Jak nezemřít na depresi | Prameny zdraví

Jak nezemřít na depresi

Těžká deprese patří k nejčastěji diagnostikovaným duševním chorobám. Depresivní poruchou v České republice trpí přes půl milionu obyvatel, z nichž více než 100 000 je ambulantně léčených.

Jak nezemřít na depresi

Rubrika: Stres a psychika | Typ článku: Články

Výzkum Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN z roku 2014 odhalil, že 31 % české populace se někdy v průběhu života potýkalo s depresí. Až 15 % nemocných se pak odhodlá ke konečnému řešení, tedy k sebevraždě. Tímto číslem se Česká republika řadí ve světovém žebříčku v počtu sebevražd na 27. příčku.

V moderní době všichni občas pociťujeme smutek. Jakožto lidé cítíme celou škálu emocí. Deprese však není jen smutek. Charakterizují ji týdny trvající špatná nálada či skleslost, nezájem o činnosti, jimž jsme se dříve rádi věnovali, ztráta nebo naopak nárůst tělesné hmotnosti, únava, nepatřičné pocity viny, obtížná koncentrace a neustále se vracející myšlenky na smrt.

Těžká deprese je skutečně život ohrožující onemocnění.

Dobré duševní zdraví však není jen „absence jakékoli choroby“. Lidé, kteří netrpí depresí, nemusí být automaticky šťastní. Na téma zdraví a deprese bylo publikováno dvacetkrát více studií než na téma zdraví a štěstí. V poslední době nicméně vznikla oblast „pozitivní psychologie“ zaměřující se na souvislosti mezi optimálním duševním a fyzickým zdravím.

Čím dál více důkazů svědčí o tom, že psychické zdraví a pohoda jsou spjaty s nižším rizikem vzniku fyzického onemocnění. Ale co bylo dříve? Jsou lidé zdravější, protože jsou šťastní, anebo jsou šťastnější, protože jsou zdraví?

Prospektivní studie sledující jedince v průběhu delšího časového úseku zjistily, že lidé od narození zdravější také v lepším fyzickém stavu opravdu umírají. Z výsledků analýzy sedmdesáti takových výzkumů o úmrtnosti vyplynulo, že „psychické zdraví a pohoda mají příznivý účinek na přežití ve zdravé i nemocné populaci“. Zdá se, že ti šťastnější žijí déle.

Duševní zdraví je zřejmě jednou z podmínek dobrého fyzického stavu. Proto je nesmírně důležité, abyste jedli stravu, jež příznivě působí na vaši mysl a tělo. Běžné potraviny – počínaje zelenou listovou zeleninou a konče obyčejným rajčetem ze zahrádky – pozitivně ovlivňují chemické procesy v mozku a pomáhají odvrátit depresi. Dokonce i samotné čichání k obyčejnému koření může zlepšit váš emoční stav.

Depresi se však nevyhnete jen pojídáním zeleniny. Některé potraviny obsahují látky, jež naopak riziko vzniku deprese zvyšují. Patří k nim například kyselina arachidonová, látka podporující zánětlivé stavy a vyskytující se především v kuřecím mase a vejcích. Zhoršuje náladu v důsledku zánětů v mozku.

Kyselina arachidonová

Výzkumy týkající se emocí a stavů nálady u lidí konzumujících převážně rostlinnou stravu naznačují, že menší množství masa ve stravě prospívá nejen fyzickému, ale i duševnímu zdraví. Z výsledků vyplynulo, že účastníci výzkumu preferující stravu na rostlinné bázi se musejí vyrovnávat s daleko menším počtem negativních emocí než milovníci masa. Navíc ti, kdo se stravovali lépe, měli podle svých slov více elánu do života.

Vědci mají pro tyto výsledky dvojí vysvětlení. Jednak lidé, kteří dbají na lepší stravu, se cítí šťastnější zřejmě proto, že jsou zdravější. Rostlinná strava nejenže snižuje riziko vzniku mnoha hlavních smrtelných chorob, ale také různých nepříjemných neduhů, mezi něž patří hemeroidy, křečové žíly a vředy. Lidé holdující rostlinné stravě jsou méně často hospitalizováni a čelí polovičnímu riziku, že budou muset v důsledku svých chorob brát léky jako sedativa, aspirin, inzulin, léky na krevní tlak, analgetika, antacida, laxativa nebo prášky na spaní.

Další vysvětlení, s nímž vědci přišli, je přímočařejší. Je možné, že prozánětlivá složka v podobě kyseliny arachidonové vyskytující se v živočišných produktech „nepříznivě ovlivňuje duševní zdraví v důsledku množství neurozánětů“. Lidské tělo metabolizuje kyselinu arachidonovou na nejrůznější zánětlivé chemické látky. Blokováním přeměny kyseliny arachidonové na tyto zánětlivé procesy pak protizánětlivé léky, jako aspirin a ibuprofen, ulevují od bolesti a otoků. Duševní zdraví milovníků masa tak bylo možná zrazeno zánětem v mozku.

Nemůžeme samozřejmě tvrdit, že zánět je vždy špatný. Když si zadřete třísku, její zarudlé, horké a oteklé okolí je známkou toho, že vaše tělo hromadí kyselinu arachidonovou, aby zánětlivá reakce zažehnala infekci. Vaše tělo si ale dokáže vyrobit veškerou potřebnou kyselinu, a proto ji není třeba přijímat ještě ve stravě. V tom kyselina arachidonová připomíná cholesterol, další nezbytnou látku, kterou si tělo dokáže produkovat v dostatečném množství samo. Nadměrné množství přijímané se stravou může narušit vnitřní tělesnou rovnováhu. V tomto konkrétním případě vědci nabyli dojmu, že kyselina arachidonová by mohla narušovat emoční stav organismu. Některá data naznačují, že lidé s vyšší hladinou kyseliny arachidonové v krvi mohou mít vyšší sklon k sebevraždám a epizodám těžké deprese.

Hlavním zdrojem kyseliny arachidonové jsou vejce, kuřecí, hovězí a vepřové maso a ryby, přičemž kuřecí maso a vejce jí obsahují více než ostatní uvedené potraviny dohromady. Jedno jediné vejce denně dokáže značně zvýšit hladinu kyseliny arachidonové v krvi. Milovníci masa přijmou v jídle asi devětkrát více této látky než lidé holdující rostlinné stravě.

Boj s depresí pomocí zelené zeleniny

O této statistice jste pravděpodobně ještě neslyšeli. Vyšší spotřeba zeleniny zřejmě snižuje riziko rozvoje deprese až o 62 %. Z článku v časopise Nutritional Neuroscience vyplývá, že konzumace většího množství zeleniny a ovoce má vesměs „neinvazivní, přirozené a levné terapeutické účinky na mozek“. Ale jak to?

Tradiční vysvětlení biologie deprese, tzv. monoaminová teorie, předpokládá, že deprese pramení z chemické nerovnováhy v mozku. Miliardy nervů v lidském mozku spolu navzájem komunikují prostřednictvím chemických látek zvaných neurotransmitery. Neurony (nervové buňky) se jeden druhého nedotýkají – proto vyrábějí a rozmísťují neurotransmitery, aby vyplnily štěrbiny mezi sebou. Hladinu důležité skupiny neurotransmiterů zvaných monoaminy, k nimž se řadí serotonin a dopamin, kontroluje enzym monoaminooxidáza (zkráceně MAO), který metabolizuje přebytečné monoaminy. Depresí postižení jedinci mají zřejmě zvýšenou hladinu monoaminooxidázy v mozku. Podle této teorie tudíž depresi způsobuje neobvykle malé množství monoaminových neurotransmiterů v důsledku zvýšené hladiny tohoto enzymu degradujícího neurotransmitery.

Antidepresiva byla vyvinuta s cílem pozvednout hladinu neurotransmiterů a tím vykompenzovat jejich urychlenou degradaci. Pokud je ale za vznik deprese zodpovědný enzym monoaminooxidázy, nestačilo by vyvinout lék, který by ho blokoval? Takové léky existují, ovšem s nebezpečnými vedlejšími účinky, z nichž nejvážnější je obávaný „sýrový efekt“. Ten může ve spojení s konzumací některých potravin (například určitých druhů sýrů, uzeného masa a kvašených potravin) potenciálně vyvolat fatální krvácení do mozku.

Kéž by existoval způsob, jak bezpečně blokovat enzym monoaminooxidázy. Ukazuje se, že řada rostlinných potravin, včetně jablek, bobulovin, hroznového vína, cibule a zeleného čaje, obsahuje fytoživiny, jež patrně přirozeně tlumí MAO. Totéž umí i hřebíček, oregano, skořice a muškátový oříšek. To by mohlo vysvětlovat, proč lidé holdující především rostlinné stravě trpí depresemi v menší míře.

I v běžném životě si můžete vyzkoušet, že čím více ovoce a zeleniny sníte, tím šťastněji, klidněji a aktivněji se ten den cítíte. Toto pozitivní naladění se může přenést i do dalšího dne. Nicméně aby vaše strava měla významný dopad na naši psychiku, je třeba sníst přibližně sedm porcí ovoce nebo osm porcí zeleniny denně.

Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi.

Počet přečtení: 275 Datum: 17. 11. 2021