Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Housenka a motýl

„Housenka zvolna vysychá ve své kukle. Je v ní už hezkou řádku dní. Zabednila svá okna i dveře, a teď neví, jak se dostat ven.
|
Typ článku: Články

Já jsem byla tou housenkou. Vůbec jsem nevěděla, jaké to je být svobodná a mít život ve svých rukách. Celých třicet let jsem stále více podléhala svým vnějším i vnitřním zlozvykům. Tolik věcí se v mém životě pokazilo. Neustále jsem se sama sebe ptala: Proč se cítím být tak svázaná? Proč se nemůžu dostat ven ze své kukly? Cožpak umřu, aniž bych se dozvěděla, jaký je smysl mého života?

Kdysi dávno jsem se vdala a porodila dvě krásné děti. Od začátku bylo ale naše manželství plné napětí. Nevěděla jsem, jak se postavit k životu a jak proměnit negativa v pozitiva. Když jsem selhala, šla jsem do kuchyně a tam jsem udělala své obvyklé kolečko, které vedlo od lednice přes kredenc a mrazák zpět k lednici. S přibývajícími roky přibývaly i kilogramy. Pak jsem vstoupila do začarovaného kruhu držení diet — pět kilogramů jsem shodila a sedm přibrala. Nedokázala jsem udržet svou váhu. Rok za rokem jsem sváděla demoralizující zápas s kilogramy. Pár jsem jich shodila a pár zase přibrala. Moje vědomí vlastní hodnoty bylo na nule. ‚Chci se dostat ven! Chci se dostat ven!‘ opakovala jsem pořád dokola, ale východisko jsem nenacházela. Byla jsem uvězněná v kukle svých špatných návyků a depresí. Přestože mi to nahánělo strach, zdálo se mi, že jediným východiskem je smrt.

Nakonec jsem to vzdala. Byla jsem vyčerpaná, zmožená neustálými prohrami, unavená nenávistí k sobě samé. V zoufalství jsem začala volat: ‚Bože, prosím tě, pomoz mi, já to sama nezvládnu!‘ Po tvářích mi tekly horké slzy.

O dva měsíce později jsem odjela na letní dovolenou s nějakými křesťany. Ani nevím, proč jsem tam tehdy jela. Snad proto, že tam byly nějaké zdravotní přednášky. Jednu z nich vedl známý epidemiolog a kardiolog z Loma Lindy, který citoval výsledky výzkumů, jež dokládaly, že většině smrtelných civilizačních nemocí, jako např. ateroskleróze, diabetu II. typu, vysokému krevnímu tlaku a onemocněním srdce a cév, je možné předcházet — a dokonce je i léčit. Také hovořil o tom, že je možné více jíst a méně vážit. Řekl, že pokud člověk výrazně sníží příjem tuků, olejů, cukru, cholesterolu a soli a zvýší příjem celozrnných potravin, luštěnin, brambor, ovoce a zeleniny, může shodit nadbytečné kilogramy. S jistotou nás zasvěcoval do toho, jak je možné vyhnout se věcem, kterých se nejvíce obáváme. Po přednášce jsem jej vyhledala a vychrlila na něj svůj příběh, který už určitě slyšel nejméně tisíckrát.“

„Rozhodně to nevzdávejte,“ povzbudil mě. „To nejlepší máte před sebou!“

„Jak moc jsem jeho slovům chtěla uvěřit. Zasvitla mi naděje. Možná že se opravdu mohu opět stát ženou, kterou jsem kdysi bývala. Možná že mé manželství není beznadějně ztraceno. Když jsem se vrátila do svého pokoje, z mojí jiskérky naděje se stal jasný plamen. Se změnou životního stylu jsem začala hned při následujícím jídle. A druhý den ráno jsem se připojila ke sportovní skupince.

Rok, který následoval, byl rokem významných a velmi dramatických změn. Stará, obtloustlá, unavená a apatická ‚housenka‘ se začala měnit v energického, štíhlejšího, zdravějšího a šťastnějšího ‚motýla‘.

S novou nadějí se objevily i první touhy. Začala jsem si stanovovat životní cíle. Nejvíce jsem si přála, aby se upevnil můj vztah k Bohu. Uvědomila jsem si, že se mnou byl stále, ale celou dobu čekal, až mu dovolím zasáhnout do mého života. Toto poznání mi pomohlo zvýšit vědomí vlastní hodnoty a ozdravit mé manželství.

Po tělesné stránce jsem omládla. Bolesti, které mě dříve trápily, ustaly. Shodila jsem 15 kilogramů a pořád ještě hubnu. Můj krevní tlak se snížil na 120/70 a hladina cholesterolu klesla na 139 mg/dl (3.6 mmol/l). Pravidelně chodím na výlety a mám tolik energie, jako když mi bylo 21 let.

Když jsem vylezla ze své ulity, lidé si všimli mého nového já a začali se mě vyptávat. Byla to skvělá příležitost podělit se s nimi o to, co jsem se naučila. Často jsem nyní zvána k veřejným vystoupením, na kterých lidi seznamuji se svým příběhem a dávám jim cenné rady. Absolvovala jsem také kurz tvůrčího psaní na místní vysoké škole a začala jsem publikovat.

Nyní, když slavím čtvrté výročí svého vymanění se z kukly, nemůžu ani uvěřit, že jsem to byla já, kdo před čtyřmi lety v depresi a osamění pomýšlel na sebevraždu. Ačkoli jsem to opravdu byla já — moje mysl se od té doby zcela proměnila a získala jsem novou dávku energie a chuti pomáhat druhým.

Zjistila jsem, proč nejsou diety účinné. Když si totiž chcete udržet správnou tělesnou hmotnost, musíte změnit svůj životní styl. Jsem připravená podělit se o svou zkušenost s každým, kdo se cítí být příliš starý, unavený a bez energie na to, aby ve svém boji vytrval. Nejprve se zaměřte na své zdraví. Když dosáhnete zlepšení v této oblasti, začnou se zlepšovat i další věci.

Dr. Diehle, vy jste mi před čtyřmi roky řekl: ‚To nejlepší máte před sebou!‘ A měl jste pravdu! Musím říct, že to nejlepší opravdu přišlo. Díky tomu, že jsem se začala denně řídit zásadami zdravého životního stylu, stal se z tlusté housenky motýl.“

Poznámka: Grace přestala jíst téměř všechny rafinované a průmyslově upravované potraviny a nahradila je rostlinnou stravou.

Z knihy Hanse Diehla a Aileen Ludingtonové Umění žít zdravě. Vydal Advent-Orion.

Počet přečtení: 2438
Datum: 5. 3. 2015