Moje Skála

Žijeme v době, kdy z lidského pohledu je jedinou jistotou to, že nic není jisté. Někteří říkají, že právě nejistota je v životě jednou z mála jistot. Teď se daří, aby se vzápětí nedařilo, teď politici slibují to, co se později ukáže, že nelze splnit. Teď se prognostikuje něco, co se v budoucnu ukáže jako nesmyslné. Teď udělám soukromé plány, které pak nemoc nebo cokoli jiného změní. A tak bychom mohli pokračovat. Nejistota je všudypřítomná, bez ohledu na dobu, kulturu, chtění či nechtění lidí. Dokonce i náš vlastní názor může být nejistý, protože vychází pouze z nám dostupných informací, které se ale mohou postupně doplňovat, nebo se ukážou jako ne úplně hodnověrné. Boháč sklidil bohatou úrodu, postavil si stodoly, aby měl kam úrodu uschovat, a měl pocit, že nyní je zajištěn na dlouhou dobu dopředu. Bůh takový postoj ohodnotil slovem blázen. Nejistota a znovu nejistota.

Biblický text ale představuje Boha jako spásnou skálu. Skála je symbol něčeho trvalého, pevného, neměnného, něčeho, o co se můžeme opřít, co nepodléhá zkáze. Nakonec i my lidé používáme příměr ke skále, pokud chceme zdůraznit, že se jedná o jistou věc. Živý Hospodin, náš Bůh, je jako skála. Neměnný, protože co řekne, to platí. Pevný, protože On je Král králů a Pán pánů. Trvalý, který nám posílá věčné evangelium. Prostě někdo, v kom můžeme mít opravdovou jistotu.

Není úžasné mít v době nejistoty takovou jistotu? V době beznaděje naději? V době nesplněných slibů někoho, kdo svoje sliby plní? Můžeme důvěřovat Bohu, který zcela zaplní mezeru našich nejistot. Díky za to, že právě takový Bůh nás ve světě nejistoty našel.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.