Závislost na práci | Prameny zdraví

Závislost na práci

Mezi mnoha jinými závislostmi hrozí dnešnímu člověku ve zvýšené míře i závislost na práci. Jaké jsou její příznaky a příčiny?

Závislost na práci

Rubrika: Závislosti | Typ článku: Články

Americký odborník v oblasti managementu G. Porter uvádí, že podobně jako u jiných závislostí i u závislosti na práci lze rozpoznat následující rysy:

Problémy s identitou, tedy nadměrné ztotožňování se s prací. Nepružné, rigidní myšlení. Odvykací potíže projevující se nepohodou v situaci, kdy člověk z nějakého důvodu nemůže pracovat. Stupňování problému, tedy jinak řečeno progresivní vývoj, jestliže si člověk problém neuvědomí a nezačne s ním něco dělat. Popírání problému.

Někteří psychologové popisují u závislých na práci problematické sebevědomí, které je založené hlavně na pracovních úspěších. Neúspěch v pracovní oblasti pak tito lidé prožívají zvláště trýznivě. Nezřídka se lze také setkat s nepřiměřenými nároky na sebe i druhé a nedostatkem realismu. Závislost na práci je častější u mužů, ale vyskytuje u žen a u lidí různých povah.

Závislí někdy argumentují tím, že do práce prchají před neutěšenými poměry doma. Je ovšem otázka, zda ony neutěšené poměry nejsou spíše důsledkem jejich nadměrného pracovního nasazení. Jistě je pravda, že určité rodinné situace závislosti na práci napomáhají. Sem patří těžký a nezvládaný rodinný problém (např. drogy u dítěte, nevěra manželky či manžela nebo těžká nemoc v rodině). S takovým problémem si člověk závislý na práci neví rady, často si ho nechce ani přiznat, a vrhá se znovu a znovu do práce. Jeho domácí problém se tím nejen nevyřeší, ale často ještě zhorší. Někdy mají svůj význam i finanční nároky rodiny nebo existenční nejistota.

V oblasti zaměstnání by se našlo více vlivů. Může to být šéf nebo šéfové závislí na práci, velká osobní zainteresovanost na práci, soutěživá atmosféra, obava o udržení místa či to, že závislost na práci zaměstnavatel neprozřetelně podporuje a odměňuje. Někteří zaměstnavatelé také považují za výhodnější zaměstnávat méně pracovníků na větší počet hodin a komplikují jim tak rodinný život. A zároveň tak přispívají ke vzniku závislosti na práci u svých zaměstnanců.

K dalším vlivům patří třeba nedostatek příležitostí a možností ke kvalitnímu trávení volného času nebo malá schopnost takové příležitosti nacházet a využívat.

Také bychom neměli zapomínat na celkovou atmosféru ve společnosti. Společnost je zaměřená především na výkon, úspěch za každou cenu a hromadění peněz musí počítat s tím, že bude produkovat lidi závislé na práci. Mnohem důležitější jsou ale tvořivé a přizpůsobivé osobnosti než roboti. Na významu získávají hodnoty, jako jsou zdraví, ochrana životního prostředí, rodina a kultivované mezilidské vztahy.

Tvořivě a přizpůsobivě můžeme přistoupit i k tomu, abychom snížili své riziko, že se staneme závislými na práci v důsledku nepřiměřeného kariérního postupu.

Tvořivá neschopnost a řízený sestup

Na přelomu 60. a 70. let vyšla ve Velké Británii v několika vydáních pozoruhodná kniha, jejímiž autory byli Dr. L. J. Peter a R. Hull. Kniha se jmenuje podle prvního autora „Peterův princip“ a je psána se suchým anglickým humorem.

Základní myšlenka je tato: Téměř každý se snaží v žebříčku služebného postupu dostat co nejvýše. To se mu obvykle daří až do doby, než dosáhne místa, kde je naprosto neschopný. Např. vynikající učitelka tak dosáhne místa školní inspektorky, pro které nemá naprosto nadání a jehož nároky nezvládá. Z tohoto důvodu nemá naději, že by byla povýšena ještě výše. Jako učitelka byla užitečná a spokojená, kdežto jako inspektorka je brzdou v práci a je nešťastná.

Proto si velmi rozmyslete, než se dáte povýšit o žbrdličku výš! Naše ubohá učitelka setrvá v pro ni nevhodné roli inspektorky po zbytek svého pracovního života. To s sebou nese nejen značnou duševní nepohodu, ale také riziko nemocí.

R. Rhodes spoluzakladatel formy Silicon Graphics, Inc., jejíž hodnota se odhadovala na 2,2 miliardy dolarů, věnoval týdně práci mezi šedesáti až osmdesáti hodinami. Po narození svého syna se Rhodes rozhodl změnit svůj hektický způsob života. Ve 41 letech pracoval na částečný úvazek jako odborný poradce a podle svých slov byl šťastnější než kdykoliv před tím.

V roce 1996 prováděl časopis U. S. News & Word Report a agentura Bozell Worldwide, Inc. průzkum, podle něhož celých 48 % Američanů během posledních pěti let udělalo kroky k tomu, aby zjednodušili svůj život včetně omezení počtu pracovních hodin a odmítnutí vyšší pozice v zaměstnání.

Po té, co jsem pochopil „Peterův princip“ pocítil jsem úlevu a moje ctižádost tím dostala rozumné meze. Uvažujte o tom, kde už byste dosáhli svojí „hladiny neschopnosti“ a o jaké postavení byste proto neměli ve svém zájmu (i v zájmu obecném) usilovat. Vyzkoušejte si ve fantazii „řízený sestup“. Domyslete následky a uvažujte o tom, jak by se v tom případě změnil váš život a život vašich blízkých.

Z knihy Karla Nešpora Závislost na práci. Vydalo nakladatelství Grada.

Počet přečtení: 231 Datum: 9. 8. 2021