Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Miso

Miso je hustá kořenící pasta ze sójových bobů, soli a obvykle i druhu obilí (miso sójové, rýžové, ječmenné). Rýže či ječmen se nejdříve uvaří, naočkují fermentační kulturou (Aspergillus oryzae), poté smíchají s vařenými sójovými boby, přidá se voda a mořská sůl.
Rubrika: Sladidla
|
Typ článku: Encyklopedie

Směs se nechává zrát (kvasit) ve starých cedrových kádích po dobu jednoho až tří let, kde je zatížena těžkými kameny. Ječmenné miso dozrává po 1-2 letech. Má ze všech druhů nejvyšší obsah nerostných solí. Rýžové miso zraje v přírodních podmínkách 1,5-2 roky. Stejně jako sójová omáčka i miso se liší podle fermentace a délky zrání a může být světlé, tmavé, hladké nebo hrubé.

Existují tři hlavní typy miso koření: 1. bílé miso je lehké, jemné a běloučké pro přípravu zimních polévek, 2. žluté, středně silné koření, je nejčastěji používáno k při každodenní potřebě v japonských kuchyních a k přípravě omáček, 3. je červené až tmavě čokoládově zbarvené, je hodně viskózní a má silné pronikavé aroma. Vyzrálé miso má obvykle tmavou barvu, sytou chuť a nevyžaduje žádné dochucovací přísady.

Miso i v malém množství ovlivňuje nutriční hodnotu stravy. Při kvasném procesu vznikají enzymy, které mají příznivý vliv na trávení jiných potravin a podporují dobrou funkci trávicích šťáv v žaludku. Baktérie v miso pomáhají odstraňovat nežádoucí mikroorganismy v zažívacím traktu. Traduje se, že talíř miso polévky denně přináší zdraví, mládí a dlouhověkost.

Miso je výživné, slané koření, charakteristický základ japonské kuchyně zejména k přípravě "miso polévek", obdobný masovému výtažku (něco jako masox), k ochucení i jiné stravy např. restovaných jídel, těstovin (např. známých asijských nudlí), do marinád, dresinků, omáček zálivek, pomazánek, těstovin, jídel z ryb, pro úpravu mořských řas, zeleniny apod. miso je v podstatě jednou z hlavních kulinářských surovin Asie. Po otevření uchovávejte miso v chladu.

Počet přečtení: 5779
Datum: 12. 9. 2007