Infarkt

·       Máte na mysli, že to, co jíme, se podílí na vzniku stavu, který posléze vede k infarktu?

Ne všechno, co jíme. Pouze přebytek tuku a cholesterolu. Problém, který se skrývá v pozadí, je kornatění a ucpávání se životně důležitých tepen, které zásobují srdce kyslíkem – proces, který je znám jako ateroskleróza. Lidé se rodí s čistými a pružnými tepnami, které by takové měly zůstat po celý život. Tepny mnoha lidí jsou však ucpávány cholesterolem, tuky a vápníkem, což je směs, která postupně tvrdne – až nakonec zabrání potřebnému přívodu kyslíku.

Během druhé světové války musela většina Evropanů změnit jídelní návyky od běžné stravy, která sestávala z masa, vajec a mléčných výrobků, k prostší stravě tvořené brambory, zrninami, luštěninami, listovou a kořenovou zeleninou. A výsledek? Dramatické snížení v počtu onemocnění aterosklerózou, které přetrvalo několik let.

·       Existují důkazy o tom, že vznik koronární nemoci srdeční souvisí s tím, co jíme?

Stovky studií z celého světa ukazují, že se vzrůstající spotřebou živočišných potravin vzrůstá nemocnost a úmrtnost na koronární nemoc srdeční, na infarkt myokardu. Infarkt myokardu je častý všude tam, kde je vysoká spotřeba živočišných potravin a prakticky se nevyskytuje tam, kde je nízká spotřeba živočišných potravin.

Japonsko je země, kde všechny přednosti a nedostatky civilizace jsou koncentrovány na malém prostoru. Je zde obrovská hustota obyvatel, přelidnění, ohromná města, vysoká úroveň techniky. Přesto se v Japonsku ještě po druhé světové válce infarkt myokardu prakticky nevyskytoval. To bylo v době, kdy Japonci ještě požívali svou původní stravu, která byla téměř bez masa, mléka a vajec. Keys popisuje, jak zde konali mezinárodní konferenci. Měli se dostavit nejuznávanější odborníci z USA. První z nich přijeli o týden dříve a spolu se svými spolupracovníky – předními japonskými lékaři – hledali v milionovém japonském městě jediný případ infarktu myokardu. Nemohli jej nalézt. Prohlíželi dokumentaci a stále nic. Už si mysleli, že odejdou s nepořízenou. Až náhle narazili na jeden případ. Postiženým byl Japonec, který se zcela nedávno vrátil z USA. Jedl tedy americkou stravu, která tehdy měla na celém světě nejvíce masa, mléka a mléčných výrobků, vajec.

Prakticky s úplnou jistotou můžeme prohlásit, že živočišné potraviny jsou hlavní příčinou nemocí srdce a cév v hospodářsky vyspělých státech světa.

·       Které skupiny obyvatelstva jsou riziku infarktu myokardu nejvíce vystaveny?

Stovkami studií z celého světa můžeme dokumentovat, že všude, kde je vysoká spotřeba masa, mléka a vajec, vysoká spotřeba živočišných potravin, čili všude, kde je vysoká spotřeba živočišných bílkovin, tam je i vysoká úmrtnost na infarkt myokardu, tam jsou obyvatelé velmi výrazně postiženi aterosklerózou.

A naopak, všude, kde je nízká spotřeba masa, mléka, vajec, nízká spotřeba živočišných potravin, čili všude, kde je nízká spotřeba živočišných bílkovin, tam je i nízká úmrtnost na infarkt myokardu, tam jsou obyvatelé málo postiženi aterosklerózou.

Není podstatné, že hlavní bezprostřední příčinou nejsou živočišné bílkoviny, ale saturované (nasycené) tuky a cholesterol. Cholesterol se nachází pouze v živočišných potravinách. Čili pouze v těch potravinách, které obsahují živočišné bílkoviny. Devadesát procent saturovaných tuků v naší stravě pochází z živočišných potravin. Čili z těch potravin, které jsou zdrojem živočišných bílkovin.

Ve stravě se živočišné potraviny, živočišné bílkoviny, živočišné tuky, saturované tuky, cholesterol vyskytují současně. Pokud jíme třeba maso, znamená to, že jíme současně živočišné bílkoviny, živočišné tuky, saturované tuky, cholesterol. Všechny tyto potraviny jdou skutečně ruku v ruce a není podstatné určovat, jak která z nich se o nemoci zaslouží. Můžeme prostě říci, že spotřeba komplexu živočišné potraviny (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce), živočišné bílkoviny, živočišné tuky, saturované tuky, cholesterol, tato spotřeba je spojena s mnohonásobně zvýšenou úmrtností na infarkt myokardu a se zvýšenou nemocností a úmrtností na důsledky aterosklerózy.

·       U kterých lidí je riziko infarktu nejvyšší?

Nejzranitelnější jsou lidé, kteří mají vysokou hladinu krevního cholesterolu, lidé, kteří mají vysoký krevní tlak, kuřáci. Všechny tyto rizikové faktory je však možné dostat pod kontrolu – změnou životního stylu.

·       Jak mohu poznat, jestli mám aterosklerózu?

Až do chvíle, kdy jsou vaše tepny vážně zúženy, nemusíte pociťovat žádné subjektivní potíže. Prvním příznakem onemocnění může být až srdeční záchvat. A pro až příliš velké procento lidí může být prvním varováním náhlá smrt.

·       Jaká opatření můžeme proti infarktu myokardu učinit?

V zájmu zdraví je co nejvíce snížit spotřebu živočišných bílkovin, živočišných potravin, masa, mléka a mléčných výrobků, vajec. To automaticky znamená snížit i spotřebu cholesterolu, živočišných tuků a saturovaných tuků. Kdybychom vůbec nejedli živočišné potraviny a kdybychom se stravovali opravdu zdravě, potom by pravděpodobně zůstal jen zlomek současné úmrtnosti na infarkt myokardu. Tak tomu ostatně bylo kdysi i u nás, než se strava výrazně změnila.

·       Jaký je tedy nejlepší postup?

Prevence. Nikdy není pozdě na to začít s prevencí. I když se již srdeční onemocnění rozvinulo, jak naznačuje přítomnost koronárních rizikových faktorů a dokumentují diagnostické testy, není ještě příliš pozdě na změnu životního stylu. Své tepny můžete vyčistit, snížit tak riziko předčasné smrti a prodloužit svá aktivní produktivní léta.

Začněte jíst stravu, která je chudá na tuky a cholesterol, ale bohatá na nerafinované komplexní uhlohydráty a vlákninu – začněte tedy jíst především hodně obilovin, zeleniny a ovoce. Tato strava dokáže snížit váš krevní cholesterol o 20-30 % a normalizovat cukrovku ve většině případů během čtyř týdnů. Když omezíte i příjem soli, pomůže vám tato strava rovněž normalizovat krevní tlak. Začněte se denně aktivně pohybovat a současně, pokud jste kuřák, pokuste se kouření omezit.