Hypertenze
Jaké hodnoty krevního tlaku se již považují za příliš vysoké?
Za vysoké se považují hodnoty krevního tlaku, které převyšují 140 (systolický), resp. 90 (diastolický) mm Hg. O hypertenzi mluvíme, dosahuje-li soustavná úroveň systolického krevního tlaku více než 160 mm Hg a/nebo diastolického krevního tlaku více než 95 mm Hg. Typickými příznaky tohoto stavu jsou únava, malátnost, bolesti hlavy, návaly horkosti, závratě. I když však necítíme žádné subjektivní obtíže, takovýto stav působí postupné zhoršování stavu cév – až do chvíle, kdy se může projevit cévní mozkovou příhodou (mrtvicí) nebo infarktem myokardu.
Jaké jsou příčiny vzestupu krevního tlaku?
Krevní tlak zvyšují některé typy nádorů, v pozadí může být rovněž onemocnění ledvin. V 80 % případů hypertenze však nelze určit žádnou organickou příčinu. Mluvíme pak o hypertenzi, která je vyvolávána současným působením více faktorů. Ukazuje se, že mezi nimi má největší význam příjem soli potravou. Vysoký krevní tlak je totiž u 80 % světové populace, v těch oblastech, kde je velmi nízký příjem soli, neobvyklým onemocněním. Naopak na místech, kde je příjem soli vysoký (jako např. v Japonsku anebo i u nás) nabývá onemocnění až epidemického charakteru a postihuje přibližně polovinu všech dospělých obyvatel.
My konzumujeme průměrně 15 až 25 gramů soli denně. To znamená 15-25x více než tělo potřebuje. A platíme za to – vysokým krevním tlakem, cévními mozkovými příhodami, selháním srdce a dalšími zdravotními problémy.
Jakým způsobem zvyšuje sůl krevní tlak, a tedy poškozuje zdraví?
Regulační tělní mechanismy se snaží vyrovnat přebytek sodíku tím, že zadržují v krevním oběhu větší množství vody. Srdce musí vyvíjet větší tlak, aby zvýšené nároky zvládlo – krevní tlak i zatížení srdečního svalu tedy začínají stoupat. Může se stát, že časem srdce přestane nadměrné zatížení, na které nebylo dimenzováno, zvládat. Přebytečná voda se začne zadržovat v některých tkáních ve formě otoků (mnozí lidé tak vlivem nadbytku sodíku zadržují v těle navíc až 2-3 litry vody). Snížení příjmu soli umožní mimo jiné tělu zbavit se této přebytečně váhy ve formě tekutin.
U některých lidí se škodlivé účinky nadbytečného příjmu soli neprojeví, avšak většina lidí je vůči nadměrnému přísunu soli zranitelná.
Každý druhý až třetí dospělý člověk má u nás dnes zvýšený krevní tlak. U lidí starších 65 let jsou to již dva lidé ze tří. V Japonsku, kde je průměrný příjem soli ještě vyšší než u nás, tomu odpovídá i ještě vyšší výskyt vysokého krevního tlaku. Cévní mozková příhoda, jedna z komplikací onemocnění vysokým krevním tlakem, je tam nejčastější příčinou úmrtí. V jiných společnostech, kde je příjem soli velmi nízký, je naopak hypertenze i v pokročilém věku prakticky neznámou nemocí.
Jaké jsou další příčiny zvyšování krevního tlaku?
Velmi silný účinek má hormon estrogen, který se nachází v antikoncepčních tabletách a používá se k zmírňování příznaků menopauzy. Tento hormon zadržuje v těle sůl a tedy i nadbytečné tekutiny. Výsledkem jeho požívání je tedy vzestup krevního tlaku. Zúžené nemocné cévy nutí tělo zvyšovat krevní tlak v úsilí dopravit buňkám kyslík a výživné látky. Určité procento případů hypertenze má na svědomí alkohol. Téměř každý člověk, který má výraznou nadváhu, začne dříve nebo později trpět také vysokým krevním tlakem.
Jakou roli hrají léky proti hypertenzi?
Během několika minulých let se objevila celá řada nových léků, které účinně snižují krevní tlak. Některé z nich mohou zachránit život. Většina jich nabízí okamžité účinky – rychlé řešení nepříjemné situace, tedy řešení, které všichni tak milujeme. Rozebereme-li však účinky těchto léků trochu podrobněji, zjistíme jisté znepokojující skutečnosti.
Tyto léky hypertenzi neléčí, pouze ji drží pod kontrolou a v mnoha případech je třeba je brát až do konce života. Mají mnohé nepříjemné vedlejší účinky, mezi ty hlavní patří únava a deprese. Chrání sice proti mozkové mrtvici, ale nechrání proti ateroskleróze (ucpávání srdečních cév). Její rozvoj mohou dokonce podporovat a podobně mohou napomáhat i rozvoji cukrovky a dny.
Nemusejí lidé, kteří užívají na vysoký krevní tlak diuretika, tato brát až do konce svého života?
Dnes víme, že až 85 % pacientů s hypertenzí se může bez diuretik obejít – omezí-li v potravě množství soli a (současně) množství tuku. Řada rozsáhlých vědeckých studií ukázala, že jednoduché změny ve stravě a v životním stylu mohou během několika týdnů příznivě ovlivnit hypertenzi i bez nasazení léků. Dalšími účinnými opatřeními je vyřazení alkoholu a zařazení pohybu (který snižuje krevní tlak omezováním periferního cévního odporu).
Většina lidí s mírnou hypertenzí by mohla normalizovat svůj krevní tlak pouze výrazným snížením celkového příjmu soli. Strava s nízkým obsahem soli má kromě vlivu na snížení krevního tlaku příznivý účinek i na předmenstruační syndrom, při bolestech hlavy, některých depresích a snižuje vodnatelnost při srdeční nedostatečnosti.
Lidé, kteří až dosud brali léky na snižování krevního tlaku a kteří se rozhodnou pro změnu životosprávy, by si ovšem neměli hrát na lékaře a dávkovat si léky sami, případně je vysazovat jen podle vlastního úsudku. Měli by se v každém případě poradit ohledně nejlepšího dalšího postupu se svým ošetřujícím lékařem.
Jaký je bezpečný příjem soli?
Většina lidí je velmi překvapena, když se dozví, kolik sodíku (soli) tělo ve skutečnosti potřebuje. Vzhledem k tomu, že v potravinách v přirozeném stavu se již nějaký sodík nachází, je to průměrně pouze asi půl gramu neboli jedna desetina čajové lžičky soli denně.
Jakým potravinám s vysokým obsahem soli bychom se měli vyhnout?
Jedna čajová lžička kuchyňské soli (NaCl) obsahuje asi 5 000 mg soli, jedna čajová lžička sójové omáčky obsahuje asi 2 500 mg soli. Některá běžně používaná ochucovadla jsou skutečnými slanými bombami. Například tři čajové lžičky kečupu obsahují 1,100 mg soli. Porce špaget s kečupem (a obvykle s již také přesoleným sýrem) tedy sama o sobě znamená již několikanásobné převýšení potřebného denního množství soli v potravě.
Mnohé potraviny, které jsou v přirozeném stavu z hlediska obsahu soli neškodné, po rafinaci, tedy průmyslovém zpracování, zvyšují svůj obsah soli mnohonásobně. Přítomnost soli v těchto rafinovaných potravinách si přitom vůbec nemusíme uvědomit. Například jeden velký brambor může obsahovat 20 mg soli, 150 g bramborových lupínků však i 3 500 mg soli, jedno rajče 35 mg soli, půl šálku konzervovaného rajčatového protlaku i 1 950 mg soli, sklenice mléka 300 mg, dva plátky sýra však i 2 000 mg soli.
Jezme větší množství syrového čerstvého ovoce a zeleniny, tedy potravin, které nepotřebují dosolovat a které současně zvyšují zásoby draslíku, který pomáhá snižovat krevní tlak. Jíme-li výrobky rychlého občerstvení, snažme se vyhledávat takové, které neobsahují sůl (například zeleninové sendviče ve speciálních prodejnách zdravé výživy). Zeleninu nerozvařujme. Budeme-li ji jíst ještě křehkou, obejdeme se s menším množstvím soli. Jídla namísto solí ochucujme citrónovou šťávou, čerstvým kořením, petrželkou, česnekem, cibulkou a jiným nedráždivým kořením.
Vyhýbejme se rafinovaným potravinám a instantním výrobkům (např. čokoládový pudink obsahuje ještě více soli než bramborové lupínky), uzeninám, konzervám (např. pouhá jedna polévková lžíce konzervovaného hrášku může obsahovat tolik sodíku jako 2,5 kg čerstvého hrášku) i masu. Jezme méně sýrů a dokonce i méně slazených cereálií (které rovněž obsahují nadbytek soli). Dávejme si pozor na přesolené pečivo, výrobky rychlého občerstvení, kypřící prášky do pečiva, MSG (mono-sodium-glutamát).
Průměrný dospělý zkonzumuje ročně skoro 8 kilogramů soli. Již snížením tohoto množství na čtvrtinu bychom učinili velký krok na cestě ke zdraví.
Lundington, Diehl