Seďte, ale hýbejte se!

Problém je, když se sedí nehybně. To způsobuje hromadění krve v dolní části nohou; může se tak dojít k poškození (zúžení) tepen dolních končetin. Svaly atrofují, pokud se nepoužívají, totéž se týká funkce tepen. Speciální buňky v tepnách detekují sílu proudění krve a vysílají signály do stěny tepen, aby byla zachována její správná struktura a funkce.

Významný pokles funkce tepen lze zjistit už po tříhodinovém sezení, zatímco tříhodinové stání, i když se člověk prakticky nehýbe, nemá takový negativní vliv. Jedním z důvodů, proč je průtok krve při delším sezení téměř ze 40 procent omezen, je devadesátistupňový úhel kolen – ten cévy poškozuje. Když se při stání kolena narovnají, tepny zůstávají plně funkční.

Pokud stání nebo nastavitelný pracovní stůl nepřipadají v úvahu, může pětiminutová přestávka na chůzi každou hodinu zabránit ztuhnutí tepen, které by se jinak s delším sezením dostavilo. Časté výlety k automatu s vodou (a následně na toaletu) nebo vynášení odpadků během pracovních přestávek dopomohou k udržení plně funkčních tepen.

Jaké máte možnosti, když opravdu nemůžete odejít z určeného pracovního místa? Cvičení nohou po dobu pětačtyřiceti minut před usednutím může udržet tepny funkční – to je další výhoda aktivního dojíždění do práce na kole. Výzkumníci dospěli k závěru, že „lidé by měli být pobízeni, aby se před delší dobou sezení věnovali aerobnímu cvičení nohou, a pokud to není možné, mělo by být sezení nahrazeno stáním“.

Pouhé chvilky vestoje vždy po dobu několika minut, které ve výsledku dají hodinu, pravděpodobně nejsou dostatečným protilékem na nepříznivé účinky sezení a zrovna tak moc nepomůže ani pár minut šlapání na přístroji umístněném pod stolem, který je zkonstruovaný tak, aby na něm mohl šlapat sedící člověk. Nepřetržité stání ovšem představuje, podobně jako stálé šlapání na přístroji, příklad „dynamického sezení“. Možná jste také někde v kanceláři viděli lidi sedící na velkých gumových nafouknutých míčích. Takové sezení sice aktivuje posturální svaly ve středu vašeho těla, bylo ale zjištěno, že vyvolává nepříjemné pocity v bederní páteři a snižuje výšku páteře, pravděpodobně v důsledku absence opěradla.

Co takhle výkyvné křeslo, které umožňuje určitý stupeň bočního pohybu těla ze strany na stranu? Lidé se naneštěstí většinou pohybují tak málo, když v něm sedí, že spálí jen asi o třináct kilokalorií za hodinu více než při sezení v normálním křesle. Levnějším způsobem, jak spálit srovnatelné kalorie při sezení, je použití pohyblivé podložky pod nohy, o níž se v lékařské literatuře hovoří jako o „zařízení pro pohyb nohou pod stolem“. Je to něco jako rovnovážná deska na závěsech ležící pod stolem, na kterou si můžete dát nohy a pohrávat si s ní, čímž spálíte okolo dvaadvaceti kilokalorií za hodinu. Obě pohyblivá zařízení by mohla snadno přispět ke spálení až sto kilokalorií denně.

Chrání ale dynamický způsob sezení naše tepny? Výzkumníci zkoumali lidi, kteří měli za úkol pohybovat jednou nohou vždy celou minutu z každých pěti minut, zatímco druhou nohu drželi v klidu. Funkčnost tepen v klidné noze poklesla, u pohybující se nohy došlo k výraznému zlepšení. To vysvětluje, proč časté vrtění sebou zřejmě neutralizuje riziko zvýšené úmrtnosti při delším sezení.

Co se mi na této studii líbilo nejvíc, bylo to, že se výzkumníci nezaměřili na žádná složitá a drahá zařízení. Lidé vždy jen svým vlastním tempem zdvihli chodidlo na špičku, tím se zvedlo i koleno, a pak klepli patou zas o zem, což všichni umíme. Jen se snažte neotravovat tím osobu, vedle které sedíte – třeba v letadle. J

Z knihy Michaela Gregera Jak nedietovat. Vydalo nakladatelství Noxi.