Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Kdy, jak a proč jíst a nejíst

Kniha Ministry of Healing (doslova Služba uzdravování), z níž přinášíme ukázku, byla publikována již v roce 1905. Mnohé čtenáře nepřestává udivovat, jak jsou její poznatky a doporučení aktuální i dnes (pozn. redakce).
Rubrika: Stravování
|
Typ článku: Články

Různé stravování / KDO

Ne všechny potraviny, které jsou samy o sobě zdravé, jsou za všech okolností stejně vhodné pro naše potřeby. Výběru potravin je třeba věnovat pozornost. Naše strava by měla odpovídat ročnímu období, klimatu, ve kterém žijeme, a povolání, které vykonáváme. Potraviny, které mohou s užitkem využívat osoby vykonávající těžkou fyzickou práci, jsou často nevhodné pro osoby se sedavým zaměstnáním nebo intenzivním duševním nasazením.

Zde je návrh pro všechny, jejichž práce je sedavá nebo převážně duševní: Při každém jídle si dejte jen dva nebo tři druhy jednoduchých jídel a nejezte víc, než je nutné k ukojení hladu. Každý den se věnujte aktivnímu cvičení a uvidíte, zda vám to neprospěje.

Ti, kteří se věnují aktivní fyzické práci, nejsou nuceni dávat si takový pozor na množství a kvalitu jídla jako osoby se sedavým zaměstnáním; ale i ti by měli lepší zdraví, kdyby se v jídle a pití cvičili v sebeovládání.

Střídmost ve stravování se odměňuje duševní a morální silou. Přejídání škodí zejména těm, kteří jsou pomalejší povahy; ti by měli jíst střídmě a mít dostatek pohybu. Existují muži a ženy s vynikajícími přirozenými schopnostmi, kteří nedosáhnou ani poloviny toho, co by mohli, kdyby se ovládali a odpírali si chuť k jídlu.

Ti, na nichž spočívá důležitá odpovědnost, by měli být lidmi s bystrým citem a rychlým vnímáním. Více než ostatní potřebují být střídmí v jídle. Na jejich stole by neměla mít místo bohatá a přepychová jídla.

Pro ty, kdo vaří, je svatou povinností naučit se připravovat zdravá jídla. Mnoho duší je ztraceno v důsledku špatného vaření. V bochníku dobrého chleba je více náboženství, než si mnozí myslí. Skutečně dobrých kuchařů je málo. Mladé ženy si myslí, že vařit a dělat jiné domácí práce je podřadné, a proto mnoho dívek, které se vdávají a starají se o rodinu, má jen malou představu o povinnostech, které připadají na manželku a matku.

Vaření není nijak složitá věda a v praktickém životě je jednou z nejpodstatnějších. Je to věda, kterou by se měly naučit všechny ženy. Připravit chutné a zároveň jednoduché a výživné jídlo vyžaduje zručnost, ale lze to zvládnout.

Příprava potravin / JAK

Není správné jíst pouze pro uspokojení chuti k jídlu, ale neměla by se projevovat ani lhostejnost ke kvalitě jídla nebo způsobu jeho přípravy. Pokud si snědené jídlo nevychutnáme, tělo nebude tak dobře vyživeno. Jídlo by mělo být pečlivě vybíráno a připravováno s rozumem a zručností.

V žádném jednotlivém jídle by neměla být velká rozmanitost, protože to podporuje přejídání a způsobuje zažívací potíže. Jídla by se ale měla střídat. Stejné pokrmy připravené stejným způsobem by se neměly objevovat na stole jídlo za jídlem a den za dnem. Jídla se jedí s větší chutí a organismus je lépe vyživován, když je strava pestrá.

Pro použití při pečení chleba není nejlepší bílá mouka. Chléb z jemné mouky postrádá výživné prvky, které se nacházejí v chlebu z celé pšenice. Je častou příčinou zácpy a dalších nezdravých stavů. Používání sody nebo kypřicího prášku při výrobě chleba je škodlivé a zbytečné. Chléb by měl být lehký a sladký. Neměla by se tolerovat ani nejmenší příchuť kyselosti. Bochníky by měly být malé a tak důkladně upečené, aby se pokud možno zničily zárodky kvasinek. Horký nebo nový chléb jakéhokoli druhu je obtížně stravitelný. Nikdy by se neměl objevit na stole. Čerstvé placky z pšeničné mouky bez kvasnic a kvasu, upečené v dobře vyhřáté peci, jsou (však) zdravé a chutné.

Obilí používané na kaši by se mělo důkladně uvařit. Měkká nebo tekutá jídla jsou však méně zdravá než suchá jídla, která vyžadují důkladné žvýkání. Jídlo by se mělo jíst pomalu a mělo by se důkladně rozžvýkat. To je nezbytné, aby se sliny řádně promísily s potravou a aby se zapojily trávicí tekutiny.

Při jídle odhoďte starostlivost a úzkostné myšlenky, nespěchejte, ale jezte pomalu a s radostí, se srdcem naplněným vděčností Bohu za všechna jeho požehnání.

Nesprávné podmínky stravování / JAK

Zvyk nařídil, že jídlo se má na stůl pokládat v chodech. Protože člověk neví, co bude následovat, může sníst dostatečné množství jídla, které pro něj možná není nejvhodnější. Když je přinesen poslední chod, často se odváží překročit meze a vezme si lákavý dezert, který se však ukáže jako něco jiného, než co mu prospívá. Pokud jsou všechna jídla určená k jídlu položena na stůl hned na začátku, má člověk možnost vybrat si to nejlepší.

Mnozí, kteří zavrhují masité pokrmy, se domnívají, že díky tomu, že jejich jídlo je prosté a zdravé, mohou bez zábran uspokojovat svou chuť k jídlu, a jedí nadměrně, někdy až do obžerství. To je omyl. Nadbytek potravy zatěžuje organismus. Někteří lidé, kteří se neustále přejídají, nazývají tento pocit hladem; je však způsoben přetížením trávicích orgánů. Někdy se objevuje otupělost mozku s nechutí k duševní nebo fyzické námaze. U mnoha lidí je slabost vykládána jako požadavek na další jídlo, a tak místo toho, aby si žaludek odpočinul, je na něj naložena další zátěž.

Jídlo by se nemělo jíst příliš horké ani příliš studené. Studené nápoje jsou škodlivé; zatímco volné užívání horkých nápojů je oslabující. Ve skutečnosti platí, že čím více tekutin se přijímá s jídlem, tím obtížněji se potrava tráví. Nepoužívejte ve velkém množství sůl, vyhýbejte se nakládané zelenině a kořeněným jídlům, jezte hojně ovoce – a podráždění, které vyžaduje tolik pití při jídle, do značné míry zmizí.

Závěr / PROČ

Bůh není ctěn, když je tělo zanedbáváno nebo zneužíváno a je tak nevhodné pro jeho službu. Pečovat o tělo tím, že mu poskytneme potravu, která je chutná a posiluje, je jednou z prvních povinností hospodáře. 

Naše těla jsou Kristovým vykoupeným vlastnictvím a my s nimi nemůžeme nakládat, jak se nám zlíbí. Všichni, kdo rozumí zákonům zdraví, by si měli uvědomit svou povinnost dodržovat tyto zákony, které Bůh ustanovil v jejich bytosti. Poslušnost zákonům zdraví by se měla stát věcí osobní povinnosti. Následky porušených zákonů musíme nést my sami. Za své návyky a praktiky se musíme Bohu zodpovídat individuálně. Proto u nás otázka nezní: „Jaká je praxe světa?“, ale: „Jak mám jako jednotlivec zacházet s příbytkem, který mi Bůh dal?“

Z knihy Ellen G. Whiteové Cesta ke zdraví a životní harmonii. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 109
Datum: 10. 3. 2026