězni! Publius nejen slyšel o zázraku s hadem, ale zažil i to, jak Pavel uzdravil jeho otce. Určitě mu svědčil i o své víře v Ježíše Krista. Publius pravděpodobně neuvěřil. Kdyby se tak stalo, Lukáš by to určitě zahrnul do svého vyprávění. Tento fascinující příběh ukazuje, jak překvapivým způsobem Bůh dokáže změnit události, které na první pohled vypadají hrozivě. Můžeme si být jisti, že totéž dělá i dnes!

Všemohoucí Bože, je úžasné vědět, že trosky našeho života dokážeš změnit na něco skutečně pozitivního.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.