Fyzický vzhled a riziko sebevražd

Depresivní lidé jsou často impulzivní a řešení hledají v jídle, přičemž doufají, že se budou cítit lépe.

Z rozsáhlé studie (více než 40 000 dospělých Američanů) vyplynulo, že v případě obézních žen byla v průběhu uplynulého roku o 26 % vyšší pravděpodobnost sebevražedných myšlenek a o 55 % vyšší pravděpodobnost pokusů o sebevraždu než u žen s normální hmotností.

U mužů byly výsledky opačné. Muži s podprůměrnou hmotností měli v porovnání s muži s normální hmotností o 80 % vyšší pravděpodobnost sebevražedných myšlenek. Zároveň měli o 77 % vyšší pravděpodobnost pokusu o sebevraždu.

Autor studie, doktor Myles Faith, tvrdí, že „vůči obézním lidem, a zvláště obézním ženám, existuje mnoho předsudků a projevů diskriminace, z čehož vyplývá, že být obézní znamená (u žen) riziko deprese“. Zároveň dodává, že západní kultura má sklon pozitivněji hodnotit přehnaně mužný, svalnatý vzrůst mužského těla než subtilnější postavu mužů. V této souvislost spekuluje o tom, že někteří muži s podprůměrnou hmotností se zřejmě považují za příliš „hubené a slabé jedince“, což snižuje jejich sebeúctu a zvyšuje riziko deprese. Intenzivní konkurenční boj mezi obchodníky, který se projevuje v reklamách, jasně ukazuje, že si plně uvědomují, jaká představa dokonalého lidského těla je právě v módě.

Vnímání svého nevyhovujícího fyzického vzhledu jako tělesné slabosti nazýváme „porucha vnímání vlastního těla“ (body dysmorphic disorder – BDD). Tato porucha se vyskytuje stále častěji a vyžaduje stále větší pozornost; zatímco mnohým dospělým ztrpčuje život, pro mládež v období dospívání může mít mimořádně ničivé následky. V extrémních případech se takové vnímání stává duševním onemocněním, které přechází do poruchy projevující se úzkostí nebo stresem.

Nezdravá, klamná, utkvělá představa pramenící z neskutečné nebo bezvýznamné nedokonalosti způsobuje u dospívajících depresi, izolovanost nebo dokonce sebevražedné pokusy.

Jedinci, kteří jsou postiženi poruchou vnímání vlastního těla, téměř neustále přemýšlejí o svém vzhledu, případně se při každé příležitosti dívají do zrcadla. To zvyšuje riziko, že se u nich vyvinou některé poruchy příjmu potravy, jako je anorexie (chorobné nechutenství) nebo bulimie (chorobná chuť k jídlu a následně uměle vyvolávané zvracení). Ukazuje se, že poruchy příjmu potravy zvyšují riziko sebevražd.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.