Jdi v pokoji

Jde o zvláštní, možná pro někoho až nepochopitelný souhlas Božího muže Elíši s avizovaným počínáním Naamána. Ten prosil, aby mu Bůh odpustil, když bude plnit svoji povinnost vůči králi a bude jej doprovázet do svatyně vzpomínaného božstva, aramejského boha bouře a války Rimóna. A to dokonce i tehdy, když se před ním spolu s králem pokloní. Souhlas proroka dostal: „jdi v pokoji“, „nemusíš se tím nijak znepokojovat“ (SNC). Vzpomeňme na apoštola Pavla, který vysvětluje Korintským, že modly nemají žádnou váhu, a když někdo jí maso jim obětované, nic se neděje. Samozřejmě pokud tím nezatíží svědomí druhého člověka (1K 8). Není to obdoba toho, co dnes čteme v úvodním verši?

Můžeme podobnou záležitost řešit i dnes? Mít doma televizi — je to v pořádku? Na Vánoce mít stromeček — není to hřích? Připravit nevěřícímu manželovi jídlo z biblicky nečistého masa — není to proti Boží vůli? Vstoupit do kostela jiné církve nebo jiného náboženství — neprotivím se tím Bohu? Jsem si vědom toho, že vzpomínané záležitosti už mnoho lidí neřeší, ale mohou přijít další otázky v souvislosti s jinými věcmi. Nové technologie, Bible v mobilu a ještě další.

„Modly“ nejsou nic. Ale náš přístup k nim je „něco“. Ten z nich udělá „modly“. A to dokonce i tehdy, když je doma nemáme. Díky Bohu, že nás osvobozuje od malicherného, sektářského jednání. Pouze je třeba zvážit, zdali tím neubližuji svědomí svého bratra anebo neposouvám hranice do míst, kde je již Bůh nechce.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.