Pohyb jako terapie | Prameny zdraví

Pohyb jako terapie

Vysokoškolské studium je zdrojem trvalého stresu. Jen 21 % studentů se pravidelně věnuje fyzické aktivitě, díky čemuž zažívají méně úzkostných stavů. Fyzická aktivita pomáhá odpoutat mysl od stresorů a slouží jako kvalitní odpočinek.

Pohyb jako terapie

Rubrika: Pohyb | Typ článku: Články

Pohyb spouští produkci chemických látek v mozku, které způsobují pocit uvolněnosti a klidu. Rekreační sportovci zažívají méně depresivních stavů i úzkosti. Stav depresivních a úzkostných pacientů se díky cvičení může zlepšit. Fyzická aktivita působí podobně jako léky, avšak nemá žádné vedlejší účinky.

Nikoho nezaskočí, že pohyb dokáže zahánět chmury. Fyzická aktivita posiluje produkci látek v mozku, které fungují jako přirozená antidepresiva. To dokazují i laboratorní krysy nucené běhat v kolečku. Jak vědci zjistili, fyzická zátěž aktivovala v jejich těle 33 různých genů. Stojí za povšimnutí, že cvičení aktivuje také gen zodpovědný za růst nervových buněk – VGF. (Nervový růstový faktor je bílkovina důležitá pro zdraví a rozvoj neuronů.) Ve snaze zjistit, jak důležitý VGF opravdu je, aplikovali vědci krysám syntetickou verzi VGF přímo do mozku. Výsledkem byl „masivní antidepresivní účinek“, jenž krysy vykazovaly ve standardizovaných testech.

V případě pacientů trpících tzv. velkou depresivní poruchou, zařazených do léčebného16týdenního programu, se pohyb ukázal být terapeuticky stejně účinným jako antidepresiva. Léky měly v některých případech rychlejší účinek, ale po jisté době bylo zlepšení u obou terapií totožné. Na základě těchto výsledků doporučují psychiatři u starších pacientů s depresí jako alternativní léčbu také fyzickou aktivitu. S tímto postojem pracuje také Nedleyho program pro léčbu deprese, jenž fyzickou aktivitu hojně využívá. Tamní zkušenost ukazuje, že pohyb začíná zlepšovat depresivní symptomy nejdříve po jednom týdnu.

Pohyb má pozitivní vliv na myšlení i v případě zdravých lidí. Národní zdravotnický institut (National Institutes of Health) ve Spojených státech zkoumal 1900 zdravých jedinců. Ženy, jež se nevěnovaly pohybové aktivitě vůbec nebo jen nepravidelně, vykázaly během osmi sledovaných let dvojnásobné riziko vzniku deprese ve srovnání s těmi, které lehce cvičily alespoň několikrát týdně. Fyzická aktivita je v léčbě deprese efektivnější než psychoterapie a rozhodně levnější. K potlačení depresivních symptomů (a také napětí, hněvu a únavy) může stačit už osm minut intenzivního běhu na nakloněném běhacím pásu. Čtyři měsíce aerobní fyzické aktivity zlepšují paměť i další duševní schopnosti.

Zahradničení: užitečná fyzická aktivita

Péče o záhony je příjemná a produktivní tělesná aktivita pro mladší i starší bez rozdílu. Není náhodou, že ve Spojených státech nabývají na popularitě vzdělávací programy v oblasti správné výživy zaměřené na spojení pěstování a konzumace vlastních produktů. Mezi léty 1990 a 2007 byly publikovány studie naznačující, že tyto programy mají potenciál přimět mladé lidi zařadit do svého jídelníčku více ovoce a zeleniny.

Sníst, co si sám vypěstuji, je myšlenka, která má pro děti a dospívající specifické kouzlo. Tento trend získává na oblibě zásluhou programů, jako je „Snězme, co roste na školním dvoře“ v Kalifornii nebo celonárodní program „Z farmy do školy“. Zlepšuje se tím postoj mladých lidí k životnímu prostředí. Rozvíjejí svoje sociální dovednosti, sebevědomí, vůdčí schopnosti, vztah k dobrovolnictví, manuální zručnost a dokonce se zlepšuje jejich školní prospěch. Vytvářejí si vztah k místu, kde žijí, a nacházejí pozitivní postoj ke zdravé výživě.

Rekreační běh zvyšuje IQ

Jiná vědecká studie tvrdí, že již po třech měsících rekreačního běhání stoupá IQ.

Zkoumáno bylo sedm zdravých mladých běžců, kteří se joggingu věnovali 30 minut 2–3krát týdně během tří měsíců. Přesnost výsledků byla zaručena komplexním počítačovým testem paměti, který účastníci podstoupili na začátku i na konci sledovaného období. Po dvanácti týdnech běhání dosáhli všichni „významně vyššího“ skóre ve všech zkoušených oblastech a zkrátil se i jejich reakční čas.

Vědci si byli jisti, že nikdo ze zúčastněných neměl možnost testy v mezidobí trénovat, a jejich závěr proto zněl, že fyzická aktivita musela pozitivně ovlivnit čelní lalok. V okamžiku, kdy přestali běhat, začali se snižovat také sledované schopnosti.

Pozitivní účinky aerobní aktivity (jako je rekreační běh) na mozek potvrzují i pokusy konané na zvířatech. Tělesná námaha způsobuje vyšší srdeční frekvenci, v jejímž důsledku dochází k lepšímu prokrvení mozku, vzniku nových neuronů a zvýšení počtu synapsí mezi nimi. Pohyb zkrátka zlepšuje kvalitu života v řadě ohledů.

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 379 Datum: 29. 7. 2019