Pohyb je život | Prameny zdraví

Pohyb je život

V minulosti žilo mnoho národů kočovným způsobem života: tyto národy se neustále přemísťovaly, a to z velké části pěšky nebo nanejvýš na hřbetě zvířat. Naší dobu také charakterizuje určitý druh kočovnictví: moderní člověk se neustále přemísťuje. Jenže to dělá vsedě, stejně, jako pracuje vsedě, cestuje vsedě, sportuje (!) vsedě. Moderní člověk zapomněl, že má nohy.

Pohyb je život

Rubrika: Pohyb | Typ článku: Články

Naše doba musí naléhavě pochopit, že „pohyb je život." Dr. Schneider vysvětluje: „Všudypřítomná mechanizace, která vyžaduje mnoho práce vsedě, ale žádný pohyb nebo jen pohyby velmi jednotvárné způsobuje u pracovníka oslabení svaloviny, poruchy krevního oběhu a výživy. Jen sval, který pracuje, vylučuje látky regulující činnost srdce a cév." (1)

Jiní vědci šli ještě dále: svalové cvičení působí pravděpodobně proti rakovině. Dr. Schneider uvádí: „Redingovi (Brusel) se podařilo z příčně pruhovaných svalů získat látku s protirakovinným působením. Při pokusech došlo k ústupu některých nádorů. Svalová práce podporuje okysličení tkání (podle P. G. Seegera je nedostatek kyslíku hlavní příčinou vzniku rakoviny...)" (2) tím, že urychluje krevní oběh a dostatečné zásobení všech orgánů našeho těla. To se stává životaschopnějším a může lépe čelit nemoci a různorodým každodenním útokům. V závěru doktor shrnuje: „Svalová práce na čistém vzduchu zůstává první podmínkou nervové a hormonální rovnováhy v lidském těle. Měla by vyvážit nadmíru mozkové práce. Žádný lék, žádný paprsek, žádná masáž (pasivní pohyb). Žádná koupel ani žádná dieta neumí nahradit tělesné cvičení." (3)

Člověk potřebuje pohyb a pohyb, který mu vyhovuje nejvíce je fyzická práce v přirozeném prostředí. Není na tom nic překvapujícího. Kdo by si nevzpomněl na tento příběh: „Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil." (4) Ještě před svým pádem a jeho hroznými důsledky byl člověk čestným zahradníkem. Pracoval fyzicky, na čistém vzduchu, a jeho práce vyžadovala zapojení všech svalů, všech jeho schopností. Prokletí, které Bůh pronesl po hříchu, se nevztahuje na samotnou práci, ale na okolnosti této práce, která od nás vyžaduje víc námahy při stejné úrodě. Zůstává však potřebná, nezbytná.

Člověk, jehož prvním úkolem je fyzicky pracovat, nemůže této podmínce beztrestně uniknout. Jinak rychle ztrácí krásu a harmonii své postavy, pravidelnost svých trávících, vylučovacích a dýchacích funkcí, sílu, vytrvalost a odolnost vůči nemocem, ušlechtilost charakteru, trpělivost, pokoru.
Je zajímavé podotknout, že práce přispívala také k rozvoji těla i ducha Ježíše během celého jeho dětství a mládí. Můžeme si představit, jak dokonale pracoval. Jako truhlář (5) musel pracovat s přesností, pečlivě používat nástroje, používat sílu i rozum. Snášel zátěž jako běžní lidé.

Apoštol Pavel zdůrazňoval důležitost manuální práce. Sám pracoval jako šič stanů a kázal: „Zakládejte si na tom, že budete žít pokojně, věnovat se své práci a získávat obživu vlastníma rukama, jak jsme vám již dříve uložili. Tak získáte úctu těch, kdo stojí mimo, a na nikoho nebudete odkázáni. (6)" Taková práce je zdrojem pokoje, klidu a svobody. Nejsou právě toto životní radosti, pravé hodnoty existence?

V naší době práce ztratila svůj smysl. Stala se pouhým smutným prostředkem k získání peněz a tyto peníze jsou hořkým zdrojem nepatrných a většinou ničivých potěšení. Čistě fyzická práce jako snaha poznávat materiál již neexistuje. Musíme si přiznat, že práce se stala rutinou, otupujícím mechanismem, který od člověka nevyžaduje opravdovou účast jeho fyzických sil a dokonce ani ušlechtilých duševních schopností.

Úplné zdraví člověka tedy vyžaduje naprostý obrat, opětné uznání významu námahy, pohybu a práce. Člověk se nejdříve musí stát střídmým a definitivně opustit všechny jedy, které v něm zastírají obraz Boha: alkohol, tabák, čaj, kávu, kolu, atd. Posílí se tak jeho duševní schopnosti i tělo, a pohyb se stane radostným, příjemným a najednou neodkladně potřebným.

Řekli jsme, že nejlepší prací je práce se zemí. Nejlepší cviky jsou ty, které napodobují gesta při této práci. Z tohoto pohledu je chůze nezbytná. Neexistuje lepší pohyb. Proti nadměrnému provozování joggingu u osob ve špatné fyzické kondici a se slabým srdcem se od začátku ozývala vážná varování. Ale chůze zůstává aktivitou naprosto doporučitelnou v každém zdravotním stavu, v každém věku a za všech okolností.

Chůze vás nutí dýchat, nasytit se hojně kyslíkem. Chůze je velmi levná. Chůze se může stát velice příjemná. (Zkuste a uvidíte). Zmůže však ještě víc. Chůze je vynikající pro srdce. Je to vlastně nejúčinnější pomoc pro tento životně důležitý orgán. Vysvětlíme proč. Když jdete, chlopně, které se nacházejí v cévách vašich nohou, se otvírají, zatímco svaly se při každém kroku stáhnou a tlačí krev směrem k srdci. Mezi jednotlivými kroky se chlopně opět uzavírají. Takže když jdete, chlopně v cévách vašich nohou se otevírají a uzavírají střídavě a bez přestání. Pracující svaly tlačí krev k srdci a ulehčují tak jeho činnost. Nohy vlastně působí jako druhá pumpa, jako opravdový spojenec a pomocník srdce. Představte si blahodárné účinky, které vám nabízí každodenní chůze! Je třeba, abyste pochopili, že pro zlepšení krevního oběhu neexistuje nic lepšího a jak je to důležité! Jen dobrý krevní oběh umožní přenos kyslíku a živin ke každé buňce těla. Takže vše, co narušuje krevní oběh, narušuje nutně pohodu a zdraví. Když je krevní oběh zpomalen, klesá energie, upadá radost ze života, oslabuje se vůle. Je úžasné přemýšlet o jednoduchosti života: naše zdraví, štěstí, výživa, vitalita, vytrvalost, vše záleží především na zdatnosti našeho krevního oběhu a ta závisí z velké části na množství pohybu, který uskutečňujeme každý den.

Anglická moudrost praví: „Mámě dva lékaře. Svou pravou a levou nohu." Chůze je dobrá, je velmi dobrá. Kolik je invalidů, kolik chronicky nemocných, kolik trpících depresí, protože lidé zapomněli používat své nohy! Vzpomeňte si: chůze je dobrá pro srdce; chůze zlepšuje krevní oběh a okysličení tkání; chůze podporuje osvěžující spánek; chůze zpomaluje stárnutí. Chodit znamená předcházet nemocem a léčit bez pilulek, bez nákladných nástrojů, bez moderních lékařských postupů. Jediné, co potřebujete, je rozhodnout se používat vaše dvě nohy.

Existuje ještě jeden prostředek, jak si udržovat dobrou formu - ranní domácí rozcvička. Vaše pohyby by měly být rychlé, rozhodné, pevné a energické. K tomu pár pomůcek - činky, švihadlo, provaz upevněný ke stropu - trochu nápaditosti a jste připraveni napodobit jakékoliv gesto intenzivní tělesné činnosti. Ať je vaše cvičení vyvážené a radostné. Zpívejte si během něj a na závěr zařaďte několik minut hlubokého uvolnění, dopřejte si vlažnou nebo nejlépe studenou sprchu a ráznou masáž těla žíněnou rukavicí: nyní jste dynamičtí, vzpružení, připravení vyrazit do práce pěšky, pak po schodech a pracovat v kanceláři s otevřenými okny.

Život! Život se ve vašem těle probouzí díky bohatě okysličené krvi, která jím rychle protéká. Urychluje se odstraňování odpadních látek a zlepšuje se využití živin. Jaké uvolnění, jaká radost ze života a z činnosti, jaké štěstí cítit se dobře ve svém těle!

Takto vedené cvičení je v kontextu dnešního moderního života klíčem k odolávání umělému životnímu rytmu. Nicméně je třeba připomenout, že i samotný pohyb je dnes často zneužívaný, přetvořený, narušený. Máme na mysli sport, který už není „odměnou pro toho, který jej praktikuje, (ale) podívanou pro snoby" (Dr. H. Diffre). Máme na mysli soutěže, které vedou k přetížení a dělají z člověka stroj na výkon. Všechny deformované podoby tělesného cvičení jsou škodlivé. Cílem všech lidských činností musí být harmonie životních rytmů. Cvičení je účinné pouze v odpočinku. Odpočinek má hodnotu jen po cvičení. Nadbytek nebo nedostatek jednoho nebo druhého vyvádějí člověka z rovnováhy a ničí jeho tělesnou i morální krásu.

Z knihy Daniele Starenkyj „La vie en abondance". Vydalo nakladatelství Orion.

Počet přečtení: 4 564 Datum: 1. 10. 2012