Pravidelnost v jídle

Pro každé jídlo by měla být stanovena určitá doba. V tomto čase by měl každý sníst to, co organizmus potřebuje, a pak už by neměl jíst nic až do příštího jídla. Mnozí jedí i tehdy, když organismus nepotřebuje žádnou potravu, v nepravidelných intervalech a v době mezi jídly, protože nemají dostatečně silnou vůli, aby odolali chuti. Když takoví lidé cestují, ustavičně se shánějí po něčem k snědku. To je velmi škodlivé. Kdyby ti, kdo cestují, jedli pravidelně prostou a výživnou stravu, nepocítili by tak snadno únavu, ani by je tak lehce nesklátila nemoc.

Jiným škodlivým zvykem je jíst před spaním. Jedli jsme sice v pravidelnou dobu, ale protože máme pocit slabosti, sníme další jídlo. Opakováním se tato chybná praktika stane návykem, a to často tak pevně zakořeněným, že si myslíme, že bez jídla nemůžeme spát. Pozdní podávání večeří má za následek, že proces trávení pokračuje i v hodinách spánku. Avšak ačkoli žaludek pracuje nepřetržitě, nevykonává svou práci řádně. Spánek je pak často rušen nepříjemnými sny a ráno se člověk probouzí neosvěžen a nemá ani chuť na snídani. Když uléháme k odpočinku, měl by mít žaludek svou práci zcela dokončenu, aby si mohl stejně jako ostatní tělesné orgány dobře odpočinout. Zvlášť pro lidi se sedavým zaměstnáním jsou pozdní večeře škodlivé. Poruchy vzniklé v důsledku pozdě podávaného večerního jídla jsou často začátkem nemoci, která končí smrtí.

Mnohdy pociťujeme slabost vedoucí k touze po jídle proto, že zažívací orgány byly během dne silně přetěžovány. Po požití jídla potřebují zažívací orgány klid. Mezi dvěma jídly by měla být nejméně pěti až šestihodinová přestávka. Většina lidí, kteří se odhodlají to zkusit, pozná, že dvě jídla denně jsou lepší než tři.

Zlozvyky při jídle

Dalším vážným zlem je jedení v nevhodnou dobu, jako například po namáhavé práci nebo vydatném cvičení, kdy je člověk velice vyčerpán nebo uřícen. Hned po jídle nastává velké odčerpávání nervové energie. A jestliže je mysl nebo tělo před jídlem nebo bezprostředně po něm příliš namáháno, ztěžuje to trávení. Když je člověk rozčilen, když prožívá nějakou úzkost nebo spěchá, je lépe nejíst, dokud se neuklidní a neodpočine si.

Žaludek je v úzkém vztahu k mozku. Proto jestliže žaludek onemocní, je nervová energie odčerpávána z mozku na pomoc oslabeným zažívacím orgánům. Jsou-li takové požadavky příliš časté, mozek se překrvuje. Je-li mozek ustavičně přetěžován a máme-li nedostatek tělesného pohybu, měli bychom i prostou stravu jíst střídmě. Když jíte, odložte starosti a obavy. Nespěchejte, ale jezte pomalu a s dobrou náladou, se srdcem naplněným vděčností Bohu za všechna jeho požehnání.

Přejídání

Je zvykem podávat jídlo postupně v chodech. Jestliže ovšem člověk neví, co ještě přijde na stůl, může sníst dostatečné množství určitého pokrmu, který pro něj možná nebyl nejvhodnější. Když je pak přinesen poslední chod, často si dovolí překročit meze střídmosti a vezme si ještě lákavý zákusek, který mu už rozhodně neprospěje. Jestliže jsou všechny chody určené k jídlu servírovány hned na začátku, má člověk možnost udělat nejvhodnější výběr.

Někdy pocítíme důsledek přejedení okamžitě. Jindy nemáme pocit bolesti, avšak zažívací orgány ztrácejí svou životní energii a základ tělesné síly je podkopán.

Nadměrný příjem potravy zatěžuje organismus a způsobuje chorobný, horečnatý stav. Do žaludku pak proudí příliš mnoho krve, což je příčinou rychlého vychládání okrajových orgánů a končetin. Nadměrný příjem potravy znamená velkou zátěž pro zažívací ústrojí, takže poté, co tyto orgány splnily svůj těžký úkol, cítí se člověk slabý nebo ochablý. Někteří lidé, kteří se neustále přejídají, to označují za hrozný pocit hladu. Tento pocit je však způsoben přetížením zažívacích orgánů. Někdy se dostaví otupělost mozku s nechutí k duševní nebo tělesné námaze.

Tyto nepříjemné příznaky pociťujeme proto, že organismus vykonal svou práci se zbytečným vynaložením životní energie, takže došlo k jeho velkému vyčerpání. Žaludek prosí: „Dopřej mi odpočinek.“ Mnozí lidé si však tuto ochablost vykládají jako volání po dalším jídle. A tak místo, aby nechali žaludek odpočinout, zatíží ho dalším jídlem. Proto jsou zažívací orgány často velmi vyčerpané ve chvíli, kdy by měly být schopné konat dobrou práci.

Reforma v jídle

V domácnostech, kde se dosud pěstovaly nesprávné stravovací zvyky, by se mělo ihned začít s nápravou. Jestliže došlo v důsledku přetěžování žaludku k poruše trávení, mělo by být vynaloženo velké úsilí, aby byl uchován zbytek životních sil tím, že zamezíme jakémukoliv jeho přetěžování. Byl-li žaludek dlouhou dobu přetěžován, nebude už možná nikdy úplně zdravý. Vhodná strava ho však uchrání před dalším oslabováním a mnohým se pak více či méně vrátí plné zdraví. Není snadné předepsat pravidla, který by platila pro každý případ. Avšak při dodržování správných stravovacích zásad může být dosaženo velké nápravy a kuchařka se nebude muset neustále namáhat povzbuzovat chuť.

Střídmost v jídle bývá odměněna duševní a mravní silou. Pomáhá také zvládat vášně. Přejídání je zvláště škodlivé pro lidi, kteří jsou od přírody pomalí. Takoví by měli jíst skrovně a měli by se hodně pohybovat. Někteří muži a ženy mají od přírody vynikající schopnosti, přesto však nevykonají ani polovinu toho, co by mohli, kdyby se cvičili v ovládání chuti.

Zde chybují mnozí spisovatelé a kazatelé. Najedí se dosyta a pak se oddávají sedavému zaměstnání, jako čtení, studiu nebo psaní. Přitom si neudělají čas na tělesné cvičení. To má za následek, že se zpomaluje volný tok myšlenek a slov. Nemohou pak psát nebo mluvit s pádností a úderností nutnou k tomu, aby zasáhli srdce. Jejich projevy jsou pak bezduché a neplodné.

Lidé, kteří mají velkou odpovědnost, a zvláště ti, kdo střeží duchovní zájmy, by měli být velmi citliví a bystří. Je proto třeba, aby byli více než ostatní střídmí v jídle. Bohatá a přepychová strava by se na jejich stolech neměla objevovat.

Muži na odpovědných místech musí denně činit rozhodnutí, která mají dalekosáhlé důsledky. Často musí rychle něco promyslet, a to dokážou s úspěchem jen ti, kdo jedí velice střídmě. Jestliže správně nakládáme s tělesnými a duševními silami, mysl sílí. Není-li vypětí příliš velké, dostaví se s každou další námahou nová síla. Často však je činnost těch, kdo musí promýšlet důležité plány a činit významná rozhodnutí, neblaze poznamenána následky nevhodné stravy. Žaludek, který není v pořádku, má na svědomí rozháraný, labilní stav mysli. Často způsobuje podrážděnost, nevlídnost nebo vede k nesprávnému jednání. Mnohé plány, které by byly pro svět požehnáním, byly zmařeny a mnohá nespravedlivá, násilná ba krutá opatření byla učiněna díky špatným podmínkám, zaviněným zlozvyky ve stravování.

Pro vás, kteří máte sedavé zaměstnání nebo pracujete převážně duševně, mám následující radu, kterou mohou vyzkoušet ti, kdo mají dostatek mravního odhodlání a sebeovládání. Při každém jídle si vezměte jen dva nebo tři druhy prosté stravy a nejezte víc, než je třeba k ukojení hladu. Každý den si zacvičte a uvidíte, jak je to blahodárné.

Silní muži, kteří vykonávají tělesnou práci, nemusí být tak opatrní, pokud jde o množství nebo výběr potravy, jako lidé, kteří při zaměstnání sedí. I oni by se však těšili lepšímu zdraví, kdyby se pří jídle a pití ovládali.

Mnozí lidé si přejí, aby jim někdo předepsal přesná pravidla pro jejich stravování. Přejídají se, a pak toho litují, a tak stále jen přemýšlejí o tom, co jedí a pijí. Tak tomu však nemá být. Jeden člověk nemůže stanovit přesné pravidlo pro druhého. Každý by se měl řídit svým rozumem. Každý by se měl ovládat a jednat zásadně.

Každý, kdo zná zákony zdraví, které pro lidi ustanovil Bůh, by si měl uvědomit, že je povinen je respektovat. Poslušnost zdravotních zákonů se musí stát věcí osobní zodpovědnosti. My sami totiž musíme nést následky jejich porušování.

EGW