Houby nejsou na houby | Prameny zdraví

Houby nejsou na houby

Lidstvo je po celé období své existence vystaveno interakcím celé řady mikroorganismů a chemických sloučenin, které se v přírodě běžně vyskytují (anebo které byly v posledních dvou stoletích uměle vytvořeny člověkem).

Houby nejsou na houby

Rubrika: Houby | Typ článku: Články

Lidský organismus je geneticky vybaven tak, že se dokáže proti těmto útokům obvykle ubránit - velká fyzická zátěž, alergie, zvýšená intenzita UV záření, každodenní stres a celá řada jiných škodlivých faktorů však tuto jeho přirozenou schopnost ohrožují.

Tyto skutečnosti vedou současného člověka k návratu k přírodě i k intenzivnímu zájmu o prohloubení jejího poznání - včetně poznání biologicky aktivních látek, které příroda produkuje. Mezi takové biologicky aktivní látky, které účinně napomáhají odstraňovat výše zmíněné negativní vlivy, patří skupina látek, které nazýváme imunomodulátory. Jedněmi z nejvýznamějších imunomodulátorů jsou tzv. beta - D - glukany, jejichž účinnost předčí celou řadu jiných známých látek s imunomodulačními účinky.

Jak bylo již před lety zjištěno, beta - D - glukany se nacházejí v buněčných stěnách vyšších rostlin a ve větším množství v semenech některých obilovin, jako např. ovsa a ječmene. (Příbuzné, avšak biologicky ještě účinnější, beta - D - glukany jsou obsaženy v buněčných stěnách vyšších hub, plísní a kvasinek.) Do lidského organismu přicházejí v podobě vhodné výživy, a to za předpokladu, že potraviny pro výživu nejsou drasticky mechanicky ani tepelně upravovány. V tomto směru je oprávněný návrat k celozrnnému pečivu, ke konzumaci müsli, různých výrobků s obsahem obilného šrotu atd.

Mnohem účinnější beta - D - glukany obsažené např. v kvasnicích nebo v houbách přicházejí tepelnou úpravou zčásti vniveč, neboť dochází k jejich degradaci. Tuto skutečnost podtrhuje fakt, že houby začaly být člověkem využívány prvotně jako léčivé prostředky ve formě obkladů nebo tinktur, mastí a prášků (bez tepelné úpravy) a teprve následně (po tepelné úpravě) začaly být využívány nutričně. Nejvíce informací o léčebných účincích hub pochází ze zemí jihovýchodní Asie, především z Číny a z Japonska, kde se nejúčinněji působící houby přirozeně vyskytují. Mnohé poznatky byly předávány a ověřovány tradičními postupy, později byly experimentálně ověřovány na zvířatech a zejména v posledních letech byly i úspěšně ověřeny na lidech.

Příkladem staré tradice, která byla dodatečně vědecky ověřena, může být jedna z hub s nejstarší historií pěstování - houževnatec jedlý (lentinus edodes), známý i pod japonským názvem shiitake. Slavný čínský lékař Wu Shui z období dynastie Ming o této houbě napsal, že pomáhá uchovat zdraví a životní sílu, léčit chřipku, zlepšovat cirkulaci krve a snižovat krevní tlak. Nedávné vědecké výzkumy prokázaly, že houba skutečně obsahuje látky příznivě působící na zdraví člověka. Bylo zjištěno, že extrakty z plodnic této houby mají výraznou protinádorovou aktivitu. V Japonsku byla tato houba podrobena v sedmdesátých a osmdesátých letech rozsáhlému výzkumu, přičemž bylo zjištěno, že za protinádorovou aktivitu odpovídá specifický beta - 1,3 - D - glukan, který byl nazván lentinan a který začal být v osmdesátých letech v Japonsku průmyslově vyráběn cestou extrakce z plodnic jmenované houby.

Podobné účinky byly zjištěny i u některých dalších pěstovaných hub. V tomto směru se ukázala být významnou houba u nás známá jako hlíva ústřičná (pleurotus ostreatus), japonsky zvaná hiratake. Tato houba, vyskytující se téměř ve všech zeměpisných šířkách a vegetačních pásmech obou polokoulí (její průmyslové pěstovaní bylo zavedeno i v České republice), byla v osmdesátých letech podrobena v Japonsku (kde je tradičně konzumována a kde byly též položeny základy k jejímu průmyslovému pěstování) důkladnému vědeckému výzkumu.

Bylo prokázáno, že hlíva ústřičná skutečně snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Nejvíce vědeckých prací k této houbě však bylo věnováno pleuranu (látce v této houbě obsažené), který je chemicky rovněž beta - 1,3 - D - glukanem (poněkud však jiné struktury než výše uvedený lentinan). Rovněž v bývalém Československu byl výzkum soustředěn na beta-1,3-D-glukan obsažený a izolovaný z extraktů hlívy ústřičné nebo přímo z plodnic této průmyslově pěstované houby.

V současné době jsou intenzivně prováděny aplikace doposud známých poznatků o biologicky aktivních látkách hlívy ústřičné (zejména pak beta-1,3-D-glukanu) u výrobního sdružení AROCO s.r.o. - AROMA a.s. Toto sdružení vyrábí tři biopreparáty (GLUKAREX - tekutý extrakt, GLUKARIN A, GLUKARIN C - tabletované preparáty) jako potravní doplňky s obsahem pleuranu a dva kosmetické přípravky (IMUNAR M a IMUNAR R), které rovněž obsahují pleuran a další biologicky aktivní látky z hlívy ústřičné.

Pleuran, jak bylo v poslední době zjištěno japonskými, čínskými, korejskými i americkými vědci, má prokazatelné protirakovinné účinky. Většina pozitivních výsledků byla získána na pokusných zvířatech, kterým byly implantovány rakovinné buňky. U lidí bylo pozorováno, že pacienti, trpící nějakým typem nádorového onemocnění, se cítili lépe a žili déle, pokud jim byla do stravy přidávána hlíva ústřičná nebo užívali výtažky z této houby.

Vedle dříve zmíněného houževnatce jedlého a hlívy ústřičné byly podobné protirakovinné účinky zjištěny i u dalších hub, jako např. u choroše oříše, šupinovky nameko, trsnatce lupenitého, bolcovitky bezové ("jidášovo ucho"), klanolístky obecné, hlízenky obecné a penízovky sametonohé. I u těchto druhů hub (jak bylo v laboratořích prokázáno) jsou protirakovinné a protizánětlivé účinky vyvolány obsahem specifického beta - 1,3 - D - glukanu.

Autorem článku je Jan Maršálek. Biopreparáty s obsahem pleuranu vyrábí AROCO s.r.o, Spojovací 798/31, 190 00 Praha 9, tel. (02) 6631-3509, e-mail: [email protected]

Počet přečtení: 5 144 Datum: 1. 1. 1970