Jakou roli hraje ve zdravotním stavu obyvatelstva kouření?

Šestnáct let bylo sledováno čtvrt milionu veteránů americké armády (Rogot, Murray 1980). Ve Velké Británii takto dvacet let pozorovali lékaře, jejichž uvědomělá kvalifikovaná spolupráce přispěla k velké preciznosti a spolehlivosti podkladů (Doll, Peto 1976). Výsledky jsou neobyčejně reprezentativní a průkazné.

Ukázalo se, že frekvence mnoha nemocí stoupá s kouřením, a to tím více, čím déle kouření trvá, a téměř lineárně se zvyšuje s počtem cigaret vykouřených denně. U osob, které přestaly kouřit, nemocnost a úmrtnost postupně klesá a v průběhu let se přibližuje stavu u nekuřáků. V USA zjistili, že kuřáci, kteří vykouří dvacet a více cigaret denně a začali kouřit již do dvaceti let věku, umírají v průměru o 8,2 roku dříve než nekuřáci.

V porovnání se stejně starými celoživotními nekuřáky byla zjištěna u kuřáků 11x častěji rakovina plic, 7x častěji rakovina hrtanu, ústní dutiny, hltanu a jícnu, 2x častěji rakovina slinivky břišní, močového měchýře a ledvin, 4x častěji úmrtí na nemoci dýchacího systému (kromě rakoviny) a o 60% častěji úmrtí na koronární nemoc srdeční. Tyto číselné hodnoty zjistili Rogot a Murray (1980). Koronární nemoc srdeční je dnes daleko nejčastější příčinou smrti, a tak největší počet předčasných úmrtí způsobených kouřením má na svědomí právě selhání srdce. V celé oblasti péče o zdraví je velmi málo poznatků, které jsou tak precizně, rozsáhle a nepochybně prokázány, jako škodlivost kouření.“

Pokud je matematicko-statistickými metodami stanoven vztah mezi zdravím a faktory je ovlivňujícími (například výživa, kouření apod.), tak tento vztah je trvalý, objektivně platný a v podstatě neměnný, tzn. v průběhu let se potvrzuje a odvozené závěry není třeba revidovat.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu