Vychováváte „emocionálního jedlíka“? | Prameny zdraví

Vychováváte „emocionálního jedlíka“?

Uklidňování dítěte jídlem může sice rychle zastavit slzy, ale výzkum varuje, že to často vede k dlouhodobým nezdravým stravovacím návykům, narušení vztahu k jídlu.

Vychováváte „emocionálního jedlíka“?

Rubrika: Zdraví dětí | Typ článku: Články

Rodiče, kteří jsou tzv. „emocionálními krmiči“, tedy dávají dítěti jídlo či nápoj, jakmile se rozpláče nebo má záchvat vzteku, v něm mohou doslova naprogramovat toto psychogenní jedení (podrobně vysvětleno v knize dr. Igora Bukovského „Plán B“). Už jste o něm možná slyšeli, je to nevhodný návyk, který má často charakter lehčí nebo těžší poruchy příjmu potravy a přibírání na váze.

Tento vztah potvrzuje i nová norsko-britská studie. Rafael Perez-Escamilla, profesor epidemiologie a veřejného zdraví na Yale University, uvádí: „K dispozici máme ještě více důkazů než dříve, že chování rodičů a jejich modely krmení dětí mají závažný vliv na stravovací návyky dětí a na to, jaký mají děti vztah k jídlu a nápojům v souvislosti s prožíváním svých emocí.“

Spolehnutí se na to, že (obvykle) nezdravé, slané a tučné jídlo či sladkosti zajistí rodičům „klid“ od dětských slz a nespokojenosti, může později nastartovat u dítěte přejídání a takové zdravotní problémy, jako je bulimie či záchvatovité jedení, připomíná vedoucí studie Silje Steinsbekková , docentka psychologie na Norské univerzitě vědy a techniky v Trondheimu.

V aktuální studii se vědci zaměřili na krmení a stravovací návyky u více než 800 norských dětí od čtyř let věku, které sledovali i v 6, 8 a 10 letech. Přibližně dvě třetiny dětí všech věkových kategorií vykazovaly projevy psychogenního jedení – jedly, aby se cítily lépe. Děti, kterým bylo ve věku 4 a 6 let pro uklidnění servírováno jídlo či pamlsky, měly výrazně více zafixované emocionální jedení v pozdějším věku, když dosáhly 8 a 10 let.

Vědci současně zaznamenali dva zajímavé trendy. Děti, u kterých jídlo přinášelo uklidnění, byli od svých rodičů za tímto účelem (celkem pochopitelně) krmeni více. Učili se tak vlastně, že když si dají bonbón, budou se cítit lépe. A dětem, které byly ve věku čtyř let náchylnější k rozrušení či výbuchům zlosti, bylo rodiči (opět celkem pochopitelně) častěji nabízeno jídlo za účelem uklidnění. Jedná se sice o pohodlné a rychlé řešení, existují ale lepší způsoby, jak zacházet s pocity nepohody u dítěte.

„Být smutný nebo se zlobit jsou normální lidské emoce. Děti by se měly učit tyto pocity u sebe rozpoznávat a tolerovat – a hledat jiné způsoby, jak je dostat pod kontrolu a zvládat, nikoliv jídlem,“ komentuje Melissa Cunningham Kayová, výzkumná pracovnice na North Carolina University. „Jistě, někdy to může vyžadovat od rodičů značné sebeovládání a u dětí přinášet nejen slzy, ale i záchvaty vzteku. Rodiče by se ale toho neměli bát. Jedná se o normální a nezbytnou část rozvoje a růstu dítěte.“

I tento výzkum tak ukazuje, že by rodič měl uklidňovat své rozrušené dítě v první řadě projevem pochopení. Reagovat na konkrétní problém (jít k příčině, nikoliv tlumit příznaky) – například vyměnit mokrou plenku, nikoliv nabídnout bonbon.

Stravovací návyky dětí a rodičů jsou navíc úzce propojeny. Malé děti rozvíjejí své stravovací vzorce pozorováním toho, jak jedí ti, co se o ně starají, tzn. v první řadě jejich rodiče. Pokud jsou svědky toho, že jejich rodiče se utíkají ve stresu a rozrušení k sladkostem apod., je velmi pravděpodobné, že tento model přijmou i do své emocionální výbavy, a to mnohdy na celý život. Emocionálnímu krmení a emocionálnímu jedení by se rodiče měli vyhýbat za každou cenu. U dětí i u sebe.

Profesorka Steinsbekková k tomu dodává: „Není důvod dělat si velké starosti, když si výjimečně (anebo svému dítěti) posloužíte čokoládou. Problém ale je, jedná-li se o váš typický nebo dokonce jediný způsob zacházení s (negativními) emocemi.“ Rodiče nemusejí být (a nejsou) dokonalí; neměli by ale selhávat stále.

Všem rodičům s touto těžkou úlohou držíme palce.

Petra Gálisová, Ambulance klinické výživy

Počet přečtení: 348 Datum: 21. 6. 2021