Senioři v pohybu | Prameny zdraví

Senioři v pohybu

Pohyb je velmi prospěšný pro tělo i mysl, a to v jakémkoliv věku. Pravidelný pohyb se kladně projeví i na efektivitě myšlení. To platí zvláště u osob vystavených vyššímu riziku duševních onemocnění – to této kategorie patří zvláště senioři.

Senioři v pohybu

Rubrika: Pohyb | Typ článku: Články

I relativně krátká doba věnovaná fyzické aktivitě dokáže suplovat úbytky v mozkové aktivitě spojené se stárnutím. Studie zkoumající asi tisícovku seniorů žijících v domovech důchodců dospěla k závěru, že každá hodina fyzické aktivity týdně navíc snižuje riziko nemohoucnosti o 7 %. Riziko úmrtí během několika následujících let se s každou další hodinou cvičení týdně snižovalo o 11 %. 

Pohyb napomáhá schopnosti se soustředit

Čilí a aktivní osmdesátníci se dokáží lépe soustředit než jejich méně činorodí vrstevníci – to ukázaly výsledky výzkumu provedeného na stovce seniorů. Fyzicky aktivní lidé se navzdory uměle vyvolávaným rušivým podnětům lépe soustředili na daný úkol. Pozitivní vliv pohybu se projevoval i u těch, u nichž bylo fyzické zatížení jen mírné.

Další podobný experiment rozdělil účastníky do dvou skupin.  První skupina se věnovala protahování apod., zatímco druhá aerobním aktivitám, především chůzi. Po šesti měsících vykazovali chodci zlepšení funkcí kardiovaskulárního systému a lepší schopnost se soustředit. U první skupiny žádná změna nenastala.

Kondice zlepšuje kognitivní výkonnost

Vědci ve Velké Británii pracovali se skupinou 460 seniorů. Jedinci v dobré fyzické kondici dosahovali lepšího skóre v kognitivních dovednostech, jako jsou verbální schopnosti, práce s čísly či orientace v prostoru. 

Ještě zajímavější bylo zjištění, že tělesná zdatnost je ve vyšším věku vždy spojena s duševní výkonností, a to bez ohledu na hodnoty IQ v dětství. Senioři s nejvyšším IQ nebyli totožní s těmi, kteří vykazovali nejlepší skóre v dětství. Nejlepších výsledků v IQ  testech dosáhli ve starším věku ti, kdo byli nejlepší v testech chůze, síly stisku a funkci plic. Existuje přímá souvislost mezi tělesným zdravím a duševní výkonností. K tomuto závěru se kloní i další studie. Být fit tělesně obvykle znamená být fit i duševně.

Aerobní cvičení a paměť

Lidé ve středním věku (dokonce i osmdesátníci, pokud netrpí Alzheimerovou chorobou) mohou díky aerobnímu pohybu výrazně zlepšit svoji paměť. Měřitelné zlepšení se projevilo ve studii již po 9-10 týdnech. 

Pravidelné procházky pomáhají snížit riziko vaskulární demence, potvrzují výsledky studie publikované italskými lékaři. Chůze a jiná středně namáhavá fyzická aktivita snižovaly riziko vzniku vaskulární demence o čtvrtinu.

Kombinované výsledky osmnácti studií pak ukázaly, že pohyb má pozitivní vliv na výkonnost (plánování, pracovní paměť, organizaci a multi-tasking). Pasivnější životní styl se ve vyšším věku projeví úpadkem těchto schopností.

Práce na zahrádce seniorům prospívá

Čtrnácti seniorům ve věku mezi 63 a 86 lety vědci pravidelně měřili tepovou frekvenci, příjem kyslíku a výdej energie. Účastníci studie si každý týden zapisovali, jakým zahradnickým činnostem se věnovali.

Ukázalo se, že senioří, kteří se pravidelně věnovali práci na zahrádce, měli lepší koordinaci tukou a další tělesné funkce než jejich vrstevníci, již se touto činností nezabývali. Práce na zahrádce se u lidí důchodového věku ukázala být zárukou celkově aktivnějšího životního stylu a přinášela vyšší míru životní spokojenosti.

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 265 Datum: 24. 8. 2018