Plodová zelenina
Červená paprika je skvělým zdrojem vitamínu C – obsahuje jej téměř čtyřikrát více než citrony nebo pomeranče. Jedna sladká červená paprika navíc zajistí více než polovinu doporučené denní dávky betakaroténu. Paprika a rajčata obsahují lykopen, látku vykazující silné antioxidační účinky, která organismus chrání před rozvojem zhoubných nádorů (ten je lépe využitelný po tepelné či mechanické úpravě rajčat – tedy i v podobě rajského protlaku). Např. oranžové kapie byly schopny v laboratorních podmínkách zastavit z více nežli 75 procent rakovinné bujení u rakoviny prostaty. Bylo zjištěno ochranné spojení mezi konzumací stravy bohaté na papriky a rajčata a vznikem Parkinsonovy choroby.
Žlutá tekutina obklopující rajčatová semínka potlačuje aktivaci krevních destiček – bez toho, že ovlivňovala srážlivost krve. Tento protizánětlivý účinek zřejmě vysvětluje, proč je konzumace celých rajčat – nikoliv v podobě rajského protlaku, šťávy nebo kečupu – spojena s nižší úmrtností na srdeční příčiny. Rajčatová šťáva dokáže snížit špatný cholesterol (o 13 %), úspěšně léčit sezónní alergie a pomoci i při léčbě astmatu. Tři čtvrtě šálku konzervovaného rajčatového pyré každý den po dobu tří týdnů před plánovanou radikální prostatektomií snížilo u pacientů hladinu PSA v krvi o 17 procent.
Lilek (neboli baklažán) obsahuje barvivo s protirakovinným účinkem – jezte jej i se slupkou (kde se nachází většina živin). Uplatní se v léčebné dietě při zácpě, kolitidě, vředech žaludku a nervových poruchách. Kvůli diuretickému účinku jsou pečené baklažány vhodné pro ty, kdo měli ledvinové kameny a chtějí zabránit jejich opětovnému výskytu. Dýně hokkaidó má rovněž silné diuretické (neboli močopudné) účinky. Obsahuje málo sodíku a hodně draslíku, což prospívá při hypertenzi. Konzumace jejích semínek (polévková lžíce denně) pomáhá – stejně jako u jiných dýní – díky obsahu zinku při potížích s prostatou.
Okurka se na žebříčku antioxidační kapacity desítek druhů zeleniny umístila úplně dole. Přibližně 10 procent lidí má problémy s přecitlivělostí na lilkovitou zeleninu – rajčata, brambory, lilek, papriky.
Několik poznatků z praxe
Paprika je pro některé lidi hůře stravitelná. Doporučuje se nakrájet ji najemno a dobře rozžvýkat. Semena a membrány, které se nacházejí uvnitř, je dobré odstranit, dodávají jí nahořklou chuť. Výborná je upečená v troubě (přitom ovšem ztrácí až 70 procent své antioxidační kapacity). Pečená paprika se může ochutit olejem, špetkou soli, citronem, česnekem a petrželí. Mletá paprika je sušená červená paprika v prášku, buď sladká, nebo mírně pikantní. Obsahuje velké množství provitamínu A, jenž dává omáčkám, bramborám, rýži a jídlům přitažlivou červenou barvu.
Obsah vitamínů a minerálů v různých druzích papriky je podobný. Rozdíl je jen v obsahu pigmentů – barviv. Zelená paprika obsahuje hodně chlorofylu, jenž překrývá žlutou barvu betakarotenu, červená naopak chlorofyl neobsahuje.
Baklažány se vyskytují v řadě tvarů i barev; jejich slupka je fialová, zelená, žlutá, načervenalá a dokonce i bílá. Společnou mají jen bělavou barvu dužiny a semínek. Baklažány je třeba konzumovat tepelně upravené (nikdy ne syrové). Lilek nemá nijak výraznou chuť, ale to je jeho výhoda – dá se výborně kombinovat s rajčaty, paprikou, houbami a zejména s česnekem.
Poznatky vědeckého výzkumu a praktická doporučení zpracoval Robert Žižka.