Vitamíny a rakovina | Prameny zdraví

Vitamíny a rakovina

Ženy, účastnice Nurses Health Study, měly po patnácti letech užívání multivitamínových tabletek čtvrtinové riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva (Ann Intern Med 1998;129:517-524).

Vitamíny a rakovina

Rubrika: Výživová poradna | Typ článku: Články

V této studii bylo v letech 1980 až 1994 zkoumáno 88 756 žen, které na začátku studie neměly rakovinu tlustého střeva. Během trvání studie došlo k tomuto onemocnění u 442 žen. Vyšší příjem folátů v roce 1980 byl ve vztahu k nižšímu riziku onemocnění rakovinou tlustého střeva. Příjem folátů pouze z dietních zdrojů (tedy ze stravy) rovněž souvisel s mírným snížením rizika. Autoři studie dospěli k závěru: "Dlouhodobé užívání multivitamínových preparátů může významně snížit riziko rakoviny tlustého střeva. Je možné, že tento účinek souvisí s obsahem kyseliny listové v těchto přípravcích."

Komentář dr. McDougalla:

Nedostatečný příjem kyseliny listové může vést k abnormalitám v syntéze a opravování DNA, což může vést k rakovině tlustého střeva. V této studii bylo potřeba velkých dávek kyseliny listové (více než 400 mikrogramů denně), aby bylo dosaženo prospěšných účinků. Je rovněž známo, že kyselina listová pomáhá snížit riziko poškození nervových vláken u rozvíjejícího se plodu i snížit riziko infarktu, mozkové mrtvice a tvorby krevních sraženin u dospělých.

Autoři studie se domnívají, že dobré zásobení vitamínovými doplňky je ještě prospěšnější než konzumace stravy bohaté na kyselinu listovou. Já se však domnívám, že tak vydávají lidem falešné poselství - předkládají jim myšlenku, že je možné eliminovat škodu způsobenou šunkou s vejci tím, že spolknou vitamínovou pilulku. Kyselina listová se nalézá v rostlinách (listech). Rostlinné potraviny mají řadu hodnot, které přispívají k tomu, že lidé jsou zdraví a netrpí srdečním onemocněním, mrtvicemi či rakovinou tlustého střeva. V těch částech světa, kde se lidé živí prakticky výlučně rostlinnou stravou - jako je africký či asijský venkov - jsou srdeční onemocnění a rakovina tlustého střeva prakticky neznámými onemocněními, pokud se ovšem místní obyvatelé nepřestěhují do měst a nepřejdou na typickou západní kuchyni.

Může to tedy nějak uškodit, když chceme být na straně bezpečnosti a přidáme si ke své zdravé stravě nějaký vitamínový doplněk? Pravděpodobně ne. Ve skutečnosti si však nemůžeme být příliš jisti. Účastnice Nurses Health Study se všechny živily běžnou americkou stravou. Neočekával bych stejný prospěšný účinek u lidí živicích se rostlinnou stravou, protože jejich riziko rakoviny tlustého střeva je na takové stravě již velmi nízké. Navíc některé vitamínové doplňky, zvláště se to týká beta karotenu, byly dány do souvislosti se zvýšením rizika rakoviny. Bylo zjištěno, že u kuřáků, kteří užívají beta karoten, je rakovina plic častější (N Engl J Med 334;1145 a 334:1150).

Důvodem může být, že existuje asi padesát látek známých jako karotenoidy, které usilují navázat se na "karotenoidové receptory" v buňkách. Pokud předávkujeme jeden z nich - beta karoten, ostatních devětačtyřicet podobných látek se nemůže navázat a splnit svoji funkci. Není proto jedno, zda vitamíny podáváme ve velkých množstvích ve formě tablet či v přirozeném, dobře vyváženém "balíčku" - tak, jak se nacházejí v ovoci a v zelenině.

Selen a rakovina prostaty

Selen, stopový prvek, který se nachází zejména v obilných zrnech, rybách a mase, vstupuje do potravinového řetězce rostlinami v množství, které závisí na jeho koncentraci v půdě. Z tohoto důvodu se příjem selenu stravou u populace poměrně významně liší. Před třiceti lety korelovala úmrtnost na rakovinu v USA nepřímo úměrně s vystavením selenu, konkrétně s jeho koncentrací v rostlinách. V následujících desetiletích byl vztah mezi koncentrací selenu v krvi a rizikem různých druhů rakoviny zkoumán v několika epidemiologických studiích. Až do nedávné doby neexistovalo příliš mnoho dat popisujících vztah mezi příjmem selenu a rizikem rakoviny prostaty. Ve studii, která byla publikována v roce 1996 v Journal of the American Medical Association a která se zabývala pacienty s bazocelulárním a squamocelulárním karcinomem (2 základní druhy rakoviny prostaty), kteří žili v těch částech USA, kde je nízký obsah selenu, bylo zjištěno, že muži, kteří po 4-5 let užívali denně 200 mg selenu, měli asi třetinové riziko onemocnění rakovinou prostaty v porovnání s muži, kterým bylo podáváno placebo.

Další studie publikovaná v roce 1998 v časopise Journal of the National Cancer Institute zjistila vztah nepřímé úměry mezi pokročilou rakovinou prostaty a koncentrací selenu v nehtech prstů u nohou. Ti, kteří měli nejvyšší příjem selenu, měli asi třetinové riziko onemocnění rakovinou prostaty v porovnání s muži, kteří měli nejmenší příjem selenu. Užívání tabletek selenu v dávce 200 mg denně může proto vyústit ve výrazné snížení rizika rakoviny prostaty - které může být pozorovatelné již v krátkém horizontu tří let. Muži, kterým tato terapie přinese největší prospěch, jsou ti, kteří mají nízký příjem selenu, protože rostliny (rostlinná strava, kterou konzumují) jsou pěstovány na půdách, které obsahují málo selenu. Jednou cestou, jak si zajistit dostatek tohoto relativně netoxického minerálu, by byla konzumace rostlinných potravin z řady regionů. V tomto případě však platí, že pro dosažení dostatečného zásobení selenem může být užívání selenového doplňku tou nejbezpečnější cestou.

Dr. John McDougall, McDougall Newsletter

Počet přečtení: 3 168 Datum: 2. 9. 2007