Máslo je lepší než umělé tuky | Prameny zdraví

Máslo je lepší než umělé tuky

„Radši k tobě nepůjdu, ty bys mi určitě zakázala máslo,“ obává se občas někdo přijít ke mně do poradny. Někteří výživáři proti němu brojí, takže se máslo považuje skoro za tabu. Já osobně si myslím, že když ho nejím často, proč si na něm nepochutnat. Určitě je přírodě blíž než některé margaríny. Taky jsem se dočetla, že by se nemělo konzumovat máslo již jednou rozehřáté. To asi proto, aby nebylo přepálené. Ovšem určitě si vzpomínáte, jak je uchovávaly naše babičky. Máslo takzvaně přepouštěly – pomalým, mírným varem jej zbavovaly vody a všeho, co by se v něm mohlo kazit. Občas si je také připravuji z dobrého domácího mléka «ze dvora».

Máslo je lepší než umělé tuky

Rubrika: Oleje a tuky | Typ článku: Encyklopedie

Tohoto způsobu užívají také Indové, když vyrábějí ghí – to je taky takové přepuštěné máslo. Má tu výhodu, že dlouho vydrží – tedy teoreticky – u nás moc ne, protože nám chutná. Myslím tím, že jen tak nežlukne, a to i když je mimo ledničku. Indové je dokonce považují za léčivé – nejen vnitřně, ale i zevně. Hlavně jej ale používají do pokrmů – je základem zeleninových jídel typu sabdží: na ghí se dá zelenina či brambory, rozdusí se a ochutí kořením – př. garam masalou. Moc dobré, zdravé, nenáročné a dá se to dělat v jednom hrnci. Tímto máslem také potírají obilné placky, které se připravují nasucho. Taky zdravá «ňamka».

Pokud však chcete ze své stravy másla ubrat, můžete si připravit třeba «jáhlové máslo»: Umixujete vařené jáhly a přidáte umixované oříšky. Taky dobrá pomazánka.

A ještě poznámka: Je to takový strašák civilizace – vysoký cholesterol. A my často zjednodušujeme: hodně tuku rovná se hodně cholesterolu. Jenže ono je to poněkud složitější. Tak třeba Eskymáci si v krajinách plných sněhu a ledu těžko mohou pěstovat zeleninu, takže se živí hlavně masem a tudíž toho tuku v potravě mají opravdu hodně. A přesto kypí zdravím. Tak to platí také o dalších přírodních civilizacích. Ovšem jen do doby, než se začnou stravovat západním způsobem. Jakmile zařadí do svého jídelníčku všelijaké dobroty včetně cukru, začne se jim dařit podstatně hůře. Místo živočišných tuků začnou jíst ztužené tuky. Brambůrky a koblihy jsou jich plné. Jenže naše tělo, zdá se, právě tyhle tuky, dlouhým zpracováváním tak vzdálené přírodě, nemá rádo. Říkalo se, že jsou zdravější než sádlo a máslo, ale nejspíš tomu tak nebude. Paradoxně cholesterol vzrůstá u lidí, kteří margaríny používají. Se ztužováním se začalo v roce 1912 a margaríny se začaly hojně využívat tak kolem roku 1920. Před první světovou válkou se na cévní choroby umíralo jen zřídka, zatímco dnes… Vždyť víte.

Z osmiletého zkoumání 85 tisíc žen na Harvard Medical School vyplynulo, že ženy, které jedly margarín, měly zvýšené riziko ischemické choroby srdeční. Co teď? Margarín nebo sádlo či máslo? Všeho s mírou. Nejlepší bude vzít rozum do hrsti a vrátit se blíž k přírodě a zajet si pro máslo «ze dvora». Je to v podstatě pravé poctivé máslo, jako bývalo v dobách mých předků. Vím, kde a jak krávu chovají, takže mám v podstatě bio máslo. Kdybych si podobné kupovala s nálepkou bio, asi bych se nedoplatila. Někomu takové máslo nechutná. Ano, je výrazné. Chutná po pravém mléku a ne po vodě. Jenže mně už zase nechutná ten tuk bez chuti. Na trhu sice je i dobré máslo, ale když ho neúnosně zdražili, přestala jsem ho kupovat. Když známým kráva dobře dojí, mažu si chleba máslem. Když dojí méně, než potřebujeme, mažu chleba sezamovou pastou nebo kokosovým tukem nebo ho prostě nemažu. Peču chleba i s množstvím semínek, takže suchý není.

Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.

Počet přečtení: 2 938 Datum: 5. 4. 2016