Jděte si lehnout…
Nařízení zůstat doma a doma také pracovat narušují běžný režim a s ním i cirkadiánní rytmus. Cirkadiánní rytmus řídí všechny buňky v těle, a proto má toto narušení negativní dopad na trávení, na imunitní reakce i na spánek. Když se tyto „hlavní hodiny“ v těle (tj. cirkadiánní rytmus) porouchají, začne se hroutit i vše ostatní. Výsledkem je, že nespavost, která je již tak významným problémem, se ještě zhoršuje.
Nespavost a deprese spolu velmi úzce souvisejí: 40 % lidí na světě má poruchu spánku a 75 % dospělých s depresí trpí nespavostí.
Zdravotní komplikace způsobené nedostatkem spánku: psychické problémy jako deprese a úzkost, zpomalené reakce, nižší výkonnost, špatná funkce imunitního systému, obezita, vysoký krevní tlak, zvýšené riziko srdečních onemocnění, vyšší riziko cukrovky. Bylo prokázáno, že lidem, kteří spí méně než sedm hodin denně, hrozí větší riziko infekce.
Vědci zjistili, že:
§ 60–90 minut spánku navíc každou noc přispívá ke spokojenosti a zdraví.
§ U lidí, kteří spí pouze 5–6 hodin denně, je pravděpodobnost, že onemocní, 4,2krát vyšší než u těch, kdo spí více než 7 hodin.
§ Ti, kteří spí v průměru méně než 7 hodin, častěji uvádějí, že mají vyšší hmotnost (33 %), nejsou fyzicky aktivní (27 %), kouří (23 %) a nadměrně konzumují alkohol (19 %).
§ Lidé, kteří zakoušeli dostatečnou REM fázi spánku (kdy se zdají sny), měli o 32 % lepší výsledky při řešení hádanek.
§ Z hlediska odpočinku jsou hodiny spánku před půlnocí mnohem hodnotnější než hodiny po půlnoci.
§ Lidé, kteří spí méně než 6 hodin denně, mají o 12 % vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí.
§ Chronické problémy se spánkem má 75 % osob trpících depresí; v běžné populaci je to jen 40 % dospělých.
Zdravotní přínosy spánku
Dostatečný spánek zlepšuje pozornost dětí i dospělých. Spánek člověka také účinně chrání před stresem. Odpočatí lidé nejenže dokážou lépe řešit problémy, ale také mnohem snáze zvládají stres.
Vědci zjistili, že špatný spánek úzce souvisí s rizikem obezity. Podle četných studií přispívá nedostatek spánku i k dalším vážným zdravotním potížím. Přiměřený spánek ovšem působí přesně opačně.
Výzkum odhalil úzkou souvislost mezi množstvím spánku a celkovou spokojeností člověka. Lidé, kteří málo spí, jsou mnohem častěji ve stresu – a v depresi. „Rozjitřená mysl nedá člověku spát“ praví jedno staré pořekadlo.
Během spánku dochází ke spolupráci dvou hlavních spánkových fází (REM a non-REM), a tak mohou vznikat nová propojení mezi souvisejícími skutečnostmi. Díky dobrému spánku se člověk stává kreativnějším a napadají ho neotřelá řešení složitých problémů.
Srdečný smích a dlouhý spánek jsou podle lékařů ty nejlepší léky. – Irské přísloví
Šest výhod dostatečného spánku
Nabudí se imunitní systém. – V lidském těle se vytvářejí bílkoviny (cytokiny), které regulují buněčné procesy. Právě díky nim může tělo v noci načerpat novou sílu i zdraví.
Posiluje se paměť imunitního systému. – Díky spánku si imunitní systém dokáže lépe pamatovat, jak se má bránit před viry a patogeny, s nimiž se dříve setkal.
Zpomaluje se svalová aktivita a dýchání. – Tím se obrannému systému organismu dostane více energie na potřebnou údržbu.
Tvoří se více melatoninu. – Melatonin pomáhá zmírňovat zánět v těle. Přispívá také k lepšímu spánku, tudíž může tělo melatoninu produkovat ještě více.
Spánek a imunitní systém si pomáhají navzájem. – Čím lépe spíte, tím silnější je váš imunitní systém. Čím silnější je váš imunitní systém, tím lépe spíte.
Spánek je jedním z nejdůležitějších prostředků, které pomáhají tělu bránit se baktériím, virům a jiným nebezpečím.
Co dělat a nedělat pro zdravý spánek
Užití alkoholu, kávy, čaje, cigaret, používání elektronických zařízení (mobilu, televize, počítače, a dokonce i čtečky) či přejídání se ve večerních hodinách spánku neprospívá – jeho kvalitu někdy i výrazně narušuje.
Není-li spánek prioritou vašeho života, vytvořte si plán, jak to změnit.
Z knihy Eddie Ramireze a Cari Hausové Krotitelé pandemie. Vydaly Prameny zdraví.