Kdoule | Prameny zdraví

Kdoule

Těm, kteří kdouli neznají, by mohla připomínat hrušku, ale po prvním kousnutí by zjistili, jak velice se mýlili; kdoule je totiž tak kyselá, že se skoro nedá jíst. Vyrábí se z ní však velmi chutné želé, které našlo oblibu u dětí.

Kdoule

Rubrika: Ovoce | Typ článku: Encyklopedie

Zatímco syrová kdoule obsahuje „jen“ 13 % sacharidů, želé jich má více než 50 %, protože se do něj přidává velké množství cukru. Kdoule je celkem bohatá na vitamin C a E a na minerály jako draslík, železo a měď.

To, že má kdoule na střeva stahující a protizánětlivý účinek, je způsobeno dvěma látkami. Pektin je rozpustná vláknina, která zklidňuje střeva a ulehčuje jejich pohyby. Taniny vysušují střevní sliznici a zmírňují její záněty.

Kdoule prospívá dětem i dospělým, kteří mají problém udržet stolici nebo trpí nadýmáním, a je vhodná též jako zákusek či rychlé občerstvení. Doporučuje se jako první tuhá potrava po akutní fázi průjmu způsobeného gastroenteritidou (zánětem žaludku a tenkého střeva) nebo kolitidou. Pektin v kdoulích pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Jelikož je kdoule velmi kyselá, nedá se v syrovém stavu vůbec konzumovat. Obvyklá úprava kdoulí je do podoby želé. Nejprve se kdoule uvaří ve vodě, následně se rozmixuje na kaši, do níž se přidá tolik cukru, kolik sama váží. Do želé je lépe přidávat hnědý cukr, protože je bohatší na minerály a tak zdravější než běžně používaný bílý cukr.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 6 929 Datum: 21. 1. 2009