Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Panická porucha

Během panické poruchy člověk prožívá stav, kterému se říká záchvat paniky. Jedinec se cítí, jakoby ztrácel kontrolu sám nad sebou anebo může mít silný pocit, že mu hrozí smrtelné nebezpečí. Panická porucha způsobuje i ve své nejmírnější formě velmi těžké příznaky.

Záchvaty paniky se však neomezují jen na nemocné trpící panickou poruchou. Občas se vyskytují i u lidí, kteří žádnou duševní nemoc nemají. Jejím obvyklým průvodním jevem jsou jiné duševní nemoci, jako například sociální fobie (strach z trapných situací), všeobecná úzkostná porucha a velká deprese.

Aby mohla být diagnostikována panická porucha, musí mít člověk alespoň dva neočekávané záchvaty panické úzkosti, obávat se budoucích záchvatů nebo dělat opatření, aby se jim vyhnul. U lidí s touto poruchou se vážná úzkost mezi záchvaty může rozvinout ve fobii. Pokud například někdo zažije záchvat panické úzkosti během cesty vlakem, může se u něho vyvinout panický strach (fobie) z vlaků.

Výzkum zjistil, že pro úzkostné poruchy existují rodinné predispozice. Někteří badatelé připisují vinu za panické poruchy opakovaným stresům geneticky vnímavých jedinců. Není ještě zcela jasné, jakou roli hraje při rozvoji těchto poruch stres.

Nejnovější výzkumy, bez ohledu na mechanizmus, tvrdí, že lidé s panickou poruchou mají snížený práh aktivace mechanizmů na zvládnutí stresu. Mají sklon podvědomě vnímat i běžné situace jako nebezpečné, čímž se aktivuje jejich stresový systém. Účinné nelékové léčebné programy využívají kognitivně-behaviorální terapii (KBT).

Panické poruchy a fobie mají tendenci vyskytovat se v rodině společně. Je důležité nezapomínat, že se panické poruchy mohou vyvinout ve fobie. Panické příznaky je tedy třeba léčit včas. Jen tak můžeme předejít jejich rozvoji. O fobiích pojednám ještě v další části této kapitoly.

Rozhodnutí, zda podstoupit léčbu či nikoli, by se nemělo brát na lehkou váhu. Vědci dokázali, že neléčená panická porucha významně zvyšuje riziko sebevraždy. Účinně pomoci zde mohou léky SSRI, jako je Paxil.

Osobně používám benzodiazepiny, například Xanax (na dobu kratší než 30 dní), abych zabránil těžké panická poruše, dokud nezaberou léky SSRI a léčba založená na změně životního stylu. Je velice důležité, aby pacienti s panickou poruchou věděli, že nemají srdeční záchvat (i když se mu průběh nemoci často podobá) a že příznaky brzy pominou, aniž by bylo třeba vyhledat pomoc. Takové ubezpečení je léčivé už samo o sobě.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.

Počet přečtení: 4944
Datum: 12. 3. 2009