Hudba ovlivňuje život | Prameny zdraví

Hudba ovlivňuje život

Antický básník Homér doporučoval hudbu jako obranu před negativními vášněmi, jako jsou hněv, starost, strach nebo únava. Hudba podle něho představovala zdravý odpočinek pro duši i tělo.

Hudba ovlivňuje život

Rubrika: Stres a psychika | Typ článku: Články

Pythagoras údajně léčil hudbou duševní nemoci. K tomu účelu používal vlastní kompozice. Pro každou negativní emoci jinou melodii. „Hudba je morálním zákonem,“ napsal Platón. „Propůjčuje vesmíru duši, mysli křídla, rozlet představivosti, kouzlo smutku, veselí životu. Je esencí řádu a vede ke všemu dobrému, spravedlivému a krásnému, které je nedělitelné, a přesto oslňující, vášnivé a věčné.“

Slavný filozof Aristoteles oceňoval vliv hudby na utváření charakteru (tedy ovlivňování čelního laloku) již před mnoha staletími, když napsal: „Naslouchá-li člověk hudbě, která podněcuje vášeň, je naplněn touto vášní. Pokud takové hudbě naslouchá trvale a je jeho zvykem poslouchat hudbu nízkou (vulgární), celý jeho charakter se stane nízkým. Pokud člověk naslouchá špatné hudbě, bude z něj špatný člověk. Pokud naslouchá hudbě dobré, i on bude dobrý.“

Mnohé ze starověkých názorů na hudbu podporuje i současná věda. V časopise věnovaném léčbě rakoviny byl uveřejněn článek o tom, že vážná hudba má sedativní účinky: snižuje pocit úzkosti, optimalizuje rytmus a funkci mozku, pomáhá odpočívat, snižuje potřebu léků proti bolesti během léčby rakoviny nebo porodu, zlepšuje socializaci, potlačuje symptomy u „nezvladatelných“ psychiatrických pacientů.

Další studie věnovaná hudební psychoterapii prokázala, že hudba dokáže zlepšovat náladu a snižovat prožívaný stres. To se týká i zdravých jedinců, kteří vykazovali na škále nálady vyšší skóre. Po šesti muzikoterapeutických sezeních během dvanácti týdnů se u dobrovolníků (23–45 let) projevovala menší únava a méně depresivních symptomů. Každé muzikoterapeutické sezení trvalo přibližně 45 minut a pacienti při něm poslouchali vybrané sekvence vážné hudby. Zlepšení nebylo jen subjektivní. Úroveň stresového hormonu kortizolu v krvi u všech sledovaných poklesla.

V odborném časopise pro psychosomatické lékařství Journal of Psychosomatic Medicine se objevila zpráva o pacientech ve vyšším věku, kteří poslouchali hudbu během operace očí. Pacienti si sami vybrali z řady nahrávek od klasické kytary přes lidovou hudbu až po melodie ze 40. a 50. let minulého století. Ukázalo se, že díky vlivu tónů vykazovali během zákroku výrazně nižší tlak a pocit stresu.

Slavný neurochirurg Ben Carson považoval vážnou hudbu za tak důležitou, že si osobně vybral skladby, které budou doprovázet jeho slavnou „nemožnou“ operaci. Oddělení siamských dvojčat srostlých hlavami proběhlo úspěšně.

Specifický typ hudby vzbuzuje specifické emoce. Jak by fungovalo, kdybychom poslouchali státní hymnu během návštěvy toalety, pohřební pochod na svatbě, ukolébavku na slavnostní přehlídce nebo gregoriánský chorál při nakupování?

Role rytmu a hlasitosti

Vojevůdci odpradávna vědí, že burácející rytmus stimuluje fyzickou a emocionální reakci těla. Vířící bubny dokázaly ve vojácích vybudit odvahu před bitvou. Tamboři začínali zvolna a tiše (v rytmu lidského tepu) a postupně zesilovali a zrychlovali, jak se boj blížil. Tělesná reakce vyvolaná zvukem bubnů připravila tělo k boji nebo k útěku. Jak pravil starověký mudrc: „Hudba má sílu přimět nohy jít tam, kam by se hlava nikdy neodvážila.“

Hudba má schopnost vyvolat fyzickou reakci. Dokáže zvýšit krevní tlak a zrychlit srdeční činnost. Tělo pumpuje krev (a s ním kyslík) do svalů, aby při útoku podalo extrémní výkon. Dochází k zahuštění krve, aby se snížilo krvácení při možném zranění. Zvyšuje se hladina cholesterolu. Mozková aktivita směřuje k zostření smyslů a pozornosti. Začnou se potit dlaně, abychom dokázali snáz udržet zbraň v obraně před dravcem, i když nás žádný neohrožuje, což ovšem naše tělo neví. Právě zde spočívá největší problém. Naše tělo tyto fyziologické reakce zažívá, i když sedíme doma v křesle. A pro některé z nás je tento zážitek tak omamný, že si ho toužíme navodit znovu a znovu.

Moc dobře o tom vědí výrobci počítačových her. Proto nejpopulárnější hry nemusejí mít tu nejlepší grafiku, ale mají vždy tu nejlepší hudbu (založenou na rytmu blízkému srdečnímu tepu). Pulzující rytmus se zrychluje, jak se hra dostává do dramatičtějších fází, a tak se zmocňuje těla i mysli hráče. Hra se zrychluje, zvyšuje se hlasitost a tělo reaguje odpovídajícím způsobem. Tepnami pulzuje adrenalin a tělo produkuje endorfiny. Hráč je v euforii, kterou chce zažívat znovu a znovu. Rytmus a hlasitost hudby v akčních i dobrodružných filmech dokážou s tělem dělat neuvěřitelné věci. Je vědecky doloženo, že velmi hlasitá hudba, jaká zní třeba v multikinech, nebo jiné přehnaně hlasité zvuky brání mozku v optimálním fungování.

Helen Behová a Richard Hirst z Univerzity v Sydney zkoumali, jaký vliv má hlasitá hudba na řízení motorového vozidla. Ukázalo se, že při poslechu 85decibelové rockové hudby se o desetinu sekundy prodlužuje reakční doba na nebezpečí přicházející ze strany. Periferní vidění je pro řidiče velmi důležité a poslech hlasité rockové hudby zužuje zorné pole.

Otorinolaryngolog R. W. Cantrell zkoumal hladinu kortizolu (stresového hormonu) a cholesterolu u lidí, kteří byli třicet dní vystavováni zvukovým poryvům o síle 80 až 90 dB. Kortizol je velmi důležitý, pokud se dostaneme do nebezpečí, ale umělá stimulace jeho tvorby může přinést nechtěné vedlejší účinky. Mezi jinými například změny chuti, oslabení imunitního systému, zastavení regeneračních procesů v těle, poruchy spánku, a dokonce i osteoporózu.

Vysoká intenzita nízkofrekvenčních zvuků (HI/LF), a s tím se můžeme setkávat např. na sportovních zápasech nebo při koncertech moderní hudby, má schopnost ovlivňovat rozhodování a způsobit zmatek. (HI/LF) je nejen nebezpečné, ale také návykové.

Vylaďte svůj hudební jídelníček

Pro mozek je ideální vyvážená hudba. Když jeden prvek (třeba rytmus nebo hlasitost) převáží nad všemi ostatními (melodií a harmonií), stává se hudba škodlivou. I tak pozitivní věc, jako je hudba, nás může vychýlit z rovnováhy, pokud sama není vyvážená.

Někteří lidé si chtějí zjednodušit své uvažování a na otázku: „Jaká je dobrá hudba?“ odpovídají, že veškerá vážná nebo náboženská. Taková přehnaná generalizace ale není správná. Existují jistě kvalitní a povzbuzující náboženské písně, ale současně se pod tímto označením můžeme setkat i se skladbami založenými na hypnotickém, repetitivním a myšlení potlačujícím rytmu. To, že je hudba označována za náboženskou, ještě neznamená, že je pro mozek ideální.

Generalizace se nevyplatí ani v oblasti vážné hudby. Víme z dějin, že někteří skladatelé trpěli depresemi a duševní nerovnováhou. Hudba je vyjádřením emocí, a proto se v ní odrážejí i temné stránky duše. Taková je například hudba Sergeje Prokofjeva, plná disharmonických, nepravidelných pasáží převážně v mollové tónině.

Pro kognitivní výkonnost je nejvhodnější hudba založená na několika matematických pravidlech. Díky nim se mysl zklidní a získává pocit bezpečí a radosti. Melodická a dobře strukturovaná je například barokní hudba. Při poslechu Pachelbelova Kánonu v D dur na člověka dýchne klid, řád a přesnost a odchází s pocitem pokoje a uvolnění.

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 164 Datum: 7. 1. 2021