Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Pohyb a psychika

Už jste zřejmě hodně slyšeli o prospěšných účincích pohybové aktivity na tělesné zdraví. Jak je to ale s duševním zdravím? Následující příběh se odehrál ve 30. letech minulého století. Dr. Harryho Linka, známého newyorského lékaře, navštívil jistý zoufalý muž. Přišel o zaměstnání a měl pocit, že ho už nikdo nemá rád. Aby ukončil své trápení, uvažoval o sebevraždě.
Rubrika: Pohyb
|
Typ článku: Články

Dr. Link mu vysvětlil, že žil příliš sedavým způsobem života, používal pouze svoji mysl a zanedbával tělo. „Předepíšu vám program manuální práce," navrhl mu, „a brzy se budete cítit lépe." „Já nemám rád manuální práci," namítl muž. „Nechci pracovat, chci spáchat sebevraždu." Dr. Link se snažil, jak nejlépe mohl, přesvědčit muže o výhodách takového programu, ale nemělo to smysl. Nakonec mu řekl: „Dobře tedy, spáchejte si sebevraždu. Pokud to však chcete udělat, proč by to nemělo být nějakým výjimečným, hrdinským způsobem, abyste se dostal do novin, až zemřete?"

Muži se myšlenka zalíbila. „Co tedy navrhujete, doktore?" zeptal se. „Ještě jsem neslyšel, že by se někdo uběhal k smrti," odpověděl lékař. „Chcete-li se dostat na titulní stránky novin, běhejte okolo domovního bloku tak dlouho, dokud nepadnete, a bude to ve všech novinách." „Právě tohle udělám," řekl muž a odešel.

Přišel domů, napsal dopis na rozloučenou a pustil se do běhu. Běžel a běžel, ale pořád ještě nepadl mrtev k zemi. Nakonec už byl tak unavený, že si řekl: „Budu to muset dokončit zítra večer." Vrátil se domů a spal lépe než kdykoli předtím. Následujícího večera se dal znovu do běhu, běhal stále dokola - a jak jste už určitě uhodli, nepadl k zemi a nepodařilo se mu zemřít, přestože se o to denně pokoušel. Doslova utekl depresím - ke zdraví a síle.

Dostatek fyzické aktivity působí jak na mysl, tak na tělo. Když se cítíte dobře, lépe vám to mysli.

Snižuje stres

Dokonce i jednorázová pohybová aktivita může představovat cennou krátkodobou terapii vedoucí k poklesu napětí, depresí, pocitů hněvu a zmatku. Desetiminutová rychlá procházka přinese hodinu zvýšeného přílivu energie a sníženého napětí, zatímco sladká svačina bude mít za následek únavu a neklid. Pro redukci úzkostných stavů je daleko prospěšnější středně intenzivní pohybová aktivita než aktivita s vysokou intenzitou.

Pravidelný pohyb zvyšuje schopnost vyrovnávat se se stresem, a to tím, že ve stresové situaci se následně vylučuje méně stresových hormonů. Nejlepším trenažérem může být váš pes. Pouhé pravidelné chození na procházku se psem může mít překvapivě blahodárný vliv nejen na vaše tělo, ale i mozek.

Zlepšuje náladu

Studenti, kteří pravidelně sportují, vykazují oproti svým méně aktivním vrstevníkům nižší výskyt úzkostných stavů, plachosti, pocitů osamělosti a beznaděje. Pravidelný pohyb střední intenzity má pozitivní vliv na náladu, elán, pohodu, tvůrčí schopnosti a pocit vlastní hodnoty, což platí pro všechny věkové skupiny. Pokusy na zvířatech ukázaly, že pravidelný pohyb snižuje příznaky deprese; prospěšný může být i v případech těžké klinické deprese.

Posiluje mozek

Pohyb zlepšuje proudění krve mozkem, ovlivňuje jeho stavbu a zvyšuje dostupnost neurotransmiterů. Malé zlepšení aerobní kapacity přináší zlepšení duševních schopností, zvláště těch řídících funkcí v mozku, které mají co do činění s plánováním, koordinací a filtrováním rozptylujících informací.
Pokusy na zvířatech i studie na lidech ukazují, že opakovaná fyzická zátěž způsobuje v mozku chemické změny, které přispívají ke zlepšení paměti a schopnosti se učit. Děti se lépe učí, když je mozek stimulován fyzickou aktivitou. Lidé nad šedesát let, kteří třikrát týdně chodí na procházky, mohou významně zlepšit své duševní schopnosti, jež se jinak s přibývajícím věkem zhoršují.

Napomáhá dobrému spánku

Pohyb dokáže zlepšit problémy se spánkem u starších lidí. Pohyb může být účinným opatřením pro zlepšení kvality spánku, při depresích, pro celkové posílení a zlepšení kvality života. Léčba chronické únavy přiměřenou dávkou fyzické aktivity napomáhá i zlepšení spánku a nálady. Pohyb ve večerních hodinách (pokud není příliš intenzivní) přitom nenarušuje spánek.

Jaká podoba fyzické aktivity je nejlepší?

Ta, jíž jste ochotni se věnovat! Rychlá chůze, turistika, cyklistika, plavání, golf, lyžování, jízda na kánoi, domácí práce, jako štípání dříví nebo práce na zahrádce, skákání na trampolíně, jízda na stacionárním bicyklu a další - to všechno jsou vhodné pohybové aktivity, které navíc pomáhají při redukci hladiny stresu. Pamatujte si, že každý pohyb vyrovnává emoce. Když se tedy někdy necítíte psychicky dobře, vstaňte a dejte se do pohybu - jak duševního, tak tělesného. Špatnou náladu můžete porazit jedině pohybem.

Dopřejte si dostatek odpočinku

Někteří lidé mají problém pochopit, že i odpočinek je důležitý - a je třeba jej plánovat. Můžeme být natolik zaneprázdněni svými aktivitami, řešením problémů a sledováním médií, že naše mysl nemá kdy zpomalit, zamyslet se, meditovat a relaxovat. Pořád se toho v mozku tolik děje, ale nemůže dojít ke skutečnému růstu, rozvoji a zmoudření. Mozek je příliš zaneprázdněn filtrováním neužitečných „šumů", takže nezbývá čas na přemýšlení.
Trávení času v přírodě je pro přetíženou mysl a tělo jednou z nejvíce uklidňujících, ale přitom i vzpružujících aktivit. Když se naučíte rozlišovat mezi povzbuzující zábavou a osvěžujícím odpočinkem, pomůže vám to využívat volný čas co nejlépe. Procházky v lese, práce na zahradě nebo sledování nádherného západu slunce jsou skvělé způsoby, jak na sebe nechat působit uklidňující vliv přírody.

Další nezbytnou součástí zdravého životního stylu je dostatek osvěžujícího spánku, k němuž by mělo optimálně docházet v nočních hodinách, včetně dvou nebo tří hodin před půlnocí. Vědecký výzkum naznačuje, že v hlubokém, nepřerušovaném spánku dochází k většině procesů zapamatování si. Ve studii publikované v časopise Science vědci zjistili, že hluboký spánek je velmi důležitý pro proces učení a že lidé vykazují sklon vstřebávat nové znalosti a dovednosti ve spánku. Dobrý noční spánek rovněž pomůže příští den udržet hladinu stresových hormonů na nízké úrovní.

Mezi další pozitivní účinky patří lepší kontrola hladiny cukru a posílení imunitního systému. Je snadné mít den tak přecpaný aktivitami, že se nedostává času pro spánek. Doba strávená spánkem však není ztraceným časem, je nepostradatelná pro dobré zdraví, dobrý úsudek i dobrou náladu.

Z knihy Vicki Griffin a spol. Cesta ke svobodě. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 7441
Datum: 2. 12. 2014