Panická porucha a fobie | Prameny zdraví

Panická porucha a fobie

Během panické poruchy člověk prožívá stav, kterému se říká záchvat paniky. Jedinec se cítí, jakoby ztrácel kontrolu sám nad sebou anebo může mít silný pocit, že mu hrozí smrtelné nebezpečí.

Panická porucha a fobie

Rubrika: Stres a psychika | Typ článku: Články

Panická porucha způsobuje i ve své nejmírnější formě velmi těžké příznaky. Záchvaty paniky se však neomezují jen na nemocné trpící panickou poruchou. Občas se vyskytují i u lidí, kteří žádnou duševní nemoc nemají.

Aby mohla být diagnostikována panická porucha, musí mít člověk alespoň dva neočekávané záchvaty panické úzkosti, obávat se budoucích záchvatů nebo dělat opatření, aby se jim vyhnul. U lidí s touto poruchou se vážná úzkost mezi záchvaty může rozvinout ve fobii. Pokud například někdo zažije záchvat panické úzkosti během cesty vlakem, může se u něho vyvinout panický strach (fobie) z vlaků.

Výzkum zjistil, že pro úzkostné poruchy existují rodinné predispozice. Někteří badatelé připisují vinu za panické poruchy opakovaným stresům geneticky vnímavých jedinců. Není ještě zcela jasné, jakou roli hraje při rozvoji těchto poruch stres. Nejnovější výzkumy, bez ohledu na mechanizmus, tvrdí, že lidé s panickou poruchou mají sklon podvědomě vnímat i běžné situace jako nebezpečné, čímž se aktivuje jejich stresový systém.

Panické poruchy a fobie mají tendenci vyskytovat se v rodině společně. Je důležité nezapomínat, že se panické poruchy mohou vyvinout ve fobie. Panické příznaky je tedy třeba léčit včas. Jen tak můžeme předejít jejich rozvoji.

Rozhodnutí, zda podstoupit léčbu či nikoli, by se nemělo brát na lehkou váhu. Vědci dokázali, že neléčená panická porucha významně zvyšuje riziko sebevraždy. Účinně pomoci zde mohou léky SSRI, jako je Paxil. Osobně používám benzodiazepiny, například Xanax (na dobu kratší než 30 dní), abych zabránil těžké panická poruše, dokud nezaberou léky SSRI a léčba založená na změně životního stylu.

Fobie

Fobie jsou charakteristické obrovským iracionálním strachem. Příkladem je panický strach z pavouků. Konkrétní fobie jsou velmi časté: týkají se každého desátého člověka. Nejjednodušším řešením je vyhýbat se zdroji fobie, a tak mnozí volí právě tuto strategii.

Pokud se však člověk setkává s předmětem fobie často, může ho to vést k rozhodnutí, že se pokusí nemoc zvládnout. Další komplikací přirozeného vývoje fobie je fakt, že pouze u asi 20 % dospělých zmizí příznaky bez léčby.

Na rozdíl od mnoha úzkostných poruch, určité fobie obvykle nejsou výsledkem jediné stresové události. Stresor je spíše postoj zprostředkovaný ostatními členy rodiny nebo blízkými přáteli. Není těžké si představit, že matka, která má mimořádný strach z pavouků či bouřky, pravděpodobně přenese ten samý iracionální strach na svoje děti.

Kromě konkrétních fobií existují také sociální fobie, při kterých se člověk nepřiměřeně obává konkrétních společenských událostí anebo se při nich cítí nepříjemně. Sociální fobie mohou velmi zesílit při trapném zážitku na veřejnosti nebo při jiné stresující veřejné události.

Na fobie naštěstí existuje účinná léčba. Bezprostředně po určení diagnózy přicházejí na pomoc specifické postupy kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Jedna z terapií vystavuje pacienta situaci s předmětem fobie, a to pomalu a postupně. Neléková kognitivně-behaviorální terapie, použitá buď samostatně anebo v kombinaci s doplňkovými léky u 70 až 90 % pacientů zcela eliminuje záchvaty paniky. KBT a příbuzné terapie přinášejí většinou významné zlepšení již v průběhu osmi týdnů.

Dechová cvičení jsou dalším typem kognitivně-behaviorální terapie. Správné dýchání (přes bránici) se soustřeďuje na pomalé a hluboké nádechy, které působí na bránici (což je velký sval oddělující hrudní koš od břišní dutiny). Hluboké dýchání pomáhá překonat častý průvodní jev úzkosti - rychlé a povrchní dýchání. Rychlé dýchání může totiž významně snížit hladinu kysličníku uhličitého v krvi, což může vyvolat závratě a mdlobu, také palčivý pocit v ústech a v prstech i svalové křeče. Přibližně u 75 % pacientů se psychický stav prostřednictvím technik kognitivně-behaviorální terapie výrazně zlepší.

Z knihy Neila Nedleyho Život bez deprese. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 4 437 Datum: 6. 4. 2020