Také rádi sázíte? | Prameny zdraví

Také rádi sázíte?

I když závislost se může rozvinout u každého, lidé, kteří již strádají závislostí na nějaké návykové látce nebo behaviorální závislostí, jsou vystaveni vyššímu riziku upadnutí do další závislosti.

Také rádi sázíte?

Rubrika: Závislosti | Typ článku: Články

Studie ukazují, že když se člověk narodí do rodiny, ve které někdo hraje hazardní hry, užívá nelegální drogy, kouří nebo pije, zvyšuje to riziko, že se z něj stane hazardní hráč.

Nadužívání alkoholu bylo zaznamenáno u 45 až 55 procent patologických hazardních hráčů, závislost na nikotinu u 65 až 85 procent z nich. Podle jedné analýzy jsou vyššímu riziku patologického hráčství vystaveni muži, lidé nežijící v manželství a ti, kteří v minulosti trpěli depresemi a/nebo byli závislí na návykových látkách.

Národní kratochvíle

Legální (často státní) loterie oslovují skupiny s nízkými příjmy a starší lidi s fixním příjmem. Je těžké, aby někdo předvídal dlouhodobé následky kupování sérií tiketů v hodnotě pár desítek korun. Podle některých údajů však dostupnost státem sponzorovaných loterií zvyšuje výskyt riskantního hraní o 80 procent. A rostoucí posedlosti po hraní jistě napomáhá také internet, který nabízí velkou škálu možností, jak hrát online.

I když se jednotlivé příběhy behaviorálních závislostí liší, vykazují nicméně tendenci sledovat podobný model. Navzdory vysoké pravděpodobnosti prohry mnozí problémoví hráči začínají fází výher. Na počátku hodně vyhrají, když malá sázka proti všemu očekávání přinese velkou výhru. Tento úspěch vede k dalšímu hraní a počáteční výhry jsou postupně vyplýtvány. Časem utrpí nutkavý hráč velkou ztrátu a poté se snaží tuto prohru zvrátit a sází větší a větší množství peněz ve snaze „odvrátit smůlu" a získat zpět prohrané peníze.

Chování hráče obvykle postupuje od příležitostného sázení k běžnému hraní. Touha hrát se stane tak velikou, že napětí se daří uvolnit pouze dalším hraním. Podobně jako u kterékoliv jiné závislosti však dochází brzy k vytvoření tolerance a vyšší sázky a stupňující se riziko prohry se stávají součástí hráčského „opojení".

Jako u jiných závislostí spotřebovává hraní spoustu času a duševní energie - a současně i podstatné částky peněz. To vede k opomíjení dalších zájmů, jako je zdraví, rodina a práce. Výsledkem je, že se hazardní hráč může dostat do vážných rodinných problémů a finanční krize - a projevit se i kriminálním způsobem ve snaze, aby si mohl dovolit tento svůj zlozvyk.

Hráčský mozek

Nové poznatky, o tom, jak funguje mozkové centrum odměn, naznačují, že existuje podobnost mezi nadužíváním návykových látek a dalšími druhy nutkavého chování, jako je např. hraní.

Touha hrát může být stejně silná jako touha narkomana po droze; opojení zažívané při hraní se vyrovná opojení zažívanému po užití drogy. Podobně jako lidé závislí na návykových látkách i patologičtí hráči trpí abstinenčními příznaky a jsou vystaveni riziku náhlé recidivy, a to i po řadě let abstinování.

Lékařské snímky mozku hráčů ukazují, že když hráč vidí někoho jiného hrát anebo slyší, jak se mluví o hraní, v limbických oblastech mozku dochází k takovým změnám, které se podobají změnám v mozku u lidí závislých na kokainu. Studie patologických hráčů ukázala významné změny v hladině kortizolu, když hráči hráli karty o peníze - na rozdíl od toho, když se hrály karty jen tak.

Závislost na hraní či sázení se dá vyléčit; vyžaduje to však přinejmenším odhodlanost, bdělost a podporu okolí. Současně je důležité spolupracovat se specializovaným pracovištěm, jež pomůže odhalit případnou přítomnost další poruchy, která by mohla problém s hraním doprovázet.

Z knihy Vicki Griffin & spol. „Být volný". Vydala organizace Lifestyle Matters.

Počet přečtení: 2 046 Datum: 26. 1. 2014