Panovník přivede…

„Verš vzpomíná Hospodinův záměr, kterým je očista Jeruzaléma. Bůh použil Asýrii, aby přiměl svůj lid přemýšlet nad jeho odpadnutím. Asyrský král má ale za to, že všechny jeho vojenské úspěchy jsou pouze důsledkem jeho schopností a síly. Nepochopil, že on byl pouze nástrojem, protože středem Boží pozornosti je vyvolený lid a Boží záměry s ním“ (G. I. Vlková, Izajáš, Kalich 2014).

V tomto zamyšlení mně nejde o to, v jaké dějinné souvislosti jsou tato slova vyřčena. Jde o to, co bylo řečeno. „Až Panovník přivede ke konci…“ V současné době se hovoří o tom, že stav naší země signalizuje závěr dějin. Nebezpečí celosvětového válečného konfliktu je vysoké, přírodní pohromy přicházejí zcela nečekaně, a to jak v čase, tak v místě, kde se dějí, šíří se neznámé nemoci a to vše lidé spojují s možným koncem života na zemi.

Bible ale říká, že ten, kdo rozhodne o konci dějin tohoto světa, kdo má tyto záležitosti ve svých rukou, je Bůh. Ne člověk a jeho neuvážené „hospodaření“ a správcovství této země. A to je pro věřící pozitivní zpráva, protože víme, že Bůh je laskavý Otec, kterému nejde o zničení, ale o ukončení zla a nastolení jeho věčného království. Je uklidňující, že naše životy a budoucnost našich potomků nejsou v rukou lidí a jejich mocenských zájmů, ale v rukou milostivého a laskavého Otce, pro něhož jsme jeho děti. A ještě něco. Vzpomínaný verš začíná slůvkem „až“. Až se Pán rozhodne, teprve potom… Je dobře, že máme odpověď na otázky, CO a KDY se stane. Jsou jí slova biblického verše: „Až Panovník přivede ke konci celé své dílo…“ Díky, Pane, za jistotu, kterou nám těmito slovy dáváš.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.