Pohyb

Naše doba je rovněž charakterizována nomádským způsobem života – moderní člověk se též velmi mnoho přemisťuje. Avšak – přemisťuje se vsedě, stejně tak jako pracuje vsedě, podniká výlety vsedě, dokonce někdy vsedě i sportuje. Moderní člověk zapomněl, že má nohy.

Práce v dnešní době ztratila svůj původní smysl. Fyzická práce ve smyslu ryzího úsilí přetvořit hmotu, již prakticky neexistuje. Práce se stala rutinou, otupujícím mechanismem, který již nežádá od člověka skutečnou účast jeho fyzických sil ani nasazení jeho vznešených duševních schopností. Není již ničím jiným než smutným prostředkem, jak získat peníze, které se poté mnohdy stávají hořkým zdrojem většinou destruktivních potěšení.

Všichni přitom víme, že fyzická aktivita je pro nás dobrá. Málokdo si však uvědomuje, jak životně důležitou složkou našeho zdraví je. Již Shakespeare poznamenal v jedné ze svých her, že to, co nepoužíváme, ztrácíme. Potřebujeme si dnes velmi naléhavě uvědomit, že pohyb – to je život.

Současný životní styl, který s sebou nese příliš mnoho práce vsedě, nedostatek pohybu anebo pohyby pouze jednostranně zaměřené, způsobuje zeslábnutí naší svalové hmoty, oběhové potíže a potíže z nedostatku živin. Pouze sval, který pracuje, vylučuje substance, které činí funkci srdce a cév pravidelnou. Namáhání svalů napomáhá zvýšením cirkulace krve okysličení tkání. Orgány našeho těla bohatě zásobené okysličenou krví mohou lépe odolávat nemoci. Nedostatečné okysličení je podle dr. Seegera jednou z podmínek pro vznik rakoviny.

Žádný lék, žádné záření, žádná masáž (tedy pohyb pouze pasivní), žádná koupel ani žádný výživový režim nedokáží tělesnou aktivitu nahradit.

Pohyb na čistém vzduchu je nepostradatelný zejména pro vyrovnávání přebytku duševní práce, je první podmínkou nervové a hormonální rovnováhy lidského těla. Při pohybu dochází k normalizaci krevního tlaku, ke stimulaci hlubokého břišního dýchání, zlepšuje se činnost plic. Srdeční sval se posiluje, snižuje se klidová tepová hodnota, srdeční činnost se stává ekonomičtější. Zvyšuje se kapacita krve přenášet kyslík, který se dostává do všech částí těla. Usnadňuje se transport a zlepšuje se asimilace živin, urychluje se odstraňování odpadu. V těle, ve kterém rychle proudí bohatě okysličená krev, se probouzí život. Zlepšuje se trávení a povzbuzuje střevní aktivita, eliminuje se nadýmání a zácpa. Mozek a nervové buňky jsou nabíjeny elektrickou energií, nervové napětí se zmírňuje, spánek se stává posilujícím. Dochází k uvolnění napjatých svalů i odstranění negativních emocí.

Pravidelný pohyb přináší fyziologickou rovnováhu i endokrinnímu systému. Hypofýza, slinivka břišní, nadledvinky a pohlavní žlázy začínají lépe fungovat. Zostřují se duševní schopnosti, zvyšuje se schopnost přemýšlet. Ztrácí se přebytečný tuk, nejen spálením kalorií, ale i úpravou metabolismu. Svaly, kosti i šlachy sílí. Postava i pleť získávají na kráse. Disponujeme větší zásobou energie. Proces stárnutí se zpomaluje. Zvyšuje se vytrvalost a zpožďuje se příchod únavy. V mozku se stimuluje tvorba endorfinů, které navozují člověku pocit dobré pohody a posouvají práh vnímání bolesti.

Na zdravotní univerzitě v Loma Linda podrobili skupinu studentů zajímavému testu. Studenti dostávali stravu se stejným množstvím cholesterolu, bílkovin, tuků a uhlohydrátů. Mohli si vybrat podle svého uvážení, jaké pohybové aktivitě se budou věnovat – tenisu, plavání, běhání, volejbalu či nějaké jiné. Každého dne jim byly zjišťovány hodnoty cholesterolu. Tyto hodnoty ve všech případech do tří dnů znatelně klesly. Na konci týdne byl již jejich pokles značný. Tehdy byly veškeré pohybové aktivity přerušeny. Hladina cholesterolu se brzy vrátila na původní úroveň, v některých případech byla dokonce vyšší. Studenti byli poté opětovně vystavěni fyzické zátěži – již však ne takové, jakou si sami vybrali. Zatížení bylo stejné jako při předchozím experimentu. Když byla studentům odebrána krev, došlo k velkému překvapení: hladina cholesterolu u většiny tentokrát neklesla, u některých dokonce stoupla. Tento experiment jasně ukazuje, jakou důležitost má postoj. Zdá se, že negativní postoj dokáže vyvolat dostatečné množství stresu k eliminaci blahodárných účinků pohybové aktivity. Poselství je zřejmé: fyzická aktivita by měla člověku přinášet uspokojení. Postoj, jaký vůči ní zaujímáme, je rozhodující pro to, přinese-li nám užitek či nikoliv. Je proto důležité vybrat si takovou aktivitu, která nás baví anebo si dokázat oblíbit tu fyzickou činnost, jíž se věnujeme.

Je překvapivé pomyslet, jak je život prostý. Naše zdraví a pohoda, naše výživa, vitalita i vytrvalost závisejí do značné míry na kvalitě našeho krevního oběhu. A kvalita krevního oběhu je do značné míry závislá na množství pohybu, který denně vykonáváme. Pohyb a odpočinek jsou pak dvě strany téže mince. Jedna nemůže existovat bez druhé. Přebytek nebo nedostatek jednoho nebo druhého vyvádějí člověka z rovnováhy.

Podle osobních sklonů a dispozic, věku i zdravotního stavu si můžeme vybrat z mnoha druhů rekreačně provozovaných sportů. Neexistuje ovšem lepší tělesné cvičení než pohyb v přírodě a na čistém vzduchu. Člověku nejbližší a nejpřirozenější pohybovou aktivitou je samozřejmě chůze. Práce na vlastní zahrádce je též vynikajícím zdrojem fyzického i duševního odreagování.

Člověk se nemůže přirozeným podmínkám zdravého životního stylu – jehož součástí je i každodenní pohyb – beztrestně vymknout. V takovém případě přichází o krásu a harmonii svých tělesných forem, o pravidelnost svých trávicích, vylučovacích a dýchacích funkcí, o sílu, vytrvalost a odolnost vůči nemocem, o vznešenost svého charakteru, o trpělivost i pokoru.

Z „La vie en abondance“ od D. Starenkyj a „Newstart“ od V. W. Fostera.