Zraněný, ale ne zničený
Závislost obecně má mnoho možných kořenů. Patří mezi ně kořeny emoční, tělesné, genetické a vliv okolí. Chceme-li vytvořit vítěznou strategii, je důležité znát sílu nepřítele. Závislost se může vplížit do života zranitelné či nic netušící osoby v mnoha podobách. S chladnou nezaujatostí překračuje všechny rasové, třídní, sociální, výchovné i ekonomické hranice. U závislostí hrají roli faktory emoční, týkající se chování, duchovní i faktory životního stylu. Předpokladem nalezení trvalé svobody jsou pozitivní změny v každé z těchto oblastí.
Existuje však velký rozdíl mezi zranitelností a osudem, mezi rizikem a předurčeností. Mnoha lidem, kteří jsou vystaveni vysokému riziku závislosti, se podařilo toto nebezpeční překonat a stali se z nich příkladní občané. Na druhé straně vidíme ty, kteří v životě požívali mnohých výsad, a přesto se z nich staly bezmocné oběti závislosti. Každý si musí uvědomit, v jaké situaci se nachází, a stejně důležité je vědět, že existuje cesta zpátky k normálnímu životu.
Struktura mozku není předurčená nebo neměnná. Podle neuropsychiatra Johna Rateye „můžeme ovlivňovat proces rozvoje našeho mozku, a tudíž i naše schopnosti. Chudoba, odcizení, návykové látky, hormonální nerovnováha a depresivní stavy nemusí znamenat neúspěch - a naopak bohatství přijetí, vegetariánství a dostatek pohybu nezaručují úspěch. Naše vlastní svobodná vůle může být tou největší silou, která řídí rozvoj mozku a zároveň i směr celého našeho života."
Zkušenosti, myšlenky, činy a emoce skutečně mění strukturu mozku. Pokud budeme hledět na mozek jako sval, který může být oslaben nebo posílen, budeme schopni uplatnit svoji schopnost stát se tím, kým chceme být. Jakmile pochopíme, jak se mozek vyvíjí, budeme schopni vytrénovat ho ke zdraví, čilosti i dlouhověkosti.
Fakta o závislostech
Závislost může člověka ohrožovat na životě. Výzkum vypracovaný National Institute on Drug Abuse svědčí o tom, že dlouhodobé vystavení určité látce, aktivitě nebo jednání vyvolává závislost změnami ve specifických neuronech centrálního nervového systému.
Většina lidí nedokáže se svou závislostí jednoduše přestat - ať už se o to snaží sebevíc. K jejímu zbavení nebo alespoň omezení potřebují jednu nebo více kúr strukturované léčby. Závislost je zneklidňující a matoucí také proto, že je často charakterizována popřením: „Mám věci pod kontrolou." „Nemá to vliv na moji rodinu a práci."
Pokud rodinní příslušníci nebo přátelé umožňují dotyčnému závislé chování, může se problém ještě prohloubit. Mezi příklady patří např. krytí takového člověka, omlouvání jeho chování, vyhýbání se jeho osobě, obviňování, že se nedokáže ovládat, anebo pokusy dostat ho pod kontrolu výhrůžkami nebo nátlakem.
Deset příznaků závislého mozku
1. Trávím s tím spoustu času.
2. Užívám to víc, než bych chtěl.
3. Opakovaně se mi nedaří omezit čas, který s tím trávím.
4. Lžu, skrývám se a pokouším se to utajit.
5. Nejsem kvůli tomu schopen užívat si jiných potěšení.
6. Jsem tím posedlý, plánuji to a hromadím si to do zásoby.
7. Zakouším bez toho úzkostné stavy a deprese.
8. Práce, škola a rodina tím trpí.
9. Vzdávám se kvůli tomu užitečných aktivit.
10. Když s tím přestanu, dostaví se abstinenční příznaky.
„To" je závislost, ať už se jedná o jídlo, návykovou látku, aktivitu nebo jiné závislé chování.
Abstinenční příznaky
Odvykání závislosti jakéhokoli druhu vyvolává různé příznaky, od dočasných a frustrujících až po dlouhodobé a závažné. Trvá určitý čas, než se mozek a tělo dokážou vypořádat s absencí opakované a obvyklé stimulace závislosti.
1. Deprese
2. Nepokoj, napětí
3. Únava
4. Agresivita
5. Neschopnost soustředit se
6. Návaly touhy
7. Sebevražedné myšlenky
8. Nespavost
Uvedený seznam nezahrnuje fyziologické příznaky, které jsou spojené s odvykáním závislosti na látkách, jako jsou drogy, alkohol či nikotin.
Aby člověk získal novou energii poté, co musel bojovat s nějakou nemocí, jako například chřipka, potřebuje k tomu čas a dávku trpělivosti - a stejně tak vyžaduje čas a trpělivost, má-li se zotavit mozek, zesílit tělo a doplnit emoční energie po souboji se závislostí.
K rozvoji problémů s nějakou látkou, aktivitou nebo jednáním může vést celá řada faktorů. I když se nedá riziko závislosti přesně vyčíslit, některé rysy - například výskyt závislosti v rodině, sebezničující životní styl, stres či traumatické zážitky, násilí, případně předchozí vlastní zkušenost se závislostí - zvyšují pravděpodobnost jejího výskytu.
Závislost je onemocnění, které se dá léčit. Denně činí tisíce lidí ve svých životech takové změny, které jim zprostředkují klíč ke svobodnému životu a k zbavení se břemene závislosti.
Jaké prostředky jsou pro uzdravení k dispozici? Existují čtyři cesty, jak se zbavit závislosti: Eliminovat příjemné pocity, které návyková látka či chování přináší, zvýšit pocit uspokojení, který je výsledkem pozitivní volby, otupit sílu spouštěčů závislosti a posílit mozek učením se novým návykům.
Z knihy Vicki Griffinové a spol. Cesta ke svobodě. Vydalo nakladatelství Advent-Orion v roce 2011.