Věděli jste, že...

Lenochod prospí až dvacet hodin denně ve větvích stromů. Tučňák spí jen několik minut denně. Některá zvířata - jako kůň nebo slon - spí vestoje.

Leonardo da Vinci prý spal po 4 hodinách vždy na 15 minut Japonka Kamato Hongoová, která byla považována za nejstaršího člověka na světě a zemřela v roce 2003 ve věku 116 let, byla pozoruhodná i tím, že spala jen jednou za dva dny.

V průběhu let se průměrná délka spánku ve vyspělých zemích zkrátila z devíti hodin na počátku dvacátého století na současných 7,5 hodiny. Největší vliv na spánkové zvyklosti mělo rozšíření elektrifikace a tedy i umělého osvětlení.

U nedonošených dětí lze pozorovat spánkovou aktivitu měřenou speciálními přístroji až zhruba ve třicátém týdnu po početí.

V odborné literatuře se uvádí, že sedmnáctiletý americký student Randy Gardner v roce 1965 vydržel jedenáct dnů za sebou nespát. Tento experiment byl nakonec z rozhodnutí lékařů přerušen, protože hrozilo naprosté vyčerpání organismu. Podle Guinnessovy knihy rekordů vydržela nejdéle nespat Angličanka Maureen Westonová - 449 hodin, tedy 18 dní a 17 hodin. Prý se tak stalo v roce 1977. U laboratorních zvířat je potvrzeno, že nepřerušené odpírání spánku vede ke smrti.

Přechod na zimní čas obvykle tolerujeme lépe, protože naše biologické hodiny mají u většiny z nás tendenci se zpožďovat - denní rytmus netrvá přesně 24 hodin, ale je o něco delší. Při přechodu na letní čas musíme vstávat dříve a adaptace trvá déle.

Zdroj: Focus Agency. Více na www.dobry-spanek.cz.