Čerstvý vzduch

Člověk přežije mnoho dní bez potravy, ale umírá, přestane-li dýchat déle než 5 minut (přitom již po několika minutách jsou některé mozkové buňky nedostatkem kyslíku nenapravitelně poškozeny). Nadechneme se průměrně 26 000x za den, ale jíme jenom třikrát denně (a mnohým z nás se velmi dobře daří, i když jí jenom dvakrát denně).

Kyslík je pro buňku potravinou číslo jedna a nemůže jí být uchováván do zásoby. Nepřetržité dodávání kyslíku je tedy jednou z prioritních funkcích lidského těla. Kyslík je přenášen krví. Každý vdech (jichž je průměrně 16 za minutu) přináší v klidu do těla asi půl litru vzduchu, za dvacet čtyři hodin to tedy znamená 11 krychlových metrů kyslíku, který okysličí 18 000 litrů krve. Když je krev dostatečně okysličována, funkce všech tělesných orgánů se zlepšuje, tělesný i duševní potenciál člověka se zvyšuje.

Naneštěstí je velmi málo lidí, kteří využívají zplna svou dýchací kapacitu. V první řadě je třeba dýchat nosem, a to při vdechu i při výdechu. Nos je prvním dýchacím orgánem. Je na svou funkci perfektně adaptován, funguje mimo jiné i jako filtr drobných prachových částic, které se ve vzduchu nacházejí. Dýchat je třeba zhluboka, plíce dokonale při každém vdechu naplnit a při výdechu zase vyprázdnit. Dýcháme-li zhluboka, má z toho velký užitek srdce, které je stlačováno bránicí, která tak podporuje oběh krve i sekreci žluči. Změny tlaku v oblasti hrudníku a žaludku znamenají zlepšení cirkulace krve všemi břišními orgány, což podporuje procesy trávení. Dochází k lepšímu vstřebávání živin, slabé osoby mohou zesílit. Hluboké vdechování čerstvého vzduchu pozitivně působí na endokrinní žlázy, zejména na štítnou žlázu, jejíž účinek na fyziologický i psychický stav člověka je dobře znám.

Mozek vyžaduje 25x více kyslíku než zbytek těla. Zásobování mozku dokonale okysličenou krví má prvořadou důležitost pro rozvíjení duchovních, intelektuálních a morálních aktivit člověka. Můžeme si povšimnout, že negativní emoce jsou vždy provázeny poruchami dýchání. Je dokázáno, že vědomí, které umožňuje člověku, aby rozlišil mezi dobrem a zlem, je specializovanou funkcí rozumu. A rozumový úsudek je ovlivňován kvalitou mozkové tkáně, která mezi jiným závisí na množství kyslíku, který se nachází v krvi, která jej vyživuje. Dr. Pourcel roli dýchání v lidském životě ještě rozšiřuje, když ukazuje, že jestliže je vegetativní život v podstatě dost autonomní, jednou z hlavních výjimek je funkce dýchání, která je současně autonomní i podřízena kontrole vědomí a vlivu vůle. Člověk si může, tím, že ovládne svůj dech, zachovat klid a vyrovnanost, jinými slovy, může ovládnutím jedné životní funkce ovládnout sám sebe.

Ženy by neměly zapomínat, že pouze dostatečně okysličená krev dodá jejich pleti svěžest a napomůže jejich kráse. Množství kyslíku v krvi matky má pro vyvíjející se dítě prvořadý význam, neboť ovlivňuje celou řadu faktorů. Vynikající výsledky má nácvik hlubokého dýchání v případech zvracení v prvním období těhotenství, kdy je potřeba kyslíku znatelně zvýšena.

Důležitost dýchání ilustruje i ta skutečnost, že máme-li ucpaný nos, můžeme dýchat ústy, disponujeme tedy jakýmsi záložním systémem (naproti tomu ušima nic neuvidíme, když se nám oči pokazí).

Nejlepším prostředkem, jak povzbudit správné dýchání, je pohybová aktivita, chůze, běh, manuální práce. Člověk, který odpočívá, potřebuje za hodinu 24 litrů kyslíku, člověk, který tvrdě fyzicky pracuje, jej spotřebuje třeba desetkrát více. Chceme-li dobře okysličovat své tělo, měli bychom začít vykonávat nějakou pohybovou aktivitu. Krátká procházka nebo proběhnutí, tedy změna vzduchu, která oživí celé tělo, je i nejlepším opatřením, když jsme unaveni nebo deprimováni.

Člověk může vzduch nejen z plných plic vdechovat, může se v něm rovněž koupat. Koupel ve vzduchu, která sestává z vystavení nahé kůže čerstvému vzduchu, ve skutečnosti stimuluje krevní oběh ještě lépe než koupel ve vodě (což je možné ověřit změřením stoupnutí obsahu hemoglobinu v krvi).

Důležitým faktorem, který má vliv na působení vzduchu na naše zdraví, je atmosférická ionizace. Vzduch může být naplněn pozitivními nebo negativními ionty. Na naše zdraví mají blahodárné účinky negativní ionty, které nám umožňují využívat kyslík, který je k životu nezbytný, zatímco působení iontů pozitivních může být destruktivní. Negativní ionty se vytvářejí přirozenou cestou bouřkami, pádem vody a vegetací, uměle pak zvlhčováním vzduchu. Naopak ionty pozitivní se v přírodě tvoří teplými a suchými větry (fén, mistral, široko) a uměle znečištěním ovzduší, betonem a asfaltem. Je prokázáno, že města, automobily, letadla, vlaky, velké betonové stavby a přetopené místnosti mají ovzduší přeplněné pozitivními ionty, jejichž přítomnost stojí u zrodu únavy, úzkostlivosti, agresivity a deprese.

Správné dýchání vyžaduje čistý vzduch. Rozhodně tedy ne vzduch naplněný popílkem, choroboplodnými zárodky, výfukovými plyny, vzduch v nevětrané místnosti či prosycený kouřem cigaret. Ve městech můžeme dobře pozorovat účinky, které má na zdravotní stav vliv znečištění ovzduší – zvýšený výskyt anémie, bronchitidy, alergických reakcí a poruch centrálního nervového systému. Měli bychom si rovněž uvědomit, že kouření v blízkosti malých dětí je nezodpovědné a může být příčinou jejich početných zdravotních problémů, v krajním případě dokonce i smrti.

Máme-li skutečný zájem o zajištění svého zdraví, měli bychom se vyhýbat zakouřeným prostorám a nevětraným místnostem, měli bychom se snažit dýchat ten nejčistší vzduch, jaký dokážeme nalézti. Měli bychom žít a pracovat v místech, která jsou dobře větratelná a dobře provzdušněná. Měli bychom se zasazovat o zlepšení životního prostředí ve veřejných prostorách. Kvalita našeho života závisí na dostatečném přísunu čistého vzduchu k dýchání a do značné míry na způsobu, jakým dýcháme. Správné dýchání by se nám mělo stát přirozenou tělesnou funkcí, na kterou bychom neměli zvlášť myslet.

Nedýchat znamená smrt, dýchat špatně znamená nemoc a dýchat dobře přináší zdraví. Pouze krev čistá, krev bohatá kyslíkem přináší celému tělu opravdové zdraví – klidné nervy, dobrý apetit, bezproblémové trávení a hluboký a posilující spánek. Otevřeme okna dokořán. Základní pohonnou hmotou našeho organismu, látkou, kterou potřebujeme ve dne i v noci, bez ustání, je kyslík. Tato pohonná látka je k dostání zdarma, ale nachází se pouze venku, mimo uzavřené prostory. Umožněme jí k sobě přístup a vdechujme ji zhluboka a vytrvale.

Kyslík je v přírodě produktem fotochemických pochodů, výsledkem chlorofylové funkce rostlin. Světová potřeba dřeva roste ročně o 10 %. Amerika spotřebuje každého roku dvojnásobné množství dřeva, než v této zemi za stejné období vyroste. Porážení stromů a znečišťování moří DDT (které zabraňují fotosyntéze mořských řas) znamenají narušení přirozené produkce kyslíku, která se tak stále snižuje. Přitom Boeing 707 na lince z New Yorku do Paříže spotřebuje již při startování tolik kyslíku, kolik jej vytvoří les o rozloze několika set hektarů za celý jeden rok. Při letu pak spotřebuje dalších 30 tun čistého kyslíku, což znamená 150 tun vzduchu, tedy tolik, kolik vydýchá 2 500 osob.

Výsledkem těchto skutečností je mimo jiné to, že množství kyslíku v atmosféře velkých měst se již snížilo asi o půl procenta.

D. Starenkyj