Sebevražda: blízká příbuzná deprese | Prameny zdraví

Sebevražda: blízká příbuzná deprese

Ve Spojených státech amerických spáchá sebevraždu se smrtelným koncem 31 000 lidí ročně, což představuje v pořadí osmou nejčastější příčinu smrti. Sebevražedné pokusy přivádějí v této zemi každý rok 500 000 lidí do poradenských center.

Sebevražda: blízká příbuzná deprese

Rubrika: Stres a psychika | Typ článku: Poradna pro duševní zdraví

Sebevražda je zde častější příčinou smrti než vražda (a to o celých 50 %). Je možné, že prodej střelných zbraní zvyšuje riziko sebevražd.

Sebevražda je dnes čtvrtou hlavní příčinou úmrtí dětí ve věku od deseti do patnácti let a třetí nejčastější příčinou úmrtí mladistvých ve věku patnáct až pětadvacet let. Za posledních padesát let dramaticky vzrostl počet sebevražd u mladých lidí mezi desátým a dvacátým rokem života. Přestože k pokusům končícím smrtí dochází ve všech věkových skupinách, depresivní adolescenti a starší lidé se dopouštějí sebevražd častěji než všechny ostatní věkové skupiny. Není to problém pouze západního světa. Počet sebevražd v některých rozvojových zemích, jako je například Srí Lanka, zvláště v důsledku otravy, je pětkrát vyšší než v západním světě.

Studie dokazují, že filmy, některé hudební žánry a zpravodajství často „spouštějí“ deprese a sebevraždy. Nemoci související s depresí (včetně velké deprese) jsou nejčastější příčinou sebevražd a podílejí se na přibližně 35 % všech případů. Kromě toho platí, že čím je deprese těžší, tím je riziko sebevraždy větší.

V případě velké deprese, která vyžaduje hospitalizaci, není vyloučeno, že až patnáct procent sebevražedných pokusů skončí smrtí. Není-li deprese přiměřeně léčena, riziko roste. Ve finské studii osob s velkou depresí, které v průběhu jednoho roku spáchaly sebevraždu, se uvádí, že 45 % obětí bylo v době smrti v psychiatrické péči. Je zřejmé, že většina těchto pacientů nepodstupovala přiměřenou léčbu svých depresivních stavů. Neléčení depresivní jedinci spáchali více než polovinu těchto sebevražd. Toto pozorování podtrhuje naléhavou potřebu vyhledat bez zbytečných průtahů pomoc a začít se léčit.

Výzkum poukazuje na to, že ke zvýšenému riziku sebevraždy přispívají mnohé faktory. Některé z nich není možno změnit, například pohlaví, rodinnou anamnézu, stresující zážitek. Jiné, jako jsou neochota vyhledat pomoc, špatný výběr hudby, nadměrné pití alkoholu či užívání drog a nespokojenost s vlastním vzhledem, však naštěstí změnit lze. Dostatečné zvládnutí těchto faktorů je základem léčby a uzdravení.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.

Počet přečtení: 3 500 Datum: 4. 2. 2009