Změna špatných návyků na dobré | Prameny zdraví

Změna špatných návyků na dobré

Byl to jeden z těžších týdnů v životě Jany. Když teď bylo vše za ní, nastal čas oslavovat. Když si Jana s chutí nabrala první sousto ze zmrzlinového poháru s čokoládou, připadlo jí těžké uvěřit, jak daleko došla za uplynulých sedm dní. Po celý týden ani jedna zmrzlina! A výsledky byly působivé - podařilo se jí shodit kilo a půl.

Změna špatných návyků na dobré

Rubrika: Závislosti | Typ článku: Články

Zatímco vychutnávala každé sousto své sladké odměny, zažívala příjemný pocit, že se jí konečně podařilo vykročit na cestu, na které se zbaví oněch přebytečných dvaceti kilogramů. Ano, pomyslela si, určitě to půjde. Jednoduše si budu po celý týden odpírat zmrzlinu - a pak si v neděli dopřeji za odměnu jeden zmrzlinový pohár.

Pokud byste patřili mezi Janiny nejlepší přátele, připojili byste se k těmto oslavám? Opravdu se Janě podařilo objevit vítěznou strategii v boji s nadváhou? Anebo si spíše zadělává na další zklamání?

Pokud je Jana jako většina z nás, bude její vítězství jen krátkodobé. Ve většině případů totiž platí, že pouhé omezení nějakého zlozvyku nepřináší trvalý úspěch. Zvláště to platí, pokud je součástí tohoto zlozvyku závislost. Jednoduše řečeno - každodenní návyk nadměrné spotřeby zmrzliny pravděpodobně nepřejde do praktiky občasného abstinování.

Skutečná síla při změně chování namísto toho leží v naprostém rozloučení se s destruktivním návykem. Když se rozhodnete pro rychlý konec, uvolníte velké množství duševního odhodlání.

Nejedná se o žádnou novinku pro ty, kteří dříve užívali nějakou návykovou látku. Ti dobře vědí, že skutečný úspěch jim přineslo pouze úplné rozloučení se s alkoholem nebo jinou drogou, která je zotročovala. Většina z nás si však říká: Já jsem přece jiný. Neuvědomujeme si, že naše přejídání se určitými jídly, naše neochota rozpohybovat své tělo či naše přichýlenost k nápojům s obsahem kofeinu s sebou často nesou návykový aspekt, jenž nás udržuje v jakémsi domácím vězení.

Podívejte se na věc z jiného úhlu pohledu. Kdyby se Jana rozhodla, že se se zmrzlinou definitivně „rozvede", že tento vztah jednoduše skončil, pak by se na duševní rovině osvobodila k jiným požitkům. Pokud s ní však má stále jednou týdně sladké dostaveníčko, zůstává vězet v emocionálních poutech.

Připadá vám ono přirovnání ke vztahu nepřiměřené? Mně ne. Cožpak nejsou naše zlozvyky podobné vztahům, ve kterých jsme zneužíváni? Taková „přátelství" toho tolik nabízejí, ale nakonec vás zničí. V tomto kontextu platí, že i když vnímáme důsledky našich špatných životních návyků (ať už je to nedostatek pohybu, nedostatek spánku, nezdravá strav anebo jakýkoliv dalších stovek problémů), namlouváme sami sobě, že nebudou trvalé - ale ony jsou. Například vaše tělesná hmotnost bude stále vytrvale růst. Vaše cukrovka se vymkne kontrole. Váš krevní tlak nepřestane růst, navzdory dávkám léků.

Říká vám něco tento cyklus svobody a zotročení? Pokud ano, doporučil bych vám, abyste se svým zlozvykem přestali jednou provždy. Vytrhejte ten plevel ze svých životů - dříve než vás udusí.

Připadá vám to jako příliš těžký úkol? Máte příliš slabou vůli na tak dramatické změny? Podle mé zkušenosti většina mých pacientů podceňuje silu rozhodnutí, která v nich dřímá. Slabá vůle je často důsledkem nedostatku rozhodných voleb. Pokud je vaše rozhodnutí jenom váhavé, neočekávejte, že síla vaší vůle se podstatně zvýší.

Někteří lidé si říkají: Když se rozhodnu přestat s něčím, co mám rád (i když mne to ničí), nevykročím tak na cestu nešťastné existence? Právě naopak. Vědecký výzkum poukazuje na to, že když s něčím destruktivním rozhodně přestaneme, máme sklon k tomu do svého života zahrnovat nové zdroje radosti a potěšení. I když začátky jsou těžké, nakonec se od starých návyků osvobodíte. Když se např. zbavíte přesolených pokrmů, obvykle vám pak vysloveně přestanou chutnat. Když se rozloučíte s přebytkem tučných jídel, bude se vám z nich posléze dělat spíše špatně.

Není to žádná science-fiction, jedná se o výsledky lékařského výzkumu. Ve své lékařské kariéře jsem byl svědkem stovek takových obrácení. A netýká se to pouze druhých. Před léty jsem se rozloučil se svými sladkými „přáteli". Dnes dávám přednost přirozené sladkosti čerstvého ovoce před nepřirozenou sladkostí zmrzlin a čokolády, které mne kdysi měly pod kontrolou.

David DeRose, z časopisu Journal of Health and Healing

Počet přečtení: 1 944 Datum: 7. 9. 2014