Prevence, nebo léčba? | Prameny zdraví

Prevence, nebo léčba?

Prevence (neboli předcházení nemocí) je oborem, kterému je v dnešní době věnována stále nedostatečná pozornost. Preventivní medicína se sice jako lékařský obor vyučuje, hůře se však její zásady (i absolventi tohoto oboru) přijímají do praxe. Často je totiž pro nás jednodušší odstraňovat příznaky nemocí než jejich příčiny.

Prevence, nebo léčba?

Rubrika: NEWSTART | Typ článku: Rady lékaře

Jak se říká, zvyk je železná košile, a tak měnit v životě to, na co jsme si zvykli a co nám chutná, se nám zdá být těžké.

Je to ale jako bychom se snažili řešit problém častých pádů z příkrého srázu tím, že pod svah natrvalo přistavíme sanitku. Ve skutečnosti je řešení nepoměrně jednodušší. Stačí odstranit příčinu, tj. postavit na vrcholu zábradlí.
Pokud by každý z nás přijal jednoduchou zásadu, že "prevence je lepší než léčba", ušetřili bychom nepředstavitelné sumy/výdaje nejen na zdravotnictví, ale i na potravinářský průmysl, ekologii a energetiku - a zbavili bychom se strachu z řady dnes rozšířených nemocí. Ve skutečnosti však u nás 90% výdajů v resortu zdravotnictví jde na léčbu již vzniklých nemocí, 7% na výzkumy v oblasti genetiky, 2% na životní prostředí a pouze 1% je věnováno prevenci nemocí.

Přitom více než tři čtvrtiny předčasných úmrtí u nás mají na svědomí nemoci z nezdravého životního stylu (kardiovaskulární a nádorová onemocnění). Střední délka života v ČR je jednou z nejnižších v Evropě (zaostáváme o 6-7 let) a úmrtnost mužů v produktivním věku je ve srovnání s rozvinutými evropskými zeměmi dvojnásobná. Co se týká rakoviny tlustého střeva a plic, drží ČR světový primát - tj. nejvyšší úmrtnost. Výzkum prováděný Státním zdravotním ústavem prokázal, že lidé, kteří vykouří dvacet a více cigaret denně, jsou nemocní průměrně 37 dnů v roce. Tím se zvýší náklady zaměstnavatelů i náklady státu na lékařskou péči - a současně ještě kuřácká vášeň přijde tři miliony kuřáků v ČR ročně na 20 miliard korun, tj. průměrného kuřáka asi na 7 000 Kč ročně. Přitom více než osmdesáti procentům všech případů rakoviny plic by bylo možné předejít, kdyby lidé přestali kouřit. Proces hojení totiž začíná u kuřáka ve chvíli, kdy přestane kouřit.

Možná se zeptáte: "Nejde o nějaké nešťastné předurčení, špatný osud či zlou náhodu, které jsme my Češi vystaveni? Jedna známá propagátorka preventivní medicíny již v 19. století napsala: "Nikdy nemůže být dostatečně zdůrazněn fakt, že zdraví není věcí náhody. Náš stav je výsledkem poslušnosti zdravotního zákona. Vše, co poškozuje zdraví, nejen ubírá na tělesné síle, ale oslabuje také naše duševní a duchovní schopnosti. Holdování jakémukoli nezdravému návyku omezuje naši schopnost rozlišovat mezi tím, co je správné a co je nesprávné… a zvyšuje tak nebezpečí neúspěchu i nemoci." (MH, 74)

Jaký je tedy ten "zdravotní zákon", jehož dodržováním si můžeme zkvalitnit i prodloužit život? Seznámíme-li se důkladně se stavbou i funkcí našeho organismu, pak pochopíme, co mu prospívá. Každý z nás může rovnou jmenovat: nekouření, nepití alkoholu, život bez drog, zdravá výživa, dostatek tělesného pohybu… To vše (a mnohem více) poradil již velmi dávno člověku Někdo, kdo lidskému tělu nejlépe rozumí, protože je jeho "konstruktérem" - a kdo pro nás sestavil ten nejucelenější "návod k použití".

Tento návod najdete hned na prvních stránkách jedné z nejstarších a nejmoudřejších knih - Bible. Týká se oblasti výživy, pohybu (a užitečné práce), pití čisté vody, léčivých slunečních paprsků, střídmosti, čerstvého vzduchu, odpočinku a důvěry, jako pozitivní životní orientace. Těchto osm principů zdravého životního stylu začali někteří lékaři uplatňovat od osmdesátých let 19. století v sanatoriích preventivní medicíny v USA i jinde pod názvem NEWSTART. Výsledky byly (a jsou) překvapující. Mnohá dnes se lavinovitě šířící civilizační onemocnění lze přijetím těchto jednoduchých návyků zastavit, zvrátit a často i úplně vyléčit.

Od roku 1960 se začaly objevovat první vědecké studie o vlivu způsobu života na lidské zdraví. Bylo zjištěno, že (každodenní) životní styl ovlivňuje naše zdraví z plných 50-70%, z nejvýše 20% je ovlivňuje dědičnost, z maximálně 20% životní prostředí a jen asi z 10% úroveň lékařské péče. Největší část spočívá tedy v našich rukou - a záleží jen na nás, jak vážně odpovědnost za své zdraví vezmeme.

Co dělat v případě, kdy jsme prevenci nevěnovali pozornost a přišla nemoc? Neměli bychom zapomínat, že "nemoc je snahou zbavit organismus následků porušování zdravotního zákona". Proto bychom vždy měli:

  • přiznat si skutečnou příčinu onemocnění
  • a naše zlozvyky napravit a tím tuto příčinu odstranit.
  • Dalším krokem je léčba "racionálními metodami", tj. "takovými metodami, které napomáhají imunitnímu systému v jeho úsilí o vyloučení škodlivých látek a obnovení zdraví v těle." Mezi nejúčinnější opatření patří užívání hydroterapie (vodoléčby), jednoduchých bylin, masáží či zábalů, jejichž účinek je v mnohém rozdílný od účinků dnes běžných (chemických) léků, které "mají vždy tendenci oslabit a ničit životní síly. Imunitní systém je pak poškozen a nemůže bojovat proti nemoci. Odstraníme-li břemena medikamentů a zvolíme-li správné, rozumně a vytrvale praktikované návyky, odstraní se příčina nemoci a není třeba silné léky aplikovat."

    "Existuje totiž mnoho způsobů, jak praktikovat lékařské umění, ale jen jeden je správný. Pravé léky jsou jednoduché produkty přírody, jež neoslabují organismus silnými účinky: NEWSTART."

    Jak tyto jednoduché přírodní léky fungují, zkoumali i dva američtí lékaři, dr. Bellocq a dr. Breslow. Na základě devítiletého sledování 7 000 pacientů zjistili, že ti z nich, kteří dodržovali vybraných sedm zdravotních faktorů, se nejen dožívali vyššího věku, ale těšili se i dobré kvalitě zdraví. Oněmi sedmi faktory je: nekouření, nepití alkoholu, vydatná snídaně, nepopojídání mezi jídly, pravidelné cvičení, 7-8 hodin spánku denně a udržování přiměřené tělesné hmotnosti.

    Počet přečtení: 4 686 Datum: 1. 1. 1970