Jaké bude nebe? | Prameny zdraví

Jaké bude nebe?

Neznámý pisatel vypráví, jak jednou Hofetze Chaima – polského rabína žijícího v 19. století – navštívil americký turista. Byl ohromen tím, jak rabi prostě bydlí.

Jaké bude nebe?

Rubrika: Víra | Typ článku: Články

K životu mu stačila obyčejná místnost plná knih, jeden stůl a lavice. Turista se zeptal: „Rabi, kde máš nějaký nábytek?“ Rabi odpovídá otázkou: „A kde je tvůj nábytek?“ „Můj nábytek?“ nechápal Američan. „Jsem zde pouze na návštěvě, jen tudy procházím.“ Načež Hofetz Chaim odpověděl: „Tak to jsme na tom stejně.“

Jaké bude nebe? Touto otázkou jsem se zabýval již od útlého mládí. Od raného dětství mě rodiče i učitelé ve shromáždění učili, že pokud člověk žije dobrý život, pak půjde do nebe.

Kolik nám bude v nebi roků? Můj mladší bratr zemřel, když mu bylo 8 let. Byl jsem tehdy jen o rok starší. Zanedlouho poté zemřel můj dědeček. Bude tedy můj bratr vzkříšen jako osmiletý chlapec a pak vyspěje v dospělého muže? Bude mít můj dědeček zase vlasy a obejde se bez svých francouzských holí, když omládne?

Zeptáte-li se deseti různých lidí na to, jaké bude nebe, dostanete deset různých odpovědí. Co se týče ráje, spekulace neberou konce. Papias, křesťan z druhého století, se nechal unést proroctvím o věčnosti z knihy Izajáš, kde je předpovězeno, že všichni budou mít svůj vlastní vinohrad. Papias podle církevního otce jménem Ireneus věřil, že každý bude mít 10 000 kmenů a každý kmen bude mít 10 000 větví a každá větev bude mít 10 000 výhonků. Každý výhonek bude mít 10 000 trsů a na každém trsu bude 10000 hroznů. Z každého hroznu bude pak vylisováno pětadvacet odměrek vína.

Papias byl jeden z mnoha křesťanů, kteří snili o věčnosti. Některé takové představy o nebi překonávají dokonce i muslimské mučedníky, podle kterých je ráj místem krásných panen připravených k plnění všech přání a rozkoší.

Skutečné místo

Ne každý však souhlasí s tím, že by nejideálnější ráj byl pouhým rozšířením pochybných potěšení tohoto světa. Jenže jiné lidi zase nepřitahuje to tradiční křesťanské chápání ráje naplněného nekonečným zpěvem oslavných písní, věčným provoláváním „Haleluja“ a hraním na nebeské harfy. Obávají se: „Nebyla by to trochu nuda?“ Jaký Bůh by vlastně toužil po takovém způsobu uctívání?

Začněme od začátku. Podle Bible není pochyb o tom, že věčnost je něco skutečného. Nebe je opravdové. Bude „nové nebe a nová země“.' První náznaky nacházíme ve Starém zákoně v prorocké knize Izajáš. „Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi. Věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl. „ Bude to místo, kde „dny mého lidu budou jako dny stromu. Co svýma rukama vytvoří, to moji vyvolení sami spotřebují.“ Izajáš hovoří o novém Jeruzalému, který bude překypovat pokojem a hojností.“

Nový zákon doplňuje dosud načrtnutý obrázek o další detaily. Ježíš prohlásil, že když odejde do nebe, připraví nám tam místo. „V domě mého Otce je mnoho příbytků.“ Petr nás vyzývá, abychom dychtivě očekávali den, kdy Bůh ohněm očistí planetu Zemi a stvoří „nové nebe a novou zemi“. Pak přidává ještě jeden důležitý detail: bude to svět, ve kterém „přebývá spravedlnost“.

Ucelenější obraz pak nacházíme v posledních dvou kapitolách Bible, ve Zjevení 21 a 22. Samotné umístění kapitol zdůrazňuje, že po nynějším životě existuje ještě nový život. Ježíš se vrátí zpět na tuto Zemi a vzkřísí vykoupené.

Zjevení 20. kapitola vysvětluje, že nastane tisícileté období, během něhož budou svatí v nebi, kde budou s Kristem vládnout a podílet se na soudu. Pisatel této knihy říká, že v tomto období bude „Boží lid soudit svět“.“ Poté „první nebe a první země pominou“.

Věnujte těmto dvěma kapitolám na konci Bible chvíli čas a v klidu si je přečtěte. Přestože jsou psány jazykem plným symbolů, neznamená to, že je nová země méně skutečná. Co znamená, že hlavní město nového světa, „nový Jeruzalém“, bude „ze zlata, zářícího jako křišťál“? Jak mohou být hradby kolem města široké 144 loket? Možná bude jednodušší pochopit, jaký ten nový svět nebude, než abychom se snažili získat jasný obraz toho, jaký skutečně bude. S jistotou však vím, že tam chci být!

Konec všeho zlého

Nebude tam smrt, protože po skončení soudu „bude jejich Bůh s nimi a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude…“

Umíte si to představit? Nebude smrt. Nebudou havárie ani neštěstí. Nebudou žádné nemoci ani neduhy. Žádná Alzheimerova choroba ani infarkty. Žádná náhlá úmrtí novorozenců ani smrt starých lidí; žádná postižení ani loučení a samota. To bude vskutku nový svět!

Náš nynější život je úzce provázán se smrtí. Každé noviny mají vyhrazené místo pro nekrology. Každá krásná středověká katedrála má náhrobní kameny. Kromě oddělení pro rodičky je v každé nemocnici také márnice. Nezáleží na tom, jak moc se snažíme smrt ignorovat, jak se snažíme s ní bojovat a vítězit nad ní… vždy nás dohoní. V nebi však smrt nebude vůbec existovat!

A dobrá zpráva nekončí: ti, kdo zdědí tento nový svět, se nebudou muset obávat o svou bezpečnost, protože tam bude jen Bůh a lidé na jeho straně. Nebudou tam žádní „zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři ani lháři“. Umíte si představit svět pouze s čestnými, poctivými a slušnými lidmi?

Nebudeme mít žádný důvod k tomu, abychom se obávali tmy nebo utonutí. „Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce“,“ a „moře tam již více nebylo“. Povrchnímu čtenáři se to nebude moc líbit. Kam chcete jet na dovolenou, když tam nebude slunce ani pláže? Nesmíme však zapomínat, že se jedná o symbolické vyjádření, a musíme si položit otázku, jak tomu asi rozuměl původní čtenář.

V minulosti byla noc tmavá. V dnešním světě, ať už jdeme v noci kamkoli, vždy je kolem nás nějaké světlo nebo si s sebou alespoň můžeme vzít své. Dříve než moderní technologie umožnila přinést světlo kamkoli, znamenala tma nebezpečí a ohrožení. Oceán také budil strach a pocit nebezpečí.

Tyto výroky o moři a noci nemusí nutně znamenat zeměpisnou polohu či životní prostředí. Jsou spíše vyjádřením Boží lásky a péče o nás. Až bude starý svět nahrazen novým, všechno, co jsme kdy považovali za hrozbu, zmizí a již více nebude. Nepřítomnost tmy a oceánu byla pro lidstvo žijící v biblických dobách velkou útěchou. Pro nás to znamená, že všechny prvky, které ohrožují naši existenci, budou odstraněny. Nebude existovat hrozba nukleární války, chemického znečištění, prasečí chřipky ani jiných katastrof. Nový svět, připravený pro nás Bohem, bude nejbezpečnějším místem, jaké si vůbec umíme představit.

Ještě se zde objevuje další velmi důležitý aspekt: Obrysu nového světa dominuje majestátní hlavní město – nový Jeruzalém – které překonává všechny lidské stavby v historii. „Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné.“  Dokonalá krychle.

Když čteme o rozměrech svatyně ve Starém zákoně, postavené podle Božích pokynů, zjistíme, že měla také tvar krychIe. Bylo to místo, kde se jedinečným způsobem projevovala Boží přítomnost. Na nové zemi nacházíme další krychli, svými rozměry daleko přesahující tu z dob Starého zákona. Poprvé od zahrady Eden bude „Boží příbytek uprostřed jeho lidí! On bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid.“ Navždy!

„Velký spor mezi dobrem a zlem skončil. Není už hříchu ani hříšníků. Celý vesmír je čistý. V celém nezměrném stvoření vládne soulad a štěstí. Od Boha, který všechno stvořil, proudí život, světlo a štěstí do všech stran nekonečného prostoru. Od nejmenšího atomu až po největší vesmírná tělesa, všechno živé i neživé v nezkalené kráse a dokonalé radosti hlásá, že Bůh je láska.“

Reinder Bruinsma, z knihy Prožívání radosti. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 163 Datum: 25. 3. 2021