Život ve stínu…
Duševní zdraví Evropanů během pandemie utrpělo. Každý čtvrtý respondent v rámci výzkumu (cca 30 tisíc účastníků) mezi 15 evropskými zeměmi uvedl, že od vypuknutí pandemie se u něj výrazně zvýšila míra stresu – tento trend podle zprávy STADA Health Report 2022 pokračoval i další rok.
Nicméně
pandemie není hlavním viníkem, jelikož duševní zdraví evropské populace nebylo
ani na jejím začátku příliš dobré: i před vypuknutím pandemie míra osob, které
samy uváděly, že trpí syndromem vyhoření nebo často mají pocit, že jsou na
pokraji vyhoření, anebo jsou s tímto pocitem alespoň obeznámeny, vždy
přesahovala 50 %. Tento rok dosáhl evropský průměr historického maxima, a to
téměř 60 %.
Tato tendence je obzvláště
vysoká v rámci střední a východní části kontinentu. V České republice 16 %
populace uvedlo, že prošlo či prochází vyhořením, 19 % se cítí na pokraji
vyhoření a 26 % označilo, že blízkost vyhoření vnímalo, ale tento pocit
odezněl.
V celé Evropě jsou vyhořením
více ohroženy ženy (65 %) než muži (53 %). Lidé mladší 25 let (68 %) a mladí
profesionálové ve věku 25 až 34 let (72 %) se cítí být výrazně ohroženější než
všechny ostatní věkové skupiny, mezi lidmi staršími 55 let je potenciál
vyhoření mnohem nižší (22 %). Přibližně čtvrtina (24 %) všech evropských
respondentů ve věku do 35 let se domnívá, že je na pokraji vyhoření, což v
České republice v této věkové skupině uvádí 25 % dotazovaných a 18 % potvrdilo,
že již vyhořením prošlo. Asi nepřekvapí,
že syndrom vyhoření či pocit, že se k němu schyluje, podstatně výrazněji
potvrzují lidé, kteří mají finanční potíže.
Rostoucí míra stresu
Bez ohledu na to, že země v
průběhu tohoto roku zrušily řadu omezení souvisejících s covidem, značný počet
Evropanů hlásí od začátku pandemie rostoucí úroveň stresu. Více než jeden ze
tří respondentů (37 %) tvrdí, že se jejich úroveň stresu od první vlny covidu
výrazně zvýšila v porovnání s rokem 2021, z českých respondentů to potvrdilo
dokonce 40 %. Obecně lze říci, že ženy (43 %) pociťují větší stres než muži (30
%). Z hlediska věku se nejvíce pod
tlakem cítili lidé mladší 25 let (46 %), v České republice to je dokonce 51
%.
Špatná kvalita spánku
S nárůstem úrovně stresu roste i
počet Evropanů, kteří mají problémy se spánkem: více než každý třetí (35 %) si
stěžuje na špatnou kvalitu spánku, což je o 20 % více než v roce 2021. Pouze 22
% Evropanů tvrdí, že pravidelně spí celou noc nerušeně, což odpovídá i výsledku
v České republice.
Seznam viníků je dlouhý. V
průměru každého třetího účastníka průzkumu trápí v noci starosti s každodenními
problémy. Ženy (38 %) jsou výrazně častěji než muži (29 %) vystaveny myšlenkám
na každodenní dilemata. Pocity úzkosti jsou na druhém místě s 26 %. Finanční
starosti způsobují, že zhruba každý pátý Evropan (19 %) nemůže klidně spát.
Dalších 16 % si stěžuje na rušení hlukem zvenčí a 13 % na chrápání svého
partnera. Potřeba dojít si na toaletu nutí 15 % lidí vstávat během noci (v ČR
uvedlo tento důvod 20 % respondentů).
Co dělají Evropané pro řešení
těchto problémů?
Aby se vyrovnali se zvýšenou
úrovní stresu, snaží se každý druhý (53 %) dodržovat zdravou stravu, u českých
respondentů toto platí ve 43 % případů, a 42 % se zaměřuje na dodržování
spánkového režimu, o což se snaží Čechů více, konkrétně 47 %. Přibližně každý
třetí evropský respondent (32 %) směřuje svou přebytečnou energii do intenzivní
fyzické aktivity, u Čechů je to trochu méně (26 %). Užívání doplňků stravy pro zlepšení celkové
vitality se hodí 31 % odpovídajících, přičemž nejčastěji se na ně spoléhají
občané střední a východní Evropy (v ČR je to 40 %). Jen o málo více než pětina
Evropanů (22 %) se při podpoře svého psychického zdraví spoléhá na léky na
předpis. Při hledání vnitřní rovnováhy
pravidelně medituje 20 % evropských respondentů. Obecně lze říci, že ženy
pečují o své duševní zdraví více než muži, přičemž 90 % z nich se věnuje
alespoň jedné konkrétní aktivitě pro zlepšení své pohody.
Z podkladů ze STADA Health
Report připravila Tereza Procházková, BEST Communications.
Počet přečtení: 53
Datum: 15. 4. 2026