Mýty o vitamínu B12 | Prameny zdraví

Mýty o vitamínu B12

Podle článku zveřejněného na webových stránkách National Library of Medicine si „lidské tělo uchovává zásoby vitamínu B12, které mu vystačí na několik let. Nedostatek tohoto vitamínu je tedy extrémně vzácný. Nicméně lidé, kteří konzumují striktně vegetariánskou stravu a nejí ani vejce a mléčné výrobky, mohou potřebovat doplňky s vitamínem B12.“

Mýty o vitamínu B12

Rubrika: Vitamíny a minerály | Typ článku: Články

Domnívám se, že mnoho čtenářů těchto řádek dá výše uvedené citaci zapravdu. Vím, že mnoho vědců, včetně mnoha z těch, kteří se specializují na vegetariánství, s tím taktéž souhlasí. Napsal to ostatně lékař a bylo zveřejněno na stránkách spravovaných renomovanou institucí. Přesto se zde setkáváme s několika oblíbenými mýty o vitamínu B12. Za prvé, že nedostatek vitamínu B12 je extrémně vzácný, za druhé, že lidé mají v těle zásobu vitamínu B12 na několik let, a za třetí, že pouze ti, kteří konzumující striktně vegetariánskou (tedy čistě rostlinnou) stravu mohou potřebovat doplňky stravy s vitamínem B12.

Nedostatek vitamínu B12 rozhodně není vzácný, naopak je velmi běžný. Je sice pravda, že lidé mají schopnost nastřádat si tohoto vitamínu značné zásoby, ale jak můžeme vědět, do jaké míry je tato zásobárna u určitého člověka naplněná? (Co víc, množství uloženého vitamínu B12 může být ve skutečnosti irelevantní.) Všichni vegetariáni mají zvýšené riziko nedostatku B12. Tento nedostatek souvisí s nedostatečným příjmem vitamínu, proto všichni vegetariáni, nejen vegani, potřebují užívat doplňky s vitamínem B12. Nedostatečná hladina vitamínu B12 navíc není omezená jen na ně. Existuje celá řada dalších skupin obyvatelstva, které jsou ohroženy zvýšeným výskytem nedostatku B12.

Např. dr. Allenová ve svém článku zveřejněném v  časopise American Journal of Clinical Nutrition uvádí: „Nedostatečná hladina vitamínu B12 a vyčerpání jeho zásob představuje po celém světě běžný problém, a to zejména u starších osob. V minulosti byla rozšířenost tohoto problému podceňována.“

Je pravda, že lidské bytosti mají kapacitu na to, aby shromáždily takové zásoby vitamínu B12, které mohou vydržet možná i několik let. To ovšem za předpokladu, že člověk nemá žádné potíže s vylučováním žaludečních sekretů, kyseliny chlorovodíkové, pepsinogenu a vnitřního faktoru. Pokud je vše v pořádku, pak může být vitamín B12 naším tělem recyklován. K recyklaci dochází, když uložený vitamín B12 vstoupí do trávicí soustavy a je následně opětovně vstřebán do krve.

Vitamín B12 se nicméně váže na několik různých transportních proteinů, které ho v těle dále přemisťují. U lidí majících problémy s nedostatečným vstřebáváním vitamínu B12 (například starší lidé nebo lidé po operaci trávicí soustavy) je přitom možné, že vůbec žádný vitamín B12 v jejich těle není takto přemisťován. Proto může mít i člověk s velkou zásobou vitamínu B12 jeho nedostatek.

Moderní studie vyhodnocující změny v biomarkerech statusu vitamínu B12 v tělech vegetariánů a/nebo veganů ukázaly, že nemusí trvat mnoho let, než dojde k rozvoji nedostatku vitamínu B12 v těle. V první studii tohoto druhu byli lakto-ovo-vegetariáni požádáni, aby se zdrželi konzumace veškerých potravin živočišného původu a jedli čistě veganskou stravu. To znamená, že před studií docházelo k přísunu vitamínu B12 ze stravy prostřednictvím mléčných výrobků a vajec, ale za jejího trvání již nikoliv. Během pouhých dvou měsíců hladiny vitamínu B12 v krevním séru poklesly ve skupině třinácti účastníků o 34,5 % a v další skupině čítající deset účastníků o 33,9 %.

V jiné studii byli účastníci živící se nejméně dva roky vegansky a během té doby užívající doplňky stravy s 3 až 10 μg vitamínu B12 denně nebo 2 000 μg týdně, požádáni, aby užívání těchto doplňků pro účely studie ukončili. Výsledkem bylo, že nepřijímali prakticky žádný vitamín B12. Během tří měsíců se průměrná hladina vitamínu B12 v krevním séru snížila o 24 %. Podobně výrazný účinek se projevil také na hladině homocysteinu v krvi, ta se zvýšila z 13,7 μmol/l na 15,2 μmol/l.

Obdobné výsledky přinesla i jiná studie provedená na starších nevegetariánech zveřejněná v odborném časopise European Journal of Clinical Nutrition. Dr. Essuen a jeho kolegové měřili účinky podávání 1 000 μg vitamínu B12 denně starším lidem s „lehce“ nedostatečnou hladinou tohoto vitamínu. Pokus trval šest měsíců. Po šesti měsících tito lidé už doplňky s vitamínem B12 dále neužívali. V porovnání s koncem období užívání doplňků hladina vitamínu B12 v krvi během sedmi následujících měsíců klesla průměrně o 47 %. Průměrná koncentrace kyseliny mythylmalonové, nejpřesnějšího ukazatele statusu B12 v těle, stoupla během tří měsíců po ukončení užívání doplňků stravy o 15 % a o 50 % za sedm měsíců.

Výše zmíněné příklady dokládají, že se nelze spoléhat na dlouhou, natož letitou, výdrž zásob vitamínu B12 v těle, a očekávat pokles hladin na nedostatečné hodnoty až během několika let. Tyto příklady naopak ukazují, jak rychle se ve skutečnosti nedostatek této živiny může dostavit. Měli bychom také brát v potaz, že se tento nedostatek vyvíjí v několika krocích. Na počátku je nedostatečný příjem živiny nebo její špatné vstřebávání. Poté dojde k vyčerpání zásob v buňce a/nebo tkáni. Až tehdy můžeme zjistit z biomarkerů zmíněných výše (například kyselina methylmalonová), že je B12 v těle nedostatek. Příznaky nedostatku B12 v těle pak přicházejí až v poslední fázi rozvoje nedostatku. U lidí s nedostatečným příjmem nebo narušeným vstřebáváním vitamínu B12 tak může dojít k poškození zdraví ještě dříve, než jim vůbec někdo vyhodnotí status B12 v těle. Nízká hustota kostní hmoty, křehkost kostí, ateroskleróza nebo atrofie mozku, to jsou všechno příklady projevů, jež jsou jen zřídka připisovány nízkému množství vitamínu B12 v těle.

Mnohým veganům bývá řečeno, že mohou získat dostatek vitamínu B12 z bakterií, které žijí v jejich tenkém střevě a/nebo ústní dutině. Jeden můj přítel mi řekl, že univerzitní profesor ve své přednášce lidem vyprávěl o přínosech odkládání čištění zubů po jídle. Údajně by měly bakterie žijící na lidských zubech tento čas využít k syntéze vitamínu B12. Jeden autor prohlásil toto: „Bylo dokázáno, že některé druhy bakterií schopné osídlit lidské tenké střevo dokáží vyrobit nezanedbatelné množství biologicky aktivní formy vitamínu B12.“

Doporučovat někomu, aby si nečistil zuby ve snaze umožnit bakteriím žijícím na zubech tvorbu vitamínu B12, je ale zavádějící, nehygienické a nezdravé. Kdyby opravdu bakterie rostoucí na povrchu zubů a v tenkém střevě dokázaly vyrobit dostatek vitamínu B12 na to, aby pokryly naše potřeby, proč by pak byl nedostatek tohoto vitamínu tak rozšířený?

Vegetariánům je často tvrzeno, že mohou získat vitamín B12 z fermentovaných sójových výrobků. Prodejny se zdravou výživou prodávají „živé“ doplňky stravy s vitamínem B12 vyrobené z rostlin. Zde se setkáváme s ještě jedním oblíbeným mýtem. Jak tomu je skutečně, zjistíme v citaci od Victora Herberta: „Zkoumali jsme několik typů tempehů, kdy výrobce uváděl, že porce 110 gramů tempehu pokryje 160 % doporučené denní dávky vitamínu B12. Pomocí diferenciální radioanalýzy jsme zjistili, že se v tempehu nenacházel prakticky žádný vitamín B12. Také jsme zkoumali spirulinu, která je prodávaná v prodejnách zdravé výživy jako zdroj vitamínu B12; prakticky žádný jsme však v těchto produktech nenašli. To, co výrobci považují za vitamín B12, jsou skoro výhradně jeho neaktivní analogy, které mohou naopak blokovat metabolismus B12. Máme podezření, že lidé užívající spirulinu jako zdroj vitamínu B12 mohou zakusit příznaky jeho nedostatku rychleji, protože neaktivní analogy obsažené ve výrobku blokují metabolismus B12 v laboratorních kulturách – a my se domníváme se, že i v živých lidských bytostech.“

Aktivní formu vitamínu B12 nenajdeme v ničem, co roste ze země. Vitamín se ukládá pouze v živočišných výrobcích, kde je všudypřítomný.

Prvním krokem ke změně je uvědomění si problému. Naše víra a přesvědčení ovlivňují naše chování. Všechny popsané mýty zametají tento problém pod koberec. Všechny nás chtějí přesvědčit, že si s nedostatkem vitamínu B12 nemusíme dělat starosti. Mnoho zveřejněných případových studií a emailů, které mi zaslali lidé, u nichž se objevily zdravotní potíže z nedostatku vitamínu B12, mi však ukazuje, že víra v tyto mýty může mít někdy závažné zdravotní důsledky.

Jestliže jste věřili jakémukoliv z výše popsaných mýtů a/nebo patříte do jakékoliv skupiny se zvýšeným rizikem nedostatku B12, důrazně vám doporučuji nechat si provést krevní test a vyhodnotit svou hladinu vitamínu B12, případně začít užívat doplňky s tímto vitamínem – klidně i bez předchozího provedení tohoto testu.

Z knihy Romana Pawlaka Vitamín B12. K vydání připravují Prameny zdraví.

Počet přečtení: 582 Datum: 2. 8. 2021