I stárnout můžeme lépe | Prameny zdraví

I stárnout můžeme lépe

Pochopitelně, stárneme neradi. Lépe je být stále mladý, myslíme si. Ale čas je neúprosný - populace dříve narozených se neustále rozrůstá; stále přibývá lidí starších 65 let. Proto se nabízí otázka, jaké jsou pro tuto generaci v dnešní době vyhlídky?

I stárnout můžeme lépe

Rubrika: Dlouhověkost | Typ článku: Články

V poslední době sílí trend určovat stáří lidí spíše podle jejich intelektuálních a sociálních schopností než podle věku. To, jak jsme na tom, určuje spíš naše zdraví než věk.

Stáří si nejvíce uvědomíme ve chvíli, kdy nám nemoc nebo určitá nezpůsobilost třeba i jen částečně znemožní vykonávat naše každodenní povinnosti. Někteří lidé zestárnou v relativně mladém věku - mezi ně patří obvykle ti, kdo jsou dlouhodobě nemocní, nebo ti, kdo utrpěli nějaké zranění anebo prožili něco zvlášť tragického. Mnozí z nich se úplně uzavřou do sebe a život pro ně ztratí smysl, ovšem jiní zase zůstanou duchem mladí a vitální až do vysokého stáří.

Říká se, že čím starší, tím lepší. Je to tak skutečně?
Záleží na tom, z jaké perspektivy to posuzujeme. Mládí je na tom lépe, pokud jde o fyzické síly, energii; obvykle má i méně zdravotních potíží. Ovšem člověk v pokročilém věku má zase více zkušeností, sebedůvěry, jeho náhled na věci je vytříbenější; cítí se rovněž svobodnější, vyrovnanější. Většina filozofů, skladatelů, malířů a spisovatelů vytvořila svá nejlepší díla právě v pozdějším věku.

Není zapomnětlivost špatným znamením?
U starých lidí je zapomnětlivost většinou zveličována. Stres nebo strach, stejně jako rychle se střídající zážitky či přetížení paměti, resp. nezájem o dění kolem může vést k zapomnětlivosti v každém věku. Deprese, která se vyskytuje u mnoha starších lidí, je často chybně diagnostikována jako senilita. Jen málo lidí postihne Alzheimerova choroba nebo jiná forma senilní demence (duševní choroba projevující se oslabením rozumových schopností). U většiny zůstává paměť zachována do pozdního věku, zvlášť pokud jsou aktivní a v dobré tělesné kondici.

Není to ale tak, že mnoho starých lidí skončí v domově důchodců nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné?
V severní Americe žijí v léčebnách pro dlouhodobě nemocné pouze 2 procenta lidí ve věku 64-75 let. Teprve po 85. roce života se toto číslo zvyšuje až na 20 procent. Podle dostupných statistik rovněž v České republice pouze 2,4 procenta lidí starších 60 let žije v domovech důchodců.

Tvořivou činností lze oddálit proces stárnutí. Pomáhá v tom také pravidelný pohyb, lepší porozumění principům správné výživy, nezanedbávání prvních příznaků onemocnění a pokroky moderní medicíny. Lidé dnes zůstávají fyzicky a mentálně čilí až do 80 či 90 let. Mnozí jsou přitom i sexuálně aktivní.

A ještě něco. Vědci dnes zjišťují, že radostný a pozitivní pohled na svět podporuje naši imunitu. Tento složitý obranný systém organismu hraje jednu z nejdůležitějších rolí při uchování dobrého zdraví. Moudrý Šalomoun již před staletími prohlásil: "Radostné srdce hojí rány." (Přísloví 17,22)

Z knihy dr. Diehla, dr. Ludingtonové, dr. Pribiše "Dynamický život".

Počet přečtení: 2 141 Datum: 14. 9. 2007