Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Cibule

Ve čtvrté knize Mojžíšově se píše, že když Izraelci putovali Sinajskou pouští, toužili po takové stravě, jakou jedli v Egyptě. Z jejich slov se dozvídáme, že cibule spolu s jinou zeleninou před více než 3500 lety tvořila důležitou složku potravy otroků stavějících pyramidy.
Rubrika: Zelenina
|
Typ článku: Encyklopedie

Tento fakt je překvapující, protože cibule obsahuje jen malé množství kalorií, které nestačí k doplnění energie těžce pracujících otroků, ani není nikterak chutná. Z těchto důvodů lze usoudit, že Izraelci si cibuli oblíbili zejména pro její léčivé vlastnosti. Vždyť kolik z nich při každodenní práci, při níž se brodili po kolena v bahně, onemocnělo zápalem plic nebo bronchitidou!

V cibuli a jiných cibulovitých rostlinách (česnek a pór) Izraelci zřejmě našli léčivou potravinu, která jim pomáhala v prevenci a léčbě nemocí dýchacích cest a upevňovala jejich celkové zdraví. I dnes je uznávaná jako jedna z nejléčivějších přírodních potravin.

V malém množství se v ní nacházejí všechny vitaminy (kromě B12) a minerály s výjimkou draslíku. Ze stopových prvků je nejvíce zastoupena síra, která je součástí prchavé esence cibule.

Minerální soli cibule se v krvi přeměňují na uhličitany se zásaditou reakcí, což má v organismu mimořádný význam, protože se tím několikanásobně zrychluje vylučování kyselých odpadních produktů metabolismu.

Cibule sice neobsahuje příliš mnoho živin, ale je bohatá na nevýživné látky, které mají výrazné fyziologické účinky.

Éterický olej dodává cibuli typické aroma, je silně prchavý a tvoří ho více než sto různých látek, z nichž je nejhojněji zastoupen allicin (diallyl thiosulfinát).

Flavonoidy zlepšují krevní oběh, chrání před tvorbou krevních sraženin (snižují přilnavost krevních destiček) a brání oxidaci lipoproteinů s nízkou hustotou (druh krevních tuků), která zapříčiňuje arteriosklerózu. Cibule je bohatá na kvercetin, jeden z nejaktivnějších flavonoidů. Výzkum prováděný na univerzitě ve Wageningenu (Nizozemsko) dokazuje, že kvercetin se ve střevě dobře vstřebává bez ohledu na to, zda se cibule konzumovala syrová nebo vařená.

Flavonoidům a látkám, které tvoří éterický olej, se připisuje většina léčivých vlastností cibule: antibiotické, protiastmatické, ochranné na srdce a cévy, diuretické a antikarcinogenní.

Cibule je bohatá na enzymatické látky jako oxidázu a diastázu, které mají příznivý účinek na trávicí procesy. Rostlinná vláknina přispívá ke snižování hladiny lipidů (brzdí vstřebávání cholesterolu) a má antidiabetické účinky (zpomaluje přechod cukru do krve).

Protože éterický olej je velmi prchavý a rychle se dostává do všech tkání těla, je více než pravděpodobné, že působí na řadu orgánů. My zde ale popisujeme jen takové dietetické a terapeutické využití, které bylo vědecky potvrzeno.

Sirné směsi jako hlavní složka éterického oleje cibule se rychle dostávají ze žaludku do krevního oběhu. Nejprve se uvolňují z plic, což vysvětluje, proč už několik minut po jejím snědení získává dech její charakteristický zápach. Cibule působí mukolyticky (rozpouští hustý hlen), expektoračně (ulehčuje vykašlávání hlenu) a jako antibiotikum na grampozitivní bakterie. Při všech respiračních infekcích, od zánětu vedlejších dutin nosních až po zánět plic, dochází po konzumaci cibule — nejlépe cibule syrové, ale i vařené, pečené nebo její šťávy — ke zlepšení.

Na pediatrické klinice Univerzity Ludwiga Maxmiliána v Mnichově (Německo) dokázali, že thiosulfinát, jedna složka éterických olejů cibule, tlumí hyperaktivitu průdušek u astmatiků. Podařilo se jim dokázat, že thiosulfinát z cibule působí i na respirační centrum mozkového kmenu, což pomáhá rozšiřovat bronchiální cesty. Výzkumy potvrdily, že je správné cibuli používat při průduškovém astmatu, protože snižuje citlivost na alergeny a má bronchodilatační účinky. Efekt se dostavuje několik minut po jejím požití.

Máme stále více důkazů o tom, že cibule chrání před arteriosklerózou a trombózou (tvorba sraženin v tepnách a žilách) a zlepšuje cirkulaci krve v koronárních arteriích. Výzkum, který se uskutečnil v roce 1989 na Limburské univerzitě v Maastrichtu (Nizozemsko), vedl k závěru, že pozitivní účinek cibule na kardiovaskulární systém se zatím nepotvrdil. Nicméně výzkumy prováděné v roce 1996 ukázaly, že lidé, kteří jedí větší množství cibule a jablek (dvě plodiny velmi bohaté na flavonoid kvercetin), jsou méně ohroženi rizikem úmrtí v důsledku infarktu myokardu.

Pravidelná konzumace cibule v jakékoliv formě zabraňuje vzniku arteriosklerózy, zlepšuje proudění krve v tepnách a snižuje hrozbu výskytu vážných komplikací, jako je např. infarkt myokardu.

Triglyceridy jsou tuky vytvořené z mastných kyselin a glycerinu. Jejich vysoká hladina podporuje arteriosklerózu a nemoci srdce. Ukázalo se, že konzumací tekutého extraktu cibule se sníží množství triglyceridů v krvi a v játrech. Cibule zvyšuje i hladinu HDL (dobrého) cholesterolu, který pomáhá při prevenci arteriosklerózy.

Cibule zvyšuje produkci moči a díky svému zásaditému účinku ulehčuje vylučování odpadních látek. Je vhodná jako součást diety pro pacienty s ledvinovými kameny, infekcemi ledvin a ledvinovým selháním.

Cibule snižuje hladinu glukózy v krvi, proto se doporučuje i diabetikům.

Cibule podporuje detoxikační funkci jater a zlepšuje činnost žláz, které produkují trávicí šťávy. Velmi se osvědčila při selhání jater způsobeném chronickou hepatitidou nebo cirhózou.

Výzkumem prováděným v Číně, který sponzoroval National Cancer Institute of the United States (Národní ústav pro výzkum rakoviny Spojených států), se zjistilo, že u lidí, kteří jedí větší množství cibule a česneku, existuje mnohem nižší riziko vzniku karcinomu žaludku. Jiné výzkumy poukázaly na schopnost těchto dvou plodin zabraňovat vzniku rakovinných buněk a neutralizovat karcinogeny. Z těchto důvodů se cibule dá použít při prevenci nebo jako doplněk léčby některých druhů rakoviny, například rakoviny žaludku nebo tlustého střeva. Další výzkumy, které probíhaly v Nizozemsku, ale ukázaly, že na karcinom prsu a plic nemá konzumace cibule skoro žádný vliv.

Nejzdravější je cibule v syrovém stavu, ale musí být čerstvá. Její štiplavé aroma se dá zmírnit tím, když ji několik minut budeme oplachovat pod tekoucí vodou a pokapeme ji citronovou šťávou. Ten, kdo má žaludeční vřed nebo gastritidu, měl by cibuli jíst vařenou nebo pečenou.

Převařením ztratí cibule svoji štiplavou chuť a stane se stravitelnější, ale sníží se její léčivý účinek. Vařit by se neměla déle než minutu. Je možné pít i vzniklý vývar. Pečená cibule je velmi chutná, ale čím déle se peče, tím má menší léčivý účinek.

Cibulový sirup: Uvařte cibuli nakrájenou na kolečka. Potom ji rozdrťte na kaši a přidejte několik lžic medu nebo nerafinovaného cukru.

Cibulová voda: Připravuje se tak, že se nasekaná syrová cibule namočí na několik hodin do vody.

Konzumace syrové cibule může mít příznivý vliv na průběh astmatického záchvatu. Podobně příznivé účinky má i inhalace éterického oleje, a to zejména u dětí. Cibule sice neobsahuje příliš mnoho živin, ale je bohatá na nevýživné látky, které mají výrazné fyziologické vlastnosti.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 22478
Datum: 21. 1. 2009