Užitečný stres? | Prameny zdraví

Užitečný stres?

James byl v šoku! Měl k tomu skutečně důvod. Nacházel se v nebezpečí života - visel vysoko nad mořem a jednou rukou se držel lana visícího z helikoptéry. Jeho konec připevnil před chvílí ke koši s vážně zraněným ruským námořníkem.

Užitečný stres?

Rubrika: Stres a psychika | Typ článku: Články

Ve čtyři hodiny ráno dne 13. srpna 1981 za chladného a bouřlivého úsvitu, byla z letecké základny Elmendorf v Anchorage vyslána záchranná helikoptéra HH-3, by pomohla zraněnému námořníkovi dostat se z paluby ruské rybářské lodi MYS Grotovij. V deset hodin dopoledne loď nalezli a seržant James Jacques se spustil na zmítající se palubu.

Raněného hned uložil do koše, ale ještě dříve, než se James stačil dostat do vhodné polohy pro bezpečný výstup vzhůru, silný nápor ledového deště smetl záchranný koš z paluby a nyní James visel nad studenými vodami Beringova moře a držel se jednou rukou drsného ocelového lana. Ve své poloze pod košem musel provést velice náročné manévry, aby se mohl chytit lana oběma rukama. Potrhané drátky ocelového lana se mu zařezávaly do rukou.

Zatímco posádka helikoptéry vytahovala lano vzhůru, James si uvědomil, že k helikoptéře mu zbývá ještě asi 60 metrů. V žádném případě se do té doby nemůže udržet, pokud se mu nepodaří přehodit nohu přes okraj záchranného koše. Když se podíval dolů na rozbouřené vody, došlo mu, že i kdyby přežil náraz způsobený pádem, zmrzl by ještě dříve, než by ho stačili vytáhnout. Po čtyřech zoufalých pokusech se Jamesovi podařilo přehodit nohu přes okraj koše a obsluha helikoptéry mohla vytáhnout oba muže do bezpečí.

Každý den zažíváme stresové situace. I když obvykle nejsou tak dramatické jako ta Jamesova, mohou být stejně traumatizující. Přestože síly, jež vyvolávají stres, k nám obvykle přicházejí zvenčí, 90 % strachu, který prožíváme, si způsobujeme sami - neumíme se proti oněm „silám" správně postavit. James - v nebezpečí ohrožení života - je ani nepřeceňoval ani nezlehčoval. Měl skutečný strach, ale díky svým natrénovaným reakcím dokázal přežít.

Pokud na stres pohlížíme jako na „ničivou" sílu, změní se v úzkost. Náš postoj a výklad událostí a okolností kolem nás mohou stres buď zničit nebo posílit.

Co je to stres?

Stres z lidského hlediska je jakákoliv reakce organismu na působení sil zvaných stresory. Americká společnosti pro srdeční choroby definuje stres jako „tělesné nebo duševní napětí způsobené fyzikálními, chemickými nebo citovými faktory". Tuto definici bychom mohli rozšířit tvrzením, že stres je jakákoli situace, která od nás vyžaduje adaptaci. Nejčastějším emocionálním stresorem v každodenním životě je nerealistické hodnocení toho, co si zasloužíme. Při pochopení tohoto principu lépe porozumíme tomu, proč jsou vděčnost a nesobeckost tak dobrou obranou proti nemocem vyvolaným stresem.

Stres je nedílnou součástí života a zahrnuje vzájemné působení mezi jednotlivcem a tělesnými, psychologickými, duchovními a společenskými nároky. Nejen životní krize vyvolávají stres; všechny životní potřeby jsou stresory. Stres nezakoušíme jedině po smrti.

Lidské tělo je složeno z bílkovin, uhlovodanů, tuků, minerálních látek, vitamínů, hormonů, enzymů a vody. Všechny tyto součásti jsou v něm zastoupeny v určitém poměru. Příliš velké nebo příliš malé množství kterékoliv látky může být také stresorem (z tohoto pohledu je pro většinu lidí celoživotním každodenním stresorem nezdravá strava). Každá špatná funkce tělesného orgánu vyvolává stres. Stresující jsou i změny tělesné teploty. Naštěstí máme do svých těl zabudovány seřizovací mechanismy, které podvědomě udržují chemickou i psychickou rovnováhu. Této rovnováze se říká homeostáza.

Duševní úzkost je většinou vyvolána představou, že nejsme schopni zvládnout danou životní situaci. Často se ve své snaze zvládnout situaci uchylujeme k nesprávným metodám; důkazem je rozšířené používání alkoholu, tabáku a jiných drog. Některé výzkumy ukazují, že duševní nemoci včetně organické deprese (depresivní stav, který se projevuje jako tělesné obtíže) mohou představovat obranný mechanismus proti duševní úzkosti.

Nemoci vyvolané stresem

Podobně jako každá nemoc může být pro pacienta zdrojem stresu, tak i stres a úzkost mohu být významnými faktory při vzniku nemoci. Před tisíciletími řecký lékař Galén pozoroval, že ženy s rakovinou prsu, které ztratily manžela nebo jinou milovanou osobu, umíraly mnohem dříve než jiné oběti rakoviny, které takovou ztrátu neprožily.

Ve své praxi jsem mohl sledovat, jak se během několika měsíců vyvíjí rakovina u osob, které prodělaly trauma nebo jiné stresující zážitky. Velice často jsem byl svědkem toho, jak žena umírá na mrtvici nebo na infarkt několik týdnů po smrti svého manžela. Úzkost vyprovokuje chemické reakce v mozku, které narušují chemickou rovnováhu neuronových přenašečů. Výsledkem je, že se zvýší hladina našich hormonů (potenciálních podpůrných činitelů rakoviny) a náš imunitní systém je oslaben.

Stres je důležitou příčinou onemocnění věnčitých tepen, vysokého tlaku a mrtvice, což jsou všeobecně nejčastější příčiny úmrtí v západním světě. Stres hraje svou úlohu i při vzniku různých autoimunitních chorob - revmatická artritida, lupus erythematodes a myasthenia gratis. Úzkost také spolupůsobí při násilných smrtích, jakými jsou různé tragické nehody, vraždy a sebevraždy.

Jak se vypořádat se stresem?

1. Snažte se stresor identifikovat. Sepište si seznam věcí, které vám vadí nebo které vás rozrušují.

2. Mnoho osobních stresorů je možno odstranit, změnit nebo se jim vyhnout. Známým stresorům a stresovým situacím se vyhýbejte. Například kouření či tučné jídlo jsou stresory, které vás mohou zabít. Rozhodněte se, že se jim vyhnete.

3. Pokud se stresoru nemůžete vyhnout, pokuste se ho změnit. To může zahrnovat změnu vašich pracovních povinností nebo dokonce změnu zaměstnání. Pokud dochází ke konfliktům doma, vyhledejte radu psychologa. Vyhýbejte se konfrontacím a konfliktům tak, že změníte svůj postoj k těm, kdo jsou nebo se zdají být proti vám. Buďte ochoten přijímat i dávat.

4. Pokud jste postaveni před stresor, který nemůžete změnit, přijměte ho.

5. Určete si pořadí úkolů, které vás čekají. Na první místo postavte ten, který je skutečně důležitý. Pokud máte více práce, než na kolik stačíte, zjednejte si pomoc. Předejte úkol i odpovědnost za něj druhým a pokuste se zvládnout jen to, na co sami stačíte. Přetížení může vést k naprostému vyčerpání.

6. Známý „stresový" psycholog dr. Jerome Murray navrhuje, abychom si v případě, že stojíme před potenciálně stresujícím úkolem, položili tři následující otázky: Musí se to opravdu udělat? Musím to dělat zrovna já? Musí se to dělat právě teď?

7. Zapojte se do programu kondičních cvičení, který bude zahrnovat správnou výživu, pravidelné cvičení, pití aspoň osmi sklenic vody denně, pohyb na slunci a na čerstvém vzduchu, střídmost a vyrovnanost při všech činnostech, dostatečný odpočinek. Zdravé tělo je méně náchylné k fyzickým a psychickým potížím. Dobré zdraví je jednou z nejlepších bariér proti úzkosti.

8. Vyhýbejte se zbytečnému vydávání energie častým sledováním divácky atraktivních sportů, touhou chtít řídit životy jiných nebo chtít naučit řidiče auta před vámi, jak se má správně řídit.

9. Naučte se odpočívat a neberte se příliš vážně. Odpovídající sebedůvěra je zdravá, ale soustředění na sebe je škodlivé a je jednou z nejčastějších příčin stresu. Naučte se vážit si druhých, dokonce i svých vlastních nepřátel. Nedopusťte, abyste prožili den, aniž byste řekli nebo udělali někomu něco hezkého.

10. Najděte si tvořivého a užitečného koníčka.

11. Vytvořte si podpůrnou síť z přátel, kterým důvěřujete a s nimiž budete moci hovořit o svých problémech a nacházet řešení.

12. Pokuste se najít světový názor, který vám umožní vytvořit si víru v uspořádaný vesmír navržený rozumným Stvořitelem. Nepřijímejte nic, co se vám zdá nesmyslné. Život má cíl a význam. Objevovat tuto skutečnost je základem pro zvládnutí stresu.

Z knihy dr. Vernona W. Fostera „NEWSTART". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 1 578 Datum: 13. 12. 2012