Zázračná turistka | Prameny zdraví

Zázračná turistka

Noviny na celém světě otiskly zprávu o jejím úspěchu. Televizní, rozhlasoví a novinoví reportéři s ní chtěli udělat rozhovor a vyfotit si ji. Její telefon nepřestával zvonit.

Zázračná turistka

Rubrika: Pohyb | Typ článku: Články

Kdo byl touto mediální hvězdou konce osmdesátých let? Tichá a milá stařenka jménem Hulda Crooksová. Přestože neměřila ani sto šedesát centimetrů a její bílé vlasy se podobaly sněhovým obláčkům, stala se celebritou.

Jak se to stalo? Velmi pomalu. Jen málokdo o ní slyšel dřív, než se pokusila ve svých 66 letech zdolat Mount Whitney. Následujících dvacet pět let opakovaně zdolávala tento vrchol, který se nachází v nadmořské výšce 4417 metrů. Za tu dobu na něm stanula celkem třiadvacetkrát - a jen dvakrát to kvůli špatnému počasí a neschůdnosti cest musela vzdát.

Když se Hulda narodila, nebyla kdovíjak statná. Pak se ale začala přejídat. „Jedla jsem čokoládu tak dlouho, dokud jsem se nepozvracela. Ale ani to mě nezastavilo. I potom jsem byla schopná pokračovat dál. Můj bratr mi říkal, že jednoho dne budu stejně široká, jako jsem vysoká."

Jeho proroctví se ale nenaplnilo. Hulda vystudovala dietetiku a přešla na vegetariánskou stravu. Vdala se, porodila syna, starala se o dům, květinovou zahradu a domácí zvířata. A kdyby v 65 letech nepřišla o svého muže a jediné dítě, asi by dožila v poklidné anonymitě.

Protože ale osaměla, zatoužila po dobrodružství a také se s druhými chtěla podělit o svou víru. Celý život milovala hory a toužila zdolat některý z jejich vrcholů. A tak začala trénovat. S tím, jak sílila, začala se pouštět do větších dobrodružství. V době, kdy si většina žen užívá zaslouženého odpočinku, Hulda začala zdolávat vrcholky hor.

S Huldou Crooksovou jsem se setkala v roce 1986, když jí bylo 90 let. Tehdy mi řekla, že několik měsíců před svým každoročním výstupem na Whitney škádlivě vyzvala Jerry Lewise, kongresmana třicátého pátého kalifornského okrsku, aby šel příště s ní. Řekla to jen z legrace, ani ve snu ji nenapadlo, že by její pozvání přijal.

Takovou výzvu bylo ale těžké odmítnout. Kdo by nechtěl zdolat Mount Whitney, nejvyšší horu jižní části Spojených států, po boku devadesátileté Huldy Crooksové. Chtěla tím snad naznačit, že by jí nestačil? Jak by mohl dovolit, aby si tato kurážná drobounká prababička, která byla dvakrát tak stará jako on, něco podobného myslela?

A tak pan Lewis přešel na tvrdý kondiční trénink. V den výstupu vypadal svěže, ve formě a byl o 15 kilogramů lehčí. Když o několik hodin později stanul na vrcholu Mount Whitney, zářil štěstím.

„Jsem nový člověk," prohlásil.

Zdolat vrcholek Mount Whitney není procházka růžovým sadem. Reportér Steve Cooper tento výstup popsal následovně: „V nadmořské výšce 4000 metrů se jen pár vyvolených dokáže procházet a tvářit se, že jsou nad věcí, ostatní lidé se potí, lapají po dechu jako průmyslový vysavač a mají pocit, že jim zdřevěněly nohy. Navíc vás může zaskočit nevolnost z nedostatku kyslíku, která vás převálcuje hroznými bolestmi hlavy a pocitem na zvracení. Máte sto chutí otočit se a vrátit se tam, kde je více kyslíku. Jenže vydat se zpět, když máte vedle sebe neuvěřitelně silnou a zdatnou devadesátnici, je velice ponižující. Je lepší padnout na cestičku a lapat po dechu, než přiznat, že vás vyřídily cheeseburgery a pizza."

Je nejstarší ženou, která zdolala vrcholek hory Mount Whitney, ležící v nadmořské výšce 4417 metrů, stojí na plaketě, kterou dostala od Ministerstva zemědělství Spojených států. Je rovněž držitelkou devíti národních rekordů v kategorii žen nad 80 let ve čtvrt- a půlmaratónu, jakož i v běhu na 10 kilometrů. O jejích výkonech se psalo v národních novinách, časopisech, hovořilo se o nich v televizi a ve filmech o zdraví.

Přes veškerý tento zájem se Hulda nesnažila být středem pozornosti. Cooper pokračuje: „Je učitelkou a jemným hlasem svědomí uprostřed společnosti, která proslula přejídáním a sedavým způsobem života. Svou slávu chce využít pouze k tomu, aby bylo její poselství slyšet."

Když pozorovala dnešní společnost, která se řídí heslem „Užij si dnes a zaplať později.", dělala si starosti z její posedlosti přítomností a nezájmem o své budoucí zdraví. „Výzkumy říkají, že zdravý životní styl může zpomalit proces stárnutí až o 30 let," upozorňovala. „Třicet let navíc, ve kterých se můžete těšit dobrému zdraví, je jako být podruhé mladý. Kdo by něco podobného nechtěl?"

„Chci být jako vy, až budu stará," řekla jí s obdivem jedna dospívající slečna.

„To ale není zadarmo," upozornila ji Hulda. „Musíš začít hned teď a tvrdě za tím jít."

Hulda Crooksová byla babičkou, jakou si každý přeje mít. V jejích modrých očích hořely šibalské plamínky, její smích byl nakažlivý a odzbrojující a její vůle byla pevná jako její charakter. Jedním z jejích rysů byla touha po dobrodružství.

V květnu roku 1996 Hulda Crooksová oslavila sté narozeniny. „Jemná krotitelka hor se dožila 100 let," stálo tlustými písmeny na přední straně nedělní přílohy deníku Sun, vycházejícím v San Bernardinu. Pod barevnou fotografií bylo napsáno: „Mimořádná žena, která šplhá po vrcholcích majestátních hor a slézá příkré svahy kaňonů, odmítá zestárnout v nečinnosti."

Hulda Crooksová zemřela ve spánku o rok později. Do konce svého života všechny ujišťovala: „Nečekám na smrtku s kosou, čekám na Dárce života."

Aileen Ludingtonová, z knihy „Umění žít zdravě", kterou vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 2 217 Datum: 30. 9. 2013