Bůh vedl lid oklikou

Někdy se může stát, že nás Bůh sice vede po cestě našeho života, ale vede nás oklikou. Máme za to, že jde o cestu zbytečnou, zbytečně dlouhou, protože je přece jasné, že existuje cesta kratší, snad i pohodlnější. Jít jinudy je přece rozhodně lepší. Při řešení nějaké životní záležitosti tak můžeme mít pocit, že to Bůh mohl udělat rozhodně jinak. Rychleji, jednodušeji, přímočařeji… Ale On to tak neudělal. Proč? Protože by to nebylo pro nás vhodné. Existuje takové úsměvné pořekadlo: „máme čas, pojedeme zkratkou“. Ano, někdy to, co se jeví jako zkratka, může být velmi riskantní, časově náročnější a mnohem obtížnější.

Bůh toto všechno ví. Má o nás starost. Proto nás někdy nevede kratší cestou. Ale skutečností je, že nikdy se od nás nevzdálí. Pokud máme pocit, že snad dnes můžeme jít nějakou životní zkratkou, nechme se vést Bohem, i kdyby jeho cesta byla v našich očích oklikou.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.